Vedle šesti milionů lahví, které likérka Rudolf Jelínek ročně vychrlí, vypadá pět tisíc flašek whisky poměrně zanedbatelně. Tento zlomek se však na generované marži společnosti podepisuje takřka pěti procenty.

Výrobu lahví whisky s vysokým podílem ruční práce, z nichž se zhruba třetina prodává v rámci luxusních jednorázových edic, má ve firmě na starost nejnovější člen jejího představenstva Miroslav Motyčka. A do pěti let ji chce ztrojnásobit. 

Poptávka po kvalitní ryze české whisky je totiž podle Motyčky mnohem vyšší, než je výrobce schopen pokrýt. A to i navzdory názvu, který na první poslech vyvolá spíš pobavení. Když totiž společnost R.Jelínek přebrala před dvaceti lety majetek zkrachovalé palírny v Dolanech, včetně letitých zásob whisky zrajících v sudech, získala také její ochrannou známku – Gold Cock whisky.

Tuto značku ze 70. let si ponechala i pro nově destilovanou whisky, kterou pravidelně pálí od roku 2014. ‚‚Tehdy ten název problém nebyl, dnes je situace jiná. Zaplaťpánbůh jsme aspoň změnili etiketu i ochrannou známku a už to nejsou dvě slova, ale jedno, které píšeme kapitálkami,“ říká Motyčka.

A vzpomíná na množství vulgárních automatizovaných překladů dvouslovného názvu, které mu v minulosti posílali jeho známí. Kromě zlatého kohouta totiž překlad z angličtiny může odkazovat i na mužské přirození.

Pálení whisky je ve vizovické likérce každoročně vyhrazen přelom května a června, kdy by jinak kotle za miliony eur stály ladem v očekávání příští sklizně ovoce. V těchto dnech je destilace Goldcocku v plném proudu, letos totiž potrvá pouze týden. Místo standardních tří set tisíc litrů ječmenné sladinky, která je hlavní vstupní surovinou pro výrobu whisky, zpracuje závod výjimečně pouze třetinu.

Důvodem je razantní zdražení ječmene a plynu, likérka si však potřebuje také uklidit ve skladu. Nové zásoby whisky pravidelně pálí od roku 2014, jenže při jejich ukládání příliš nemyslela na budoucnost. ‚‚Máme tady dost živelně vytvořené struktury sudů,“ líčí Motyčka a ukazuje na zásoby, které zamíří do lahví za dva roky, zavalené sudy, v nichž destilát dozraje mnohem později.

‚‚Jestli se tomu chceme seriózně dál věnovat, musíme vymyslet efektivnější a jednodušší skladování. Reorganizaci musíme stihnout během léta, kvůli kolegům, co budou mít na podzim plné ruce práce s ovocnými pálenkami,“ popisuje manažer, který ve firmě rovněž zastává funkci obchodního a marketingového ředitele.

Sklad společnosti R.Jelínek

Aby se alkohol mohl prodávat s označením whisky, musí zrát v sudech minimálně tři roky. Nejmladší Goldcock, který se nyní prodává, má stáří čtyři roky, nicméně vlajkovou lodí projektu zůstává desetiletá whisky, kterou je Jelínek schopný ročně stočit do dvou tisíc lahví. Díky pozvolnému uvolňování zásob čítajících vyšší stovky sudů, se snížený objem letošní destilace nepodepíše na počtu lahví whisky, které Jelínek vyprodukuje.

‚‚Na výstupu jsme schopni to udržet až do roku 2024 na řádově pěti tisíc lahvích ročně. Momentálně tvoří zhruba třetinu produkce desetiletá whisky, pětinu dvacetiletá a přibližně 15 procent jsou takzvané nakouřené whisky se stářím čtyři až šest let. Zbytek tvoří limitované edice,“ vypočítává Motyčka. 

Za dva roky se likérka chystá stáčet do lahví i své vůbec nejstarší zásoby whisky, které zrají v sudech už od roku 1995. Lahev třicetiletého Goldcocku s prodejní cenou kolem pěti tisíc korun bude patřit k vůbec nejdražším produktům od Jelínka.

Postupné uvolňování zásob dává podle Motyčky smysl i proto, aby zákazníci na výrobce v mezičase nezapomněli. Díky jejich postupnému navyšování od roku 2014 však bude moct likérka za dva roky výrazně zvýšit také svou roční produkci lahví. ‚‚V roce 2024 bychom se měli zvednout na deset tisíc a počínaje roky 2026 a 2027 na patnáct tisíc lahví ročně,“ odhaduje obchodní ředitel.

Situaci však komplikují problémy v dodavatelských řetězcích, kterým se nevyhnula ani produkce Goldcocku. ‚‚V prosinci jsme pro něj objednali novou plnicí linku, která nám měla být dodána do poloviny dubna. Teď koncem května máme k dispozici dvě třetiny zařízení a netušíme, kdy a jestli dorazí i zbytek,“ říká Motyčka.

Pokud se podaří produkci lahví ztrojnásobit, dojde i ke zlomovému bodu, kdy si na sebe vizovická produkce whisky vydělá a bude schopna splácet dvě dekády starou investici do zásob destilátu. Momentálně totiž šlape jenom díky zázemí společnosti R.Jelínek. ‚‚Kdybychom chtěli obdobnou produkci vystavět na zelené louce, tak by to byla ekonomická sebevražda,“ míní Motyčka.

Po obnovení pravidelného pálení v roce 2014 podrželi podle něj značku Goldcock zejména tuzemští milovníci whisky. I proto likérka interně zastropovala podíl exportu mimo Česko a Slovensko na dvaceti procentech.

‚‚Byli bychom schopni vyvézt mnohem víc, než dokážeme vyrobit, protože poptávka zejména na asijských trzích po obskurních světových whisky je extrémní. My však chceme v první řadě obsloužit tuzemskou komunitu a oplatit jí podporu z prvních let,“ dodává Motyčka.

Zhruba polovina lahví se momentálně prodává prostřednictvím e-shopu a druhá polovina míří do specializovaných barů. Goldcock podle Motyčky zvedá renomé společnosti a likérka se díky němu naučila pracovat s limitovanými edicemi alkoholu i u svých ovocných pálenek.

Česká whisky se svým výrobním procesem o dvou destilacích nejvíc blíží skotským protějškům, chuťově se však značně liší. A to hlavně kvůli surovinám. Ječmen pochází z Moravy, rašelina, která se pod ním pálí, aby whisky získala ‚‚kouřové“ aroma, je ze Světlíku poblíž Lipna a většina sudů je z českých dubů. ‚‚Pouze lahve máme z ciziny, ale používáme pro ně české skleněné uzávěry,“ uvádí Motyčka.

‚‚Nakuřování“ ječmenného sladu

Část klientů si pořizuje lahve Goldcocku jako investici. Zejména limitovaných single cask edice pocházejících z jediného sudu se podle Motyčky obratem objevují na alkoholových bazarech s cenou i o tisícovky korun vyšší.

‚‚Podle mě je to škoda, ale my se snažíme s cenami držet při zemi a ani u single cask edic cena lahví na e-shopu nepřekračuje tři tisíce,“ říká. Cenová politika je podle něj ostatně jedním z důvodů, proč si Goldcock dokázal kolem sebe vybudovat věrnou komunitu zákazníků.

‚‚Jako interní projekt je to už v tuto chvíli životaschopné. A jednou možná produkci whisky dovedeme i do podoby samostatné společnosti,“ uzavírá.