Jeho počátky se datují souběžně se vznikem první republiky, letecký průmysl v Česku ale kvete i po více než stech letech. Se ctí se popral i s koronavirovou krizí či se současně probíhající válkou na Ukrajině.
Úspěchy letecký průmysl v Česku slaví napříč kategoriemi včetně bezpilotních, ultralehkých a sportovních, ale i vojenských letadel, přičemž konečné letouny vyrábí deset tuzemských podniků. Co se týče letecké techniky a součástek, za jejich výrobou v tuzemsku stojí dalších několik desítek společností.
A to je počet, který Českou republiku usazuje mezi přední a respektované výrobce letadel a letecké techniky v globálním měřítku. Česko v tomto ohledu předčí i větší státy včetně třeba Francie nebo Německa. Během současné krize se navíc snaha ještě zúročila – Česko je totiž jednou z mála zemí, která je schopná vyrobit letadlo kompletně na svém území, což se v době narušených dodavatelských řetězců ukázalo jako velká výhoda.
Podívejte se, jak se daří významným výrobcům napříč kategoriemi.
Mimořádně úspěšný rok má za sebou například česká společnost Primoco UAV vyrábějící bezpilotní letouny, které slouží především pro účely ochrany státních hranic či kontroly strategické infrastruktury. Není proto divu, že právě loňská invaze na Ukrajinu poptávku po dronech z jihočeské výrobny zásadně rozdmýchala.
Celkem v roce 2022 Primoco UAV prodalo dvaadvacet letounů v hodnotě 400 milionů korun. A to i přes to, že přišlo o jeden z významných trhů – Rusko. Prodávat se ale daří napříč Evropou, na Blízkém východě nebo v některých zemích v Africe a Asii.
Foto Primoco UAV
„Loňský rok byl úspěšný z několika důvodů. Kromě toho, že jsme prodali rekordní množství letadel a umořili všechny daňové ztráty minulých let, jsme také jako první na světě obdrželi civilní certifikaci EASA LUC,“ uvádí pro Forbes zakladatel a ředitel Primoco UAV Ladislav Semetkovský.
Loňské hospodaření tak jihočeská společnost uzavřela s tržbami okolo 155 milionů a ziskem před započtením úroků, daní a odpisů EBITDA devětašedesát milionů korun. Od letošního roku má přesto Semetkovský ještě ambicióznější očekávání.
„Na letošek jsme si stanovili cíl prodejů v hodnotě miliardy korun,“ říká. Pomoci dalšímu růstu by podle něj mělo i dokončení vojenské certifikace a následně plánované rozšíření výroby a výstavba nové fabriky na píseckém letišti, která má ročně vyprodukovat až 250 letounů.
Když se řekne letecký průmysl v Česku, jako první se ale znalým vybaví společnost AERO Vodochody Aerospace, která je největším výrobcem letecké techniky v České republice fungující od roku 1919.
Ačkoli hospodářské výsledky za loňský rok vodochodská společnost zatím odmítla sdělit, podle svojí mluvčí Radky Černé si loni připsala další úspěšný rok. „Zatím můžeme z hlediska očekávání před auditem prozradit, že EBITDA bude v černých číslech,“ uvádí Černá. Navzdory krizi se podle ní ke společnosti připojily tři stovky nových zaměstnanců, přičemž nábory pokračují.
Za největší úspěch loňského roku ale společnost považuje certifikaci nového proudového letounu L-39NG určeného pro cvičné, lehké bojovné či průzkumné účely. Už nyní AERO Vodochody evidují desítky objednávek jak ze zahraničí, tak například od tuzemské společnosti LOM Praha, kde budou sloužit pro výcvik pilotů Armády České republiky.
L-39NG | foto AERO Vodochody
„Prvních dvanáct letounů obdrží zákazník z jihovýchodní Asie, dalších dvanáct vyrobíme pro vzdušné síly Maďarska a třetí zakázkou jsou čtyři letouny pro LOM Praha, respektive vzdušné síly České republiky,“ vyjmenovává Černá. „V letounu L-39NG je velký potenciál. Jeho sériovou výrobu proto hodláme dál navyšovat,“ dodává.
