skip to main content

České stopy velikána Plečnika. Masarykův architekt se narodil před 150 lety

V Česku pracoval pouze na dvou projektech, přesto je jeho stopa v zemi výrazná. Slovinský architekt Josip Plečnik se narodil přesně před 150 lety a s jeho odkazem se setkáte hlavně při procházce Pražským hradem.

Za dob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka byl hradním architektem. Post získal poté, co vyhrál soutěž na projekt úprav jižních zahrad – Rajské a Na Valech.

Dlužno říci, že Hrad už novou tvář potřeboval. Když se stal v roce 1918 novým sídlem prezidenta, nebyl v příliš dobrém stavu. Aby ne, poslední velké úpravy tam proběhly v letech 1865 až 1868 a pak už se veškerá pozornost soustředila jen na dostavbu Chrámu svatého Víta.

Josip Plečnik, skutečným jménem Jože, se narodil v Lublani a později studoval na Akademii ve Vídni u profesora Otto Wagnera. Toho měl také na postu vedoucího ateliéru vystřídat, jenže jako Slovinec nebyl politicky přijatelný. Kývl proto v roce 1911 na nabídku místa profesora Uměleckoprůmyslové školy, kterou mu v Praze přenechal architekt Jan Kotěra. Během svého působení navrhl třeba pomník Jana Žižky na Vítkově.

Jeho nejslavnější období ale mělo teprve přijít. A přišlo. Coby hradní architekt se věnoval především budování prezidentského bytu. Zajímavostí přitom je, že za své zakázky od hradní kanceláře si nikdy nevzal honorář. Tvrdil totiž, že samotná práce na Hradě je pro něj pocta.

Byt umístil architekt do druhého poschodí jižního a příčného křídla Nového paláce. Byt, kde Masaryk nejen žil, ale také pracoval, měl dvě síně, jednu zvanou Impluvium a druhou Erbovní podle výzdoby na stěnách.

Hosté procházeli také Harfovým salonkem se stěnami pokrytými plátkovým zlatem. V sousedství pak měl prezident svou pracovnu a samozřejmě soukromé pokoje a salonky. Plečnik do nich vybíral společně s Masarykovou rodinou i nábytek. Škoda, že komunisté většinu zlikvidovali a z bytu zbylo do dnešní doby jen pár místností.

Moravská bašta | foto Jan Polák / Wikimedia Commons ( Attribution-Share Alike 3.0 Unported)
Reklama

Díky Plečnikovi vede do horních místností i výtah. Ten nechal postavit uvnitř tunelu, který prorazil mezi druhým a třetím nádvořím, kde bývala kdysi ve zdivu branka.

Nejvíce ale zasáhl architekt do proměny třetího, hlavního nádvoří, kde nechal vybudovat Orlí kašnu u vstupu do Starého paláce a Býčí schodiště vedoucí do zahrady Na Valech. Její úpravě, stejně jako úpravě Rajské zahrady, se pak věnoval mnoho let. Nechal v nich postavit třeba takzvanou Moravskou baštu, pergolu, která zakrývá oválný kamenný stůl.

Je ale třeba říci, že návrhy pro Pražský hrad vytvářel Plečnik převážně ve Slovinsku, kde byl jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani. Proto dohled nad úpravami Hradu svěřil svému žákovi Ottu Rothamyerovi.

Kromě Pražského hradu se pak slovinský architekt soustředil také na zámek v Lánech. V parku vytvořil nový vodní systém včetně kašny a také rybník s novou hrází.

Zámek v Lánech | foto ŠJů / Wikimedia Commons ( Attribution-Share Alike 3.0 Unported)

A ještě za jednou výraznou stavbou Plečnik v Praze stojí. Přehlédnout ji je téměř nemožné. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který stojí na Vinohradech, se svým stylem vymyká.

Při návrhu se zcela jistě nechal ovlivnit svou vášní k antické době a středomořské architektuře. Osobitá stavba, jejíž fasádu tvoří světlé kvádříky z umělé žuly mezi glazovanými cihlami, má 42 metrů vysokou věž, zakončenou měděnou bání. Uvnitř zaujme oltář z bílého mramoru a absence kazatelny. Nejvýraznějším prvkem jsou pak velké prosklené hodiny s číselníkem.

Plečnikův rukopis nesou ale i další evropská města. Třeba ve Vídni navrhl Zecherlův palác nebo Langerovu vilu, v Lublani zase kostel svatého Michala, který je proslulý svými nádhernými středomořskými prvky.

Josip Plečnik, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších evropských architektů první poloviny 20. století, zemřel v roce 1957, ve stejném městě, ve kterém se narodil.