Při check-inu dostanete do pasu razítko, zaboříte se do pohodlných křesel a po obligátní bezpečnostní instruktáži se letadlo odlepí od ranveje. Směr? Mezinárodní letiště Václava Havla v Praze.
Zatímco hora Fudži mizí v mracích hluboko pod vámi, letuška vám naservíruje čtyřchodové české menu: utopence střídá hráškový krém, následuje španělský ptáček s rýží a nakonec medovník.
Přes devět tisíc kilometrů na lince Tokyo–Praha překoná stroj za pár minut, takže během půlhodinového „letu“ si zvládnete užít i řadu dalších zážitků z exotického Česka. Chcete se projet po řece v kánoi, zatančit si na zámeckém plese nebo sledovat šermíře před vstupní branou do hradu?
Vše je možné. A navíc bez turbulencí, nepříjemného jet lagu a vcelku „za babku“. Letenka do téhle první třídy vyjde v přepočtu na něco přes tisíc korun. Nově otevřená letecká linka, kterou spustily japonské First Airlines ve spolupráci s agenturou Czech Tourism, je totiž virtuální.
Japonské aerolinky patří mezi první čistě virtuální a aktuálně operují dvanáct VR letů od Havaje po Řím. V době, kdy se mezinárodní letecká doprava jen pomalu zvedá z ringu po koronavirovém knokautu a největší japonská letecká společnost ANA hlásí bezmála stoprocentní pokles letů do zahraničních destinací, patří First Airlines k několika málo hráčům, kteří z pandemických omezení těží.
„Meziročně registrujeme zhruba padesátiprocentní nárůst zákazníků,“ uvádí v červencové zprávě šéf společnosti Hirojaki Abe a vzpomíná například klienty, kteří každoročně virtuálně létají na Havaj.
Do Česka přicestovalo před dvěma lety zhruba 150 tisíc japonských turistů, kteří u nás utratili přes 1,7 miliardy korun. V následujícím pandemickém roce se návštěvnost propadla o 83 procent a aktuální data z prvních dvou čtvrtletí naznačují, že letošní meziroční pokles bude ještě razantnější.
Ředitel zahraničního zastoupení Czech Tourismu v Tokiu Štěpán Pavlík věří, že zážitky z virtuálních letů mohou být jednou z cest, jak po uvolnění opatření turisty ze země vycházejícího slunce do Česka opět nalákat. A není sám – kurz do virtuální reality nastavují i další tradiční hráči v leteckém průmyslu.
„Podle našich průzkumů pouze patnáct procent lidí cestuje dál než sto kilometrů od svého města. To znamená, že pětaosmdesát procent necestuje. A ty můžeme oslovit prostřednictvím VR: nabídnout jim, aby bezpečně navštívili místo před odjezdem a pak tam skutečně odletěli,“ sdělil před časem americkému Forbesu Jae Grant Maloney, konzultant pro nové technologie ve společnosti KLM.
Nizozemské aerolinky zatím virtuální realitu využívají hlavně ke školení svých zaměstnanců, od pilotů až po uklízecí čety, avšak pasažérům plánují nabídnout virtuální lety podobné cestovním dokumentům z třicátých let. A v takové Skandinávii jsou ještě dál – Finnair o loňských Vánocích spustil osm VR letů do laponské dílny Santa Clause.
Asi nejlidnatější online let v historii vypravil loni turecký dopravce u příležitosti 101. výročí národního boje za nezávislost. Turkish Airlines dokázaly 23. dubna, kdy většina planety úpěla pod tíhami lockdownů, dostat na palubu svého virtuálního Boeingu 737 devět milionů pasažérů.
Covid akceleroval využití virtuální a rozšířené reality nejen v leteckém průmyslu, ale v celém odvětví cestovního ruchu. Své virtuální brány loni otevřely nejrůznější instituce, od petrohradské Ermitáže po Královskou hrobku v egyptských pyramidách.
Dnes můžete téměř z pohodlí svého gauče vstoupit do Rembrandtova obrazu, potápět se u Velkého korálového útesu nebo si užít seskok padákem z nejvyšší budovy světa Burdž Chalífa v Dubaji.
A ať už virtuální zážitky považujeme za plnohodnotnou alternativu k poznávání světa, či nikoli, podle zprávy Světové rady pro cestovní ruch bude po covidu-19 virtuální cestovní ruch jedním z klíčových trendů budoucnosti.
V nejbližších třech letech má podle odhadů dorůst do objemu 300 miliard amerických dolarů. Tak se připoutejme, prosím…
