Česko v Evropské unii vyniká v množství vývozu elektronových mikroskopů. Podle dat Českého statistického úřadu v loňském roce stát vyvezl mikroskopy v hodnotě 20,8 miliardy korun.
„Elektronová mikroskopie umožňuje pozorovat vzorky až s milionnásobným zvětšením, což nachází uplatnění ve vývoji moderních technologií, vývoji léčiv nebo medicíně,“ řekl Filip Míka z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky.
Na celkovém unijním vývozu elektronových mikroskopů se Česko podílí pětačtyřiceti procenty. Nejvíce jich bylo vyvezeno do Nizozemska a do Spojených států.
Jeden z výrobců Thermo Fischer Scientific sídlí v Brně. V roce 2023 odeslali 1312 elektronových mikroskopů, přičemž nejlevnější byl v hodnotě pěti milionů korun, nejdražší za tři a půl milionu dolarů (zhruba jednaosmdesát milionů korun).
„Rozdíl v ceně bych přirovnal zhruba k rozdílu mezi Fabií a sportovním autem. Obě jsou to auta, ale liší se v milionu věcí. Dražší mikroskopy obecně poskytují vyšší rozlišení, je možné v nich zkoumat více typů vzorků nebo zkoumat velmi specifické vzorky,“ řekl mluvčí firmy Jakub Kovářů.
Společnost uvádí, že v předloňském roce byly tržby v hodnotě 19,7 miliardy korun, což je o tři a půl miliardy více než v předchozím roce. „Konkrétní země, do kterých exportujeme, říct nemohu, nicméně z největší části je to Asie,“ řekl Kovářů. Pro český trh vyrábí málo, jde o několik procent produkce.
V posledních letech firma Crytur z Turnova intenzivně rozvíjí výrobu přesných mechanických dílů pro elektronovou mikroskopii. „Oblast elektronové mikroskopie vnímáme jako rostoucí tržní segment a podtrhuje to i skutečnost, že samotný Crytur dosahuje tempa růstu přibližně šestnáct procent ročně,“ řekl Jan Bitman z firmy. Investice do nových technologií plánuje s ohledem na předpokládaný tržní vývoj.
Díky elektronové mikroskopii lze pozorovat vzorky v milionnásobném přiblížení. „Virus chřipky tak může být zvětšen na velikost míčku, bakterie na velikost člověka, lidský vlas na šířku řeky. Takového zvětšení světelný mikroskop nedosáhne,“ uvedl Míka. Elektronová mikroskopie tak podle něj dokáže zkoumat třeba uspořádání molekul ve virech či buněčných membránách, ale také zobrazit polohy jednotlivých atomů v krystalu a určit jejich prvkovou totožnost.
Využití elektronových mikroskopů se uplatní například při vývoji moderních technologií a materiálů, stále menších a výkonnějších čipů a při objevech nových léčiv. „Slouží v biologických a lékařských laboratořích, ale také v kriminalistice či při šetrném výzkumu cenného kulturního a historického dědictví,“ řekl Míka. Dodal, že i průmyslové podniky využívají elektronový mikroskop pro rutinní kontrolu kvality výrobků a analýzu výrobních vad.
První, tehdy ještě jednoduchý, model elektronového mikroskopu byl zkonstruován téměř před sto lety. „Československo se v padesátých letech stalo teprve čtvrtou zemí na světě, schopnou vyvíjet a vyrobit tak komplikovaný přístroj. Za vývojem československých elektronových mikroskopů stál brněnský Ústav přístrojové techniky Akademie věd,“ řekl Míka.
Po roce 1989 vzniklo díky vědcům z ústavu několik firem v Brně, které se specializují na výrobu a vývoj v oboru. „Brno je díky takové kumulaci výzkumu, vývoje a výroby elektronových mikroskopů unikátní, neboť nikde jinde v Evropě se nevyskytuje taková koncentrace firem a vědeckých ústavů,“ uvedl Míka.
