Nejdřív dobrou, nebo špatnou zprávu? Ohraný, leč fungující princip mnoha vtipů lze použít i na seriózní téma týkající se Česka a umělé inteligence.
Začneme s tou dobrou zprávou. Už ostatně zazněla v předchozích hodinách, když technologická společnost IBM oficiálně oznámila otevření pražského centra pro využití umělé inteligence a zpracování dat. Zní, že podle letošní zprávy Evropské komise je Česko nejlepší mezi zeměmi Evropské unie v zavádění umělé inteligence – využívá ji 40 procent tuzemských firem, zatímco evropský průměr je 25 procent.
Špatnou
zprávu zestručňuje člen představenstva České spořitelny
Martin Kobza zodpovědný za IT a operations: „V žebříku
e-Government
je
Česká
republika na
38. místě
před Běloruskem.“
Digitalizace
státní správy je tak
v
ostrém kontrastu s progresí
soukromého
sektoru. I v něm lze přes
silnou
míru ochoty
k inovacím nalézt
slabiny, jenže i ty více či méně souvisejí s liknavostí a
zkostnatělostí státního aparátu.
„V souvislosti s umělou inteligencí máme co dohánět v oblasti zdravotnictví, kde jsou zásadní brzdou různé certifikace, technologie jsou připravené,“ prohlásil v rámci panelové diskuse při příležitostí otevření nového centra IBM Martin Švík, technologický ředitel firmy pro střední a východní Evropu.
Další kulhající oblastí je podle něj zemědělství, přitom právě do něj může umělá inteligence přinést velké úspory. Problém je, že v zemědělství se technologie sledující kupříkladu šíření různých plísní zavádějí poprvé, a proto se jedná o rizikové investice. Právě s nimi by měl – míní technologický ředitel IBM – pomoci stát.
V souvislosti s propojením zemědělství a umělé inteligence vypíchl Švík příběh ze Švédska. Tam šly masivní a hazardní investice do zavedení umělé inteligence k vážení prasat bez použití stresující váhy. „Stal se z toho úspěšný projekt přinášející obrovské úspory, prasata neubývala na hmotnosti. Původně malou firmu ze Švédska aktuálně kontaktují z Číny a Spojených států, kde mají o aplikaci zájem,“ říká Švík.
Digitalizaci, respektive její výrazné urychlení, slibuje i nedávno jmenovaná vláda Petra Fialy. „Ta by měla vybalancovat sběr dat s ochranou osobních údajů zákazníků,“ tvrdí viceprezidentka společnosti Vodafone ČR Anna Hoerová. Žádoucí není podle ní jen digitalizace státního sektoru a zdravotnictví, ale i investice do startupů a rozšíření umělé inteligence v malém a středním podnikatelském sektoru.
Přivést umělou inteligenci do praxe jde někdy skutečně rychle. „Virtuální zdravotní sestra Anežka vznikla v březnu 2020 jako reakce na paniku v začínající pandemii. Tehdy ji skupina lidí vedená Martinem Švíkem přes víkend připravila a implementovala a vzhledem k nonstop dostupnosti šlo o velmi potřebný projekt,“ připomněla Zuzana Kocmaníková, generální ředitelka IBM Česká republika.
Covid vdechl život virtuální Anežce, především však omezil finanční prostředky v podstatě na cokoli. Tím spíš by měl stát pomoci firmám v zavádění umělé inteligence. „Kdo nebude rychlý, ztratí konkurenceschopnost,“ upozorňuje Martin Švík.
Anna Hoerová z Vodafonu doplňuje: „Umělou inteligenci nepoužíváme proto, že je moderní nebo hezká, ale protože je užitečná. Kdo ji nebude používat, nepřežije.“
Také proto – jak plyne ze zprávy analytiků z IBM Institute for Business Value – zařadilo 59 procent dotázaných manažerů českých firem umělou inteligenci mezi hlavní priority, co se inovování jejich podnikání týče.
1. 2. 20223 min
Filip Saiver
redaktor Forbes Česko
Ve Forbesu od ledna 2020, novinářem od roku 1994. Baví jej hledat velké příběhy i tam, kde zdánlivě nejsou. Věří totiž, že velké příběhy jsou všude.
