„Když přežijeme tohle, přežijeme všechno.“ Přesně tuhle větu nezávisle na sobě opakují majitelé farem a chovatelé koní napříč Českem. Kvůli extrémnímu suchu totiž letos neroste tráva tolik jako dřív. Proto museli zvířata už během léta přikrmovat senem, na pastvinách totiž neměla co žrát.
Jenže zároveň kvůli suchu jsou mimořádně nízké výnosy sena z letošní sklizně. A tak s tím, co by jinak mohli mít na zimu, už nemůžou počítat. Chovatelé proto seno shánějí v Polsku. A někteří prodávají svá zvířata, protože ví, že je nebudou mít přes zimu čím krmit.
„Je to katastrofické už od jara, na pastvinách není nic, krmíme pořád. A trávy vyrostlo jen tolik, že máme asi jen polovinu sena oproti minulým rokům a to se to zhoršuje už posledních pět let,“ upozorňuje majitel Farmy Pašek z Plzeňska.
Chová na 140 kusů skotu, ale jak říká, jejich počet musí o třetinu snížit, protože nemá dostatek krmení. „Je nám to hrozně líto, ale nedá se nic dělat. Čeká nás krutá zima,“ sděluje do telefonu znatelně pohnutým hlasem farmář, který ale na druhou stranu dodává, že si nemůže dovolit zvednout cenu za maso, které ze své farmy prodává.
Zatímco ještě loni se dal koupit velký kulatý balík sena za cenu kolem sedmi set korun, letos ceny rychle vyletěly vzhůru. Dneska se tak prodávají klidně i okolo dvou tisíc korun.
Jenže ani samotná cena není pro farmáře a chovatele tím nejhorším. Problém totiž je seno vůbec sehnat. V Česku už téměř není. Farmáře tak zachraňují Poláci.
Specializované facebookové stránky jsou plné nabídek sena z Polska, kde ho je stále dostatek. A cenově se i s dopravou dá dostat níže, než kde se nyní pohybují ceny za seno v Česku. Například k Plzni vyjde kamion sena, což je 44 velkých velkých balíků (s průměrem 120 centimetrů), zhruba na 65 tisíc korun, což znamená zhruba patnáct stovek korun na balík.
Čím blíž k hranicím, tím je cena přirozeně nižší. Pro představu se v průměru počítá zhruba jeden velký balík sena krmení na jednoho koně za měsíc, záleží ale i na tom, jakou váhu balík má.
Kromě potenciální záchrany farmářů a chovatelů z Polska se ale rázem objevila i řada podvodníků a překupníků, kteří se senem kšeftují, doručí nekvalitní seno, nebo ho ani nakonec nedodají.
Foto Gozha Net/Unsplash
„Objevila se spousta podvodníků, kteří chtějí zálohy a pak už se neozvou. Důležitá je i kvalita sena. Určitě je lepší se sebrat, zajet se do Polska podívat a domluvit se přímo na místě,“ doporučuje Markéta Reinischová z Farmy Štipoklasy a JK Rema.
Chovají dvanáct koní, čtyři lamy a několik dalších zvířat, pro které ročně potřebují celkem kolem 250 balíků sena. I když se ho snažila sehnat u okolních zemědělců, kvůli velkému nedostatku se ho povedlo získat jen málo. A tak si našla polské facebookové skupiny, kde se seno nabízí.
„Domluvili jsme se tam a zajeli se podívat k Jelení Goře. Byli jsme jak Alenka v říši divů, všude kolem silnic byly balíky krásného sena,“ popisuje Markéta Reinischová, která si seno nechala dovézt. Čím víc na sever Polska člověk vyrazí, tím levnější seno je. Počítat se pak ale zase musí s vyššími náklady na jeho převoz.
Potíže s nedostatkem sena ale nemají jen drobní farmáři. O pomoc žádá například i Zoo Ústí nad Labem, které kvůli suchu nedokážou stálí dodavatelé pokrýt potřebné množství sena na zimu, a tak se zástupci Zoo obrátili i na veřejnost.
Zasáhlo to ale i velké kluby a stáje, jako je například ta v pražské Chuchli. „Samozřejmě, že to pociťujeme, nedostatek sena se nám výrazně promítá v nákladech,“ potvrzuje Tomáš Pištěk z Chuchle Arena Praha.
Podobně o tom mluví i Jaroslav Pavel z Národního hřebčína Kladruby nad Labem, který má dvě hospodářství a připravuje si vlastní seno. Už loni ho bylo méně a hřebčín jej musel dokupovat, letos je ale podle náměstka ředitele pro chov koní Pavla situace ještě horší.
„V Kladrubech máme výnos o padesát procent nižší než loni a ve Slatiňanech o třicet procent nižší, přitom už minulý rok byl slabší. To znamená, že máme minus pět tisíc balíků sena,“ vysvětluje Jaroslav Pavel.
Polovinu z toho se už povedlo zajistit, znamenalo to ale náklady ve výši dvou milionů korun. „A to byla ještě relativně příznivá cena, dneska jsou ceny zase jinde,“ podotýká Pavel s tím, že seno začal shánět včas, když viděl, jak suché je jaro.
Dnes v Kladrubech, kde mají v hřebčíně pět stovek koní, chybí ještě dva a půl tisíce balíků sena. „U nás je to složitější, protože to musíme tendrovat, ale prodejci nemají potřebu čekat, protože poptávka po seně je obrovská,“ vysvětluje Pavel.
Na rozdíl od drobných chovatelů ale v Národním hřebčíně ani přes složité podmínky nezvažují do budoucna snižování stavů.
„Máme štěstí, že máme silnou podporu ze strany našeho zřizovatele, ministerstva zemědělství, a jsme národní kulturní památkou,“ dodává Jaroslav Pavel. Jak ale říká, pokud nebude pršet v jarních měsících, bude to do budoucna v Česku pro chovatele koní a dalších zvířat velký problém.
Podobně situaci komentují i další. Podle zemědělce Daniela Pitka, který hospodaří u Milešovky a jenž je předsedou komise programu Pestrá krajina Asociace soukromého zemědělství, je sucho a nedostatek sena tématem číslo jedna.
Sám míval dřív z hektaru i deset až dvanáct balíků sena, výnos však postupně šel v minulých letech dolů zhruba na polovinu, přičemž letos se propadl ještě níž.
„Máme jen tři až čtyři balíky na hektar, což je opravdu extrém, a nejhorší je, že to začíná být standard. Denně mi volají lidi, že jim vypadl stabilní dodavatel a jestli nemám seno,“ přiznává muž, který nyní kvůli nedostatku krmení prodává asi čtyři stovky beranů do Nizozemska.
Problematický je nyní podle něj i prodej dobytka, protože ceny šly dolů a nabídka je velká. „Všichni musíme hrozně improvizovat a realita je kvůli suchu velké SOS a tři vykřičníky k tomu,“ uzavírá Daniel Pitek.
