skip to main content
Malá firma

České dřevo proti čínskému plastu. Někdejší skejťák se našel v ekologických hračkách

Štepán Malý se nebojí výzev. Do svého prvního podnikatelského dobrodružství vletěl po hlavě – a tvrdě přistál.

Z fuckupu, který by leckomu zlámal vaz, se ale poučil. A našel svoji životní misi. Dnes buduje úspěšné značky ekologických dřevěných hraček, se kterými si vytyčil ambiciózní cíl: dostat z dětských pokojíčků levný plast z Číny.

Na úplném začátku byla Malého touha pracovat se dřevem. A taky vášeň pro prkna. „Od dvanácti let jsem řádil na skateboardu, na dlouhé roky to byl můj celý svět,“ podívá se na kérku na paži, která připomíná ranou pubertu na sídlišti.

Zároveň mu podnikavá povaha velela postavit se co nejdříve na vlastní nohy. S kamarádem tak před deseti lety založil skateboardovou značku Restart Skateboards.

Měli sice nadšení, ale už ne potřebný kapitál. Drahý kanadský javor, který se kvůli svým vlastnostem standardně používá na výrobu skejtových prken, byl pro ně nedostupný. Proto se rozhodli koncept značky postavit na místním dřevu, které bylo navíc pětkrát levnější.

„Jasan se používal na podvozky aut či sportovní vybavení a my v těch devatenácti zaslepeně odmítali vidět, že dřevo zkrátka nesplňuje potřebné parametry,“ připouští dnes Malý. Na chybné cestě je tehdy utvrdilo vítězství v soutěži podnikatelských nápadů.

„Dnes vím, že to bylo šlápnutí vedle. Tomu prvnímu produktu chyběla jakákoli přidaná hodnota, kromě zatvrzelosti dvou kluku, který chtěli svět přesvědčit o své cestě,“ usmívá se Malý.

Co chybělo na zkušenostech, však mladí muži nahrazovali zápalem. Podařilo se jim sehnat investora a spolu s bankovními úvěry přiteklo do firmy přes pět milionů korun. To stačilo na dodávky dřeva ze zámoří i stavby moderní výrobní linky s kapacitou 20 000 skateboardů za měsíc.

Předplatné Forbesu

Koncept vlastní značky opustili a se dvanácti zaměstnanci se vrhli na produkci pro konkurenty. A vytkli si další metu: stát se do čtyř let největším výrobcem skateboardů a longboardů ve střední Evropě.

Jenže potřebné objemy objednávek se jim zkrátka nepodařilo nasmlouvat. „Deska vyrobená v Číně byla ve výsledku levnější. Většina koncových zákazníků zkrátka upřednostní cenu a je jim úplně jedno, kdo a kde produkt vyrobil,“ konstatuje Malý.

Posledním pokusem splnit si mladický sen tak byla cesta do USA, kde se pokusili Restart Skateboards znovu uvést na trh. „Měli jsme šest set tisíc korun v kapse a představu, že postavíme vlastní profi tým, který bude produkty propagovat, plus e-shop,“ vzpomíná.

Až na místě jim došlo, že na rozjezd by potřebovali násobně větší kapitál, i lepší marketing. „Dopadlo to tak, že jsme objížděli skateparky a prodávali prkna z auta,“ popisuje Štěpán Malý kulturní i byznysový střet s realitou.

Domů, kde na Malého čekala manželka s čerstvě narozenou dcerou, se vrátil s padesáti dolary v kapse a několikamilionovým dluhem na krku. Postupně jej umořoval a snažil se dívat dopředu. Přestože se zařekl, že vyrábět už nic nebude, vůně dřeva jej táhla do dílny.

Navíc po narození první dcery zjistil, že mu na trhu chybí hračky, které voní stejně. „Na naléhání mé ženy jsem zkusil přece jen nějaké vyrobit.“ A s potěšením zjistil, že cílí na úplně nové, mnohem vnímavější publikum.

Hračky nakupují rodiče, kteří se o původ produktů pro své děti zajímají.

