Český trh ztrácí v očích zahraničních investorů zvuk. Fúze a akvizice se v roce 2023 v Česku meziročně propadly o čtyřicet pět procent, nejvíce za posledních pět let. Navíc je táhly především domácí peníze.
Jen kolem osmdesáti oznámených dealů většího rozsahu v ranku akvizic a fúzí proběhlo v loňském roce na tuzemském trhu. Vyplývá to z analýzy české kanceláře globální poradenské společnosti RSM, která zároveň ukazuje, že ještě o deset procent méně se dostalo do fáze uzavření. Oproti tomu sousední Polsko roste na náš úkor.
Trh se tak propadl v podstatě na úroveň nejtemnějších covidových období. Za transakce „většího rozsahu“ se v analýze RSM považují ty provedené přes poradenské společnosti a v minimální hodnotě ve vyšších desítkách milionů korun.
Počet samotných transakcí ještě není tak výjimečný – důvodem je částečně i kontrast s rekordním rokem 2022. Podrobnější rozbor nicméně kreslí horší obrázek. Jako akviziční tahouni se jasně ukázaly domácí firmy, zahraniční investice se touto cestou do Česka příliš nedostávaly. Dobře to ilustrují některé nejpodstatnější loňské fúze a akvizice.
Společnost Packeta, pod níž se nachází třeba český logistický obr Zásilkovna, putovala z třiceti pěti procent do rukou Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce. Hojně nakupoval státní podnik ČEPS, který během loňska převzal energetickou společnost Net4Gas i šest plynových zásobníků skupiny RWE.
Zkrachovalá Sberbank CZ skončila pod křídly České spořitelny, ve svém oboru nakupovali i zbrojaři z Czechoslovak Group a skupina KKCG miliardáře Karla Komárka zase skupovala vývojáře. Výčet domácích akvizičních aktivit za rok 2023 by mohl samozřