Zhruba čtvrt miliardy korun za třicet let budování firmy. To je výsledek práce Martina Pajera, spoluzakladatele společnosti Cebia. Firmu, ve které měl majoritní podíl, se svými společníky sice nedávno prodal českému technologickému holdingu EAG, ale svoji šéfovskou židli zatím neopustil.
Je to jednoduché. Na největším on-line marketu s ojetými auty v Česku si vyberete jedno, nebo klidně pět takových, která se vám líbí. A když je u nich uvedené identifikační číslo (VIN) stačí na něj jen kliknout a jste na stránkách Cebie.
A pak už jen zjišťujete, co všechno si o daném autě můžete za zhruba pětistovku ověřit z dostupných databází, typicky ze stanic technické kontroly a servisů jak v Česku, tak i v zahraničí. Jen namátkou – Cebia vám ověří počet ujetých kilometrů, skutečný původ vozu, provedené opravy a mnoho dalšího.
Takových prověření přitom software Cebie ročně vygeneruje zhruba milion. A to jak pro ty, kdo si auto vybírají sami, tak i pro autobazary, pojišťovny nebo leasingové firmy. V zemi, kde se ročně zobchoduje kolem 700 tisíc ojetých aut, je to byznys jako víno.
Při založení firmy před třiceti lety Pajer, coby finišující student kybernetiky na ČVUT, neměl ani tušení, že budoucnost Cebie propojí s automobilovým průmyslem. Se dvěma spolužáky a poté i dlouholetými společníky věděl jenom to, že chce podnikat a zapojit do toho počítače. A první zakázka skutečně byla pro tehdejší Podnik výpočetní techniky, pro který montovali modemy. Tím ale propojení s IT na delší dobu skončilo.
„Od studentů z Anglie se ke mně dostal prospekt o zabezpečení aut pomocí pískování skel. A tam bylo napsáno: Investujete pět set liber, vyděláte pět tisíc. Leták jsme si přeložili, objednali i sadu a začali jsme zabezpečovat auta přes skla,“ vzpomíná Martin Pajer.
Zkraje 90. let byl hlad prakticky po všem, takže během roku měla Cebia na tři stovky partnerů, kteří pro ni pracovali. Firma k pískování skel začala ještě nabízet autoalarmy, centrální zamykání nebo imobilizéry.
Jenže trh se postupně měnil a auta už začala být lépe chráněná přímo z výroby. „Navíc se začínal přesycovat, takže jsme si řekli, že musíme přijít s něčím chytřejším,“ popisuje situaci v roce 1995 šéf Cebie.
Bývalí spolužáci se tak vrátili znovu k počítačům. Klíčové pro ně bylo, že našli způsob, jak získat různá data o autech z Česka i ze zahraničí, a mohli je začít nabízet jako jednu z cest, jak si ověřit, že vybraná ojetina je takzvaně čistá. V době, kdy Česko mělo pověst pračky kradených aut, to byla služba, která se prodávala skoro sama.
„Kromě prověření historie vozidel jsme rozjeli i fyzickou kontrolu původu auta, technické kvality nebo určování jeho stáří,“ dodává Pajer s tím, že byly doby, kdy takových prohlídek zajišťovali i tři tisíce měsíčně.
Problém totiž nebyl jen v tom, že kradená auta se do Česka vozila z ciziny, ale i v tom, že se ve velkém kradlo i v Česku. A vedle toho se překupníci snažili prodávat bouraná auta po více či méně zdařilých opravách. Samozřejmě aniž by se kupujícímu o skutečném stavu zmínili.
Došlo to tak daleko, že zasáhly leasingové firmy, přes které zákazníci nákup aut v bazarech ve velkém financovali. Než leasingovka auto zaplatila, začala vyžadovat dokladové i fyzické prověření vozidla. Pro Cebii to znamenalo další nárůst v řádu tisíců objednávek měsíčně.