„Skejťák je puberťák s prázdnou kapsou, kdežto hračky nakupují rodiče, kteří se o původ produktů pro své děti zajímají. Zatímco u skejtu jsme v nejlepších dobách utržili 600 tisíc měsíčně, u hraček jsem se hned třetí měsíc dostal na poloviční obrat. A to jsem všechno dělal sám, v jednom člověku,“ líčí start nového byznysu.

Inspirovaný svým otcovstvím se Malý zaměřil na výrobu hraček, které stimulují dětský pohybový aparát. A protože ve dvou se to lépe táhne, přibral na palubu společníka Josefa Maturu. Nová značka dřevěných pohybových hraček dostala jméno po dcerách obou: Antonie Emma.

Reklama

„Hitem, na kterém jsme vyrostli, bylo houpací prkno, které jsme uměli levně a kvalitně vyrobit díky mé zkušenosti se skateboardy,“ popisuje začátky nového byznysu. Na prkno značka navázala dalšími unikátními produkty, zejména systémem Faber – variabilními interiérovými prolézačkami, které mohou růst s dětmi.

Na vývoji vlajkového produktu pracovali s dětskými fyzioterapeuty. Nic podobného na trhu nebylo, a tentokrát navíc nepodcenili marketing, takže se Faber prosadil na několika evropských trzích a firma generuje stabilní obraty ve vyšších jednotkách milionů korun.

Úspěch, který se po prvotních byznysových kotrmelcích nakonec dostavil, směřoval Štěpána Malého k uvažování o smyslu jeho podnikání. Ekologická odpovědnost jej provázela už od výroby skateboardů, Antonie Emma pak vedle hraček nově produkuje i kreslený seriál, jehož cílem je právě hravá ekologická edukace.

Letos pak Malý uvedl na trh novou značku Zoe, se kterou by chtěl s dětských pokojíčků vystrnadit levné plastové konkurentky z Číny. „Vadí mi, že se do Evropy tahá spousta lodních kontejnerů z Asie. Pak tu máme velkou mánii pohádkových postaviček. Většina dětských produktů je postavena na marketingu mnohdy hloupých pohádek, které toho dítěti moc nepředají,“ míní Malý.

Správná hračka podle něj musí vydržet minimálně dvě generace. „Což neznamená jen, že se nerozpadne, ale taky že bude i další generaci dětí bavit. Každý z nás si vzpomene na stavebnici Merkur, Lego nebo třeba hru Dostihy a sázky,“ vyjmenovává klasiky minulosti.

Žádná centrální hala, ale komunitní výroba doma. To je koncept hraček pod značkou Zoe

Tváří jeho Zoe je dřevěná panenka, která má bukové tělo, jiskru v očích jí dávají české broušené kameny, vlasy má z organické bavlny a její šatičky jsou ručně šité. Pilotní produkt by v první edici měly doplnit ještě další čtyři hračky ze dřeva: autíčko, letadlo, funkční ponorka do vany a jednorožec.

„Zkušenostmi jsme si ověřili, že právě tyto základní hračky mají největší potenciál navést rodiče na jiný způsob uvažování,“ tvrdí Malý. Jeho mise je úzce propojena s tím, jak se panenka vyrábí.

„Prioritou je pro mě čas strávený s rodinou, za cenu menšího zisku,“ vysvětluje životní filozofii Štěpán Malý.  Proto se rozhodl koncept značky Zoe postavit na komunitní výrobě.

„Nepotřebujeme centrální dílnu s výrobní linkou a jednotlivé výrobní procesy rozložíme mezi desítky členů komunity. Díky naší inovaci v podobě bezpečných domácích strojů mohou pracovat z domova.

Charakter produktů umožňuje skvěle využívat možnosti lokálního trhu a komunitu Zoe vytvořit kdekoli, čímž odpadají logistické náklady a snižuje se ekologická stopa,“ říká zapáleně Malý. První série pěti stovek panenek se rozebrala během pár měsíců.