Patří k nejvlivnějším českým investorkám a topmanažerkám na světě, znáte ji i ze zářijového čísla Forbesu. Teď nám Jana Andonegui Sehnalová, generální ředitelka La Française Forum Securities, která dlouhodobě žije s rodinou v Singapuru, přiblížila situaci ve východní Asii. „Situace je zde už zcela pod kontrolou,“ popisuje Sehnalová. Lze si vzít ze singapurské cesty inspiraci?
Podle nejnovějších statistik už v Singapuru žádné nové případy covidu nejsou a je tomu tak už několik týdnů. Člověk se tu cítí velmi bezpečně, ačkoliv roušky jsou ještě pořád povinné a sdružování osob je omezeno na maximálně pět lidí.
Nikdo si tu ale nestěžuje. Jediné evidované případy covidu jsou do země importované odjinud. Ty se ale nerozšíří, protože každý, kdo má povolený vstup do země, musí okamžitě po příletu podstoupit povinnou karanténu v hotelu. Na své náklady a po dobu dvou týdnů. Karanténa doma není možná.
Nicméně, všichni poslouchají to, co nařizuje vláda, byť to svobodu lidí omezuje. Vše je děláno v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti všech obyvatel země. Lidé podřizují své vlastní zájmy společenskému cíli.
Desátým dnem karantény, tedy pár dnů před propuštěním, je člověk testován na covid, opět na své náklady. Pokud je test negativní, může opět žít normální život. Pokud je test pozitivní, musí se léčit a zůstat v izolaci.
Podle těch, kdo karanténou prošli, to není žádný med. Být dva týdny zavřený v pokoji, někdy být i bez možnosti otevřít okno nebo vyjít na balkon, nesmět vyjít ven – to je naopak psychicky velmi náročná záležitost. Jen si představte takovou dvoutýdenní karanténu v jednom pokoji s malými dětmi.
Všem nám bylo řečeno, že nemáme cestovat ze země, protože cizincům už návrat nemusí být povolen. Takže jsme zavřeni na ostrově a už známe skoro všechny jeho parky a zákoutí. Děti chodí spokojeně do škol, celou dobu s rouškami, jen je sundávají na tělocvik a oběd.
Pokud ostatně člověk nemá roušku správně nasazenou, nezakrývá mu třeba nos, netrvá dlouho, než vás někdo upozorní, že ji nenosíte správně. Za porušení pravidel jsou navíc tvrdé postihy.
Nejeden cizinec byl ze země vyhoštěn natrvalo, protože on či jeho rodina porušili pravidla. Například se v jednom bytě sdružilo víc než pět lidí nebo třeba člověk porušil pravidla karantény.
Pro místní jsou postihy ještě horší, většinou ve formě vězení. Ano, to je přísný Singapur. Pro mnohé Evropany je to nepředstavitelné a příliš kruté. Lidé to tu ale tak neberou. Pokud si chce člověk užívat vysoký standard života ve městě, přichází to jednoduše s respektováním striktních pravidel. To nemusí být pro každého.
Po první vlně v únoru a březnu tu byl v dubnu a květnu lockdown, uvolnění přišlo až v červnu. Pak se ale dostavila další vlna, kdy se případy rozšířily v ubytovnách pro řemeslníky a manuální pracovníky z Indie, Bangladéše a jiných zemí, kteří v nich žili pohromadě v jedné místnosti. Singapurská vláda je všechny nechala otestovat a mnoho z nich mělo covid.
Některé ubytovny měly pozitivní případy opětovně. Vláda uznala nedostatky a snažila se problém řešit a odstranit. Nebylo to hned, ale o všechny bylo postaráno – líp, než by o ně bylo postaráno v zemích jejich původu. Jen pro představu, těch pracovníků tu je přes 200 tisíc.
K dnešnímu dni bylo v Singapuru zaregistrováno přes 58 tisíc případů covidu. Osmadvacet lidí na nemoc zemřelo, což je ale v porovnání se zbytkem světa velmi malé číslo (Singapur má kolem 5,5 milionu obyvatel). Aktivních případů je dnes pětapadesát, skoro všechny ale byly do Singapuru importované z jiných částí světa.
Co to znamená pro nás? Po devíti letech života v Singapuru budeme poprvé trávit Vánoce v tropech mimo rodinu. Cestovat ze Singapuru za účelem turismu asi ještě dlouho nebude možné. Na druhou stranu jsme tu ale v bezpečí. Nikdo si nestěžuje a ekonomika se ve druhé polovině roku začíná opět hýbat.
Lidé přesto alespoň částečně stále pracují z domova a přehodnotili své priority. O takovém řešení by se v Evropě nebo USA lidem mohlo jen zdát. Jiný kraj, jiný mrav!
I když byl rok 2020 v mnoha ohledech přelomový, doufejme, že rok 2021 bude spět k normalizaci, a to nejen v Singapuru, ale i jinde na světě.