České exportní firmy čím dál méně sázejí na to, že se na zahraničních trzích prosadí díky levným produktům. Plyne to alespoň z průzkumu agentury CzechTrade a lze to označit minimálně za signál pozitivní a potřebné změny.

V jednom ze sálů pražské haly O2 universum se včera a dnes mohl klidně odehrát zeměpisný kvíz. Byly v něm totiž nahusto rozmístěny stolečky s vlaječkami mnohdy poměrně exotických států.

Místo kvízu probíhaly u stolků byznysové konzultace v rámci největší proexportní akce pro střední a malé firmy s názvem Meeting Point CzechTrade. Těchto konzultací využilo 427 českých firem, což je rekordní počet dosavadních dvaadvaceti ročníků akce.

55 %

firem se chce v zahraničí prosadit unikátními produkty.

Svědčí to o zvyšujícím se zájmu firem o export. Navíc nezřídka o export s nápadem. „Z našeho průzkumu vyplynulo, že 55 procent firem se chce v zahraničí prosadit unikátními produkty za pomoci využití moderních technologií a marketingového pojetí a jen 45 procent firem spatřuje svou výhodu v ceně,“ uvedl ředitel CzechTrade Radomil Doležal.

Šéf státní agentury na podporu obchodu komentoval výsledky průzkumu tak, že se vývoj otočil správným směrem. Tedy že při pokusech o průlom za hranicemi přestává u tuzemských firem platit v nedávné minulosti zásadní kritérium, totiž nabídka německé kvality za českou cenu.

Optimistické sdělení podpořil další údaj z průzkumu: více než 62 procent firem se chce zaměřit na inovace a diverzifikaci exportu na nové trhy. Konzultace také ukázaly, že roste počet technologických firem a firem v oblasti vývoje softwaru.

Aby ovšem nebylo vše růžové – podíl vlastní přidané hodnoty na vývozu tvoří v Česku podle ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely zhruba šedesát procent, kdežto v Rakousku a Polsku je to kolem sedmdesáti procent a v Německu 77 procent. „Máme co dohánět,“ poznamenal politik.

„Export je jedním z motorů ekonomiky a naší prioritou je v něm české firmy co nejvíce podporovat. Připravili jsme exportní strategii republiky, která určuje směřování podpory exportu na příštích deset let. Cílem je najít nové národní šampiony, kteří se trvale prosadí na zahraničních trzích,“ říkal Síkela v místnosti, za jejímiž dveřmi adepti na šampiony právě čile jednali.

Zástupci firem se zájmem o prosazení se venku museli v O2 universu dodržovat pořadník. Tak nabyto bylo. Třicetiminutové konzultace s šestapadesáti řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade z celého světa byly plně obsazeny, proto se zvažuje, že se dvoudenní akce v budoucnu ještě o jeden den protáhne.

Důvodem zájmu o cizokrajné trhy jsou přesycenost toho evropského a náhrada za Rusko.

Jako každý rok se nejdřív zaplnily konzultační sloty do evropských teritorií, jako je Německo nebo Skandinávie, exportéři se však stále více zajímají i o mimoevropské vzdálenější trhy.

I proto CzechTrade letos otvírá nové kanceláře v Saúdské Arábii, Jižní Koreji, Uzbekistánu a bude podporovat české firmy v rámci týmu generálního komisaře Expo 2025 v japonské Ósace. Už v roce 2023 přibyly kanceláře v texaském Austinu nebo filipínské Manile.

Důvody vyššího zájmu o cizokrajné trhy jsou logické – přesycenost evropského trhu a hledání náhrady za Rusko.

S Ruskem, respektive jeho dvouletou agresí, souvisí i fakt, že se firmy zajímají, jak se připravit na etapu rekonstrukce Ukrajiny. „Firmy projevily zájem o možnost účastnit se projektů a tendrů na její podporu,“ doplnil Doležal.

Zahraniční obchod Česka skončil loni přebytkem 122,8 miliardy korun, zatímco v roce 2022 vykázal schodek 204,8 miliardy korun. Počet klientů CzechTrade loni meziročně vzrostl o 38 procent, celkem státní agentura v minulém roce obsloužila 1200 klientů. Přibylo i zakázek, a to o 42 procent na 2200 projektů.