Rodiče, kteří si odnášejí novorozence z podolské porodnice v Praze, narazí u vchodu na nápis s citátem: Jak získat náskok už ve školce? Jde o reklamu na jedinou soukromou česko-čínskou školu v České republice s názvem Chin cen.

Založila si ji před pěti lety osmatřicetiletá podnikatelka Daniela Černá, která předtím pracovala v oblasti daňového poradenství. Sama přitom čínštinu nikdy nestudovala a nemá k Číně ani žádný speciální vztah. Svým projektem chce však vyplnit díru na trhu a nabídnout rodičům dětí něco navíc.

„Je to jazyk, který neumí každý, a je to navíc celosvětová řeč, kterou mluví přes miliardu lidí. Je to velmi významný jazyk i v obchodním světě a na školách v zahraničí je proto velký boom učení čínštiny. A my jsme chtěli jít ruku v ruce s tímhle trendem,“ vysvětluje Černá své motivace k založení školky, kterou vlastní spolu s bratrem.

Daniela Černá

Čínština je podle ní navíc velmi těžký jazyk, který se těžko učí v dospělosti. „Zato malé děti mají schopnost se ho naučit přirozenou cestou od rodilých mluvčích i s autentickým přízvukem, který si krásně dostanou do hlavy,“ dodává.

Do školky chodí hlavně české děti

Školka s kapacitou patnáct dětí je téměř obsazená a eviduje už teď přihlášky i na další školní rok. Rodiče si neváhají za nadstandardní výuku připlatit. Celodenní docházka pětkrát týdně stojí ve Chin cen necelých 16 tisíc korun měsíčně.

Jako místo pro svůj česko-čínský projekt si majitelé vybrali vilu se zahradou v pražských Modřanech, kterou upravili tak, aby splňovala potřebné parametry. „Šlo o investice v řádech milionů korun, které se zatím nenavrátily. Jsme však už v provozním zisku a o školku je zájem, takže věřím, že se nám peníze brzy vrátí,“ dodává Černá.

Školka má zároveň akreditaci ministerstva školství a dětem se po celý den věnují minimálně dvě učitelky – jedna česká a jedna čínská. Češi mluvící čínsky se ředitelce neosvědčili, a tak na čínštinu zaměstnává dvě rodilé Číňanky. „Jedna z žen dlouhodobě žije v České republice a kromě čínštiny ovládá i češtinu a druhá se sem dostala jako studentka na vysoké škole a mluví jen čínsky a anglicky,“ upřesňuje.

Díky malému počtu dětí ve školce je podle ní možné se věnovat každému dítěti individuálně a zaměřit se přímo na jeho zájmy a dovednosti a ty pak citlivě rozvíjet. Nejde podle ní o školku pro čínskou komunitu, ani není nijak navázaná na čínskou ambasádu a chodí do ní převážně české děti.

„Většina jsou české děti, případně děti ze smíšených manželství, aktuálně máme jen tři děti nějak navázané na čínskou komunitu,“ popisuje ředitelka, do jejíž školky chodí mix dětí od dvou do šesti let. Jsou rozdělené na věkové skupiny, ale hlavní aktivity dělají většinou společně.

V době, kdy jsme školku navštívili, zrovna děti u stolku vyráběly pečivo ke svatomartinskému svátku. „Dodržujeme jak české, tak čínské tradice, které dětem přirozeně předáváme,“ vysvětlovala nám Daniela Černá.

Náskok před ostatními, je to tak skutečně?

Hlavním tahákem, na který zájemce láká, je fakt, že děti, které školku absolvují, podle ní budou mít náskok před ostatními, což mohou v dospělosti využít i v povolání, například v byznysu. „Čína bude nadále důležitý obchodní partner a jednání vedená v čínštině jsou samozřejmě lepší než třeba v angličtině. Navíc mnoho Číňanů anglicky ani neumí,“ vysvětluje mi.

Děti, které vyjdou ze školky, se pak v podstatě všechny vrací na jazykové kurzy, které školka pořádá tak, aby čínštinu nezapomněly. „Děti, které sem chodí od začátku a pravidelně, jsou skutečně bilingvní a jazyk ovládají jako rodilí mluvčí,“ tvrdí Daniela Černá, která měla ve školce i vlastní dceru. Ta s výukou čínštiny pokračuje na soukromé prestižní základní škole Nový PORG.

Čínštinu nabízejí formou kroužků i další české školy a její výuka je rozšířená i v západních zemích. Například v Británii funguje od roku 2015 Hatching Dragons, první britská dvojjazyčná anglicko-mandarínská školka. A čínština je po angličtině jedním z nejvíce vyučovaných druhých cizích jazyků na světě.

Výuka jazyka od školky však nemusí být podle odborníků vždy efektivní. To dokládá sinoložka Simona Fantová, analytička projektu Sinopsis, která se sama několik let věnovala výuce čínštiny malých dětí a setkala se prý i s takovými, které se čínsky učily již od školky, případně od první třídy pod vedením rodilého mluvčího.

„Ve většině případů si však stejně jazyk osvojit nedokázaly a s výjimkou nejjednodušší slovní zásoby si nic nepamatovaly. Často se také špatně naučily výslovnost, ať už proto, že jim ji daný učitel nedokázal pořádně vysvětlit, protože obvykle nemluvil česky, nebo proto, že když si slovíčka opakovaly doma, rodiče neznali základní zásady čtení čínského přepisu pinyin, a tedy se s nimi výslovnost učily špatně,“ vysvětluje.

Podle sinoložky tak záleží na mnoha faktorech a takováto výuka tedy pro děti nemusí automaticky znamenat výhodu do budoucna.

Češi každopádně podle statistik stále víc myslí na kvalitní vzdělání pro děti už od nejútlejšího věku a neváhají do něj investovat. Soukromých mateřských škol v posledních letech v Česku výrazně přibývá. Podle Českého statistického úřadu ve školním roce 2020/21 tvořily soukromé mateřské školy už 7,6 procenta z celkového počtu všech mateřinek na trhu. Jde přitom o celkem razantní nárůst, protože ještě před deseti lety jich bylo jen 2,6 procenta.