Každá česká firma by měla mít ambice ovládnout Evropu. To hlásí z New Yorku Richard Valtr – zakladatel třetího českého jednorožce jménem Mews, který vidí v každé budově hromadu možných služeb. A věří, že to tak brzy budou vidět všichni.
Soho House, Brooklyn. Odsud shlížejí na impresivní panorama Manhattanu ty nejkreativnější mozky New Yorku. Nebo minimálně se tak tváří. Mezi nimi poměrně nenápadně proplouvá Čech, který se možná netváří tak vážně, ale stojí za firmou, jejíž hodnota přesahuje jednu miliardu.
Dolarů. Což, pravda, nemůže říct jen tak někdo. Přesně odsud, ze známého privátního klubu, respektive z jeho coworkingové části Soho Works, Richard Valtr s notebookem v ruce buduje Mews – teprve třetího českého jednorožce.
„Zvykl jsem si sem chodit, protože se tu dobře pracuje a bydlím kousek,“ poznamenává jednačtyřicetiletý Valtr a rukou ukazuje nalevo od Brooklynského mostu. Celá tahle pohádka s výhledem na Manhattan začíná mírně drhnout, když přichází na focení.
V mžiku je totiž u nás manažerka Soho House s asertivním výrazem a otázkou, co že se chystáme dělat. Do toho vstupuje Richard Valtr s tím, že se sem několikrát pokoušel dovolat, ale nikdo to nezvedal. Psal několik e-mailů, na které mu nikdo neodpověděl.
Mezi řádky dodá, že to celé má k optimální „experience“ privátního klubu daleko. Po několika minutách diskuse nás manažerka s lehkým úsměvem opouští se slovy „na dvacet minut odejdu, a co se tu děje, nevidím“.
Takže si, prosím, úvodní fotografii s výhledem na Brooklynský most a Manhattan náležitě užijte, padlo na ni nemálo energie.
Foto David Surowiecki
„Přesně tohle chci změnit. V real estate všem všude kolem utíkají peníze. Existují tisíce mikroslužeb, které nikdo nenabízí nebo které jsou závislé na nějakém lidském elementu, ale velmi snadno by si našly zákazníky,“ říká Richard Valtr, zatímco se mu v ikonickém modelu brýlí Ray-Ban odráží slunce, které za pár desítek minut čeká naprosté zatmění.
Richard Valtr je sice Čech, ale studoval v Anglii a pět let žije v New Yorku, takže v běžné mluvě hojně užívá anglicismy, při nichž je patrný výrazný britský přízvuk, podle něhož byste snadno mohli usoudit, že se ve Spojeném království narodil.
Je to ale každopádně rodák z Brna a zažívá mimořádně dobré období. Jeho firma Mews, vytvářející software pro správu hotelů a dalších ubytovacích zařízení (takzvaný property management system), loni poprvé překročila hranici sto milionů dolarů v tržbách a letos v březnu se stala po investici 110 milionů dolarů jednorožcem, tedy privátně vlastněnou firmou s hodnotou překračující jednu miliardu dolarů.
Mews se tak zařadil po bok Productboardu a Rohlíku jakožto dosavadních jediných dvou českých jednorožců. Investici vedla švédská investiční společnost Kinnevik, následovaná dosavadními investory Revaia, Goldman Sachs Alternatives a Notion Capital.
Novým investorem je newyorský venture kapitálový fond LGVP. V průběhu let investoři celkem vsadili na Mews bezmála tři sta milionů dolarů. Richard Valtr má v sobě nicméně hnací motor, který mu téměř nikdy nedovolí být spokojený, a naraisované peníze vnímá primárně jako závazek.
„Neplácám se po ramenou a neříkám si, že jsem pašák. Chci být známý jako ten, kdo investorům dokázal vrátit desetinásobek,“ říká rezolutně.
K úspěchu této cesty je naprosto zásadní, aby vyšla jeho velká teze – celý segment nemovitostí se má začít chovat, jako se chovají hotely. Že to není zcela jasné? Pak s námi přijměte pozvání do Brooklynu.
Jak moc ti vadí, když někde zažiješ špatnou zkušenost?
Vidím to tak, že špatná zkušenost většinou pramení z toho, že si to člověk sám nemůže objednat nebo nakonfigurovat. Že to čeká na nějaké lidské svolení. Ta pravidla už ve většině případů někde existují, takže to svolení by měl dávat systém, ne že já budu někam volat, někam psát a nikdo se mi neozve. V optimálním světě do nějakého rozhraní říkám, že chci něco zažít. Je to možné – ano, ne. Pokud ano, tak kdy si to mohu objednat, kolik to stojí a jaké další služby jsou v tomto kontextu k dispozici.
Čili jak by to podle tebe optimálně proběhlo dnes v Soho House?
Pointa je, že jak to proběhlo teď, je pro ně velká škoda. Kdyby mi řekli: Můžeš jít sem a sem, protože tohle místo je nejvíce fotogenické, pronajmeme ti ho za pět set dolarů na půl hodiny a ještě ti k tomu můžeme zajistit takové občerstvení za takovou cenu, tak je to přece super byznys. Pro nás všechny by to dnes bylo řádově více komfortní.
A na druhou stranu, servisovat tyto mikroslužby a vydělávat na nich je extrémně snadné. My tedy shodou okolností ve dvou pobočkách Soho House jsme. Respektive v Londýně to je celá budova, která se jmenuje 180 Strand. Nachází se tam Soho House, velké multifunkční prostory, krátkodobé i dlouhodobé kanceláře a také hotel. Je to takové malé městečko, které celé běží na Mews.
Vznikl někdy byznys z toho, že jsi někam přišel, zažil špatnou zkušenost a dostal tam Mews?
To se děje relativně často. Pořád někde cestuju a fakt není výjimka, že tam rovnou pitchnu Mews a jdu se bavit s někým, kdo to řídí. Stačí, abych strávil na check-inu v hotelu déle než minutu.
