Česko loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun, meziročně zhruba o desetinu více. V rámci Evropské unie šlo o desátý nejrychlejší růst, celkově se ale země podle výše veřejných výdajů zařadila až na šestnácté místo.
Stát do výzkumu a vývoje směřuje 0,51 procenta HDP, zatímco evropský průměr činí 0,69 procenta. V přepočtu na obyvatele připadá na český výzkum 160,8 eura, tedy 56 procent průměru Evropské unie. Nejvíce investuje Lucembursko, které se dostalo na 917,2 eura na obyvatele.
Podle Asociace pro aplikovaný výzkum v IT navíc letošní růst neznamená změnu dlouhodobého trendu. „Desetiprocentní růst je pozitivní zpráva, ale nevypovídá o dlouhodobém trendu. Ve skutečnosti jde z velké části o návrat po slabším roce 2024,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jaromír Hanzal.
Za posledních deset let sice české veřejné investice do výzkumu a vývoje na obyvatele vzrostly o 66 procent, v Polsku ale nárůst dosáhl 158 procent a v Bulharsku téměř 500 procent.
Česko zaostává také ve výzkumu obranných technologií. Zatímco vlády v Evropské unii do této oblasti v průměru směřují 5,75 procenta výdajů na výzkum a vývoj, v Česku je to pouze 0,8 procenta. „V oblastech, jako jsou umělá inteligence nebo kyberbezpečnost, mají české firmy i výzkumné organizace velmi silné know-how,“ uvedl Hanzal. Podle něj ale Česku chybí odpovídající domácí poptávka a dlouhodobá státní strategie.