Navzdory krizi se ale dařilo i kategorii ultralehkých letounů v čele s rodinným podnikem se sídlem v Kunovicích BRM Aero Bristell. Jen v loňském roce si podle předběžných výsledků před auditem společnost připsala zisk před odečtením úroků, daní a odpisů EBITDA okolo osmašedesáti milionů korun, přičemž obrat firmy se loni pohyboval okolo 409 milionů a počet prodaných letadel se zastavil na 120 kusech.
Foto BRM Aero Bristell
„Meziročně jsme prodali o pětinu více letadel, ale nakoupili jsme také nové pozemky pro rozšíření výrobních kapacit pro dva nové projekty,“ uvádí pro Forbes zakladatel a ředitel českého výrobce ultralightů Milan Bříštěla.
„V letošním roce předpokládáme další růst objemu výroby asi o čtvrtinu. V průběhu první poloviny roku budeme instalovat další dva lakovací boxy a budeme pokračovat ve vývoji nových typů letadel,“ popisuje Bříštěla.
Se stomilionovým obratem a pětatřiceti prodanými kusy zakončila loňský rok také konkurenční firma TL-Ultralight fungující od roku 1989. „Zavedli jsme do sériové výroby nový model letadla Sparker a i v době zdražování a inflace jsme pro něj získali nové zakázky,“ uvádí za TL-Ultralight Barbora Hubená.
Vedle stálého trhu v sousedním Německu se loni královéhradecké firmě podařilo uplatnit ve Velké Británii, kde získala certifikaci. „Díky tomu se nám podařilo získat hodně nových objednávek,“ komentuje Hubená. Teď ale společnost podle jejích slov vidí potenciál za Atlantikem. „Díky nové spolupráci s americkým dealerem jsme získali další objednávky a věříme v jejich úspěšný růst,“ říká.
Podle Hubené se ale TL-Ultralight podobně jako většiny průmyslových odvětví negativně dotkla inflace a zpožděné dodávky. „Doufáme, že letošní rok už bude lepší než ten loňský, ale je těžké predikovat v této nestabilní situaci celé evropské ekonomiky, co bude dál,“ dodává.
S daleko většími potížemi se nicméně v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu potýkal další český výrobce civilních dopravních letounů – kunovické Aircraft Industries, dříve známe jako LET Kunovice.
Od roku 2018 totiž tradiční česká firma spadala pod společnost Ostov ruského podnikatele Andreje Kozycina. Rusko zároveň bylo pro kunovického výrobce primárním trhem. To se muselo po začátku války a s ní spojených západních sankcí proti Rusku změnit.
Po dvou měsících nejistého osudu kunovické společnosti firmu v dubnu odkoupila česká skupina Omnipol. „Předchozí dva roky s covidem také nebyly růžové, ale ten loňský byl pro nás s ohledem na situaci na Ukrajině velmi náročný,“ komentuje za Aircraft Industries mluvčí Denisa Zapletalová.
„V důsledku napadení Ukrajiny byly na Rusko uvaleny sankce, což pro nás znamenalo konec jakéhokoli obchodního styku s touto zemí, která pro nás byla primárním trhem. Naše společnost v té době navíc měla ruského majitele a v mezidobí, kdy se jednalo o tom, jak se bude celá situace řešit, panovala v naší společnosti velká nejistota,“ vzpomíná Zapletalová s tím, že se změnou majitele se situace ve firmě stabilizovala.
Zároveň se podle ní zásadně proměnil obchodní model, přičemž společnost začala hledat příležitosti na jiných trzích, zejména ve východní Asii. „Doufáme, že tenhle model úspěšný bude a hlavně stabilní,“ uzavírá s tím, že hospodářské firmy za loňský rok firma aktuálně finalizuje.