V tu dobu se začal v Cebii rodit i současný hlavní produkt pojmenovaný Autotracer. Jeho kouzlo spočívá v tom, že obsahuje veškerá přístupná data o historii konkrétních vozidel. „Vznikl hlavně proto, že jsme viděli obrovské množství aut s přetočeným tachometrem a zatajenými opravami po haváriích,“ vysvětluje Pajer.
Aby Autotracer bylo čím plnit, Cebia vytvořila síť, ve které jsou tisíce stanic technické kontroly, autorizované i běžné autoservisy nebo bazary, které do něj ukládají informace o všech autech, která jimi projdou. A to i opakovaně.
Vytváří se tak datová historie stovek tisíc aut nejen v Česku, ale i v zahraničí. A Cebia je jejich pánem. Data pak vedle jednotlivých zájemců o koupi ojetiny prodává třeba i téměř všem pojišťovnám v Česku, které díky tomu mohou zákazníkům připravit pojistku pro konkrétní vůz.
Měsíčně Cebia pro své zákazníky prověří přes dvě stě tisíc aut, což spolu s dalšími službami loni vytvořilo obrat 170 milionů korun. A nesrazil ho ani covid-19. Cebii totiž pomohlo, že polovinu zákazníků má ze segmentu firem a polovinu tvoří běžní motoristé. „Sice klesly prodeje v bazarech, ale zase se víc prodávalo mezi lidmi. Tráví víc času u počítače a auta si vyhledávají a lustrují sami,“ říká Martin Pajer.
Takový model je navíc pro Cebii výhodnější. Zatímco informace z Autotraceru přímému zákazníkovi podle počtu dohledaných údajů prodá za cenu mezi třemi až šesti stovkami, velkoodběratelé dat šetří díky množstevním slevám.
Covid-19 zpátky do hry také vrátil jednu dlouhodobou neřest byznysu s ojetinami. Tou je omlazování auta přetočením tachometru. Trend ubírat najeté kilometry podle Pajera až do loňského jara meziročně klesal o necelých deset procent, ale teď už křivka objevených podvodů zase roste.
„Je to tím, že se na trh nedostávají lehce ojetá a nová auta, takže ta starší je potřeba udělat méně ojetá. Prostě proto, aby na nich prodávající vydělal víc peněz,“ konstatuje Pajer.
Letošek se ale pro něj i Cebii ponese hlavně v duchu změny majitele firmy. Vstup holdingu EAG ze skupiny Portiva má za úkol Cebii přinést hlavně šanci nabízet svoje služby i mimo domovskou zemi.
Česká firma hodlá prorazit jak například v Německu nebo Francii, tak i ve střední a východní části Evropy, kam spadá Polsko, Rumunsko nebo Maďarsko. Cílem je vytvořit ekosystém, v rámci kterého budou majitelé ojetých aut své vozy nejenom prověřovat, ale také prodávat a nakupovat.
„Představte si to jako aplikaci, v níž se o vašem autě s vaším souhlasem shromažďují historická data. My díky tomu víme, jakou má hodnotu, a ve chvíli, kdy nastává situace, že za různé opravy dáváte víc peněz, než kolik je pro vás komfortní, se vás zeptáme, jestli ho nechcete prostřednictvím našich partnerů za tuto částku prodat,“ vysvětluje Pajer.
Pokud takový zákazník na nabídku kývne, bazar od něj auto vykoupí a aplikace mu pak ke koupi rovnou nabídne několik dalších stejně prověřených aut. „Na to všem můžeme vydělávat v rámci provizí. Když si představíte, že třeba polský trh má čtyřicet milionů aut a v Německu se ročně prodá tři a půl milionu nových aut, což vygeneruje stejný počet ojetin za jediný rok, rozšíření mimo Česko je velké lákadlo,“ uvažuje Martin Pajer.
Spoluzakladatel a šéf Cebie ve firmě zůstane ještě minimálně dalších pět let. A právě na obsazení Evropy firmou, která byla ještě nedávno jeho, by rád dohlížel. „Bylo by to hezké zakončení něčeho, co začalo před třiceti lety. Odcházet se nechystám,“ přiznává s tím, že čas na oblíbený windsurfing si dokáže najít vždycky.
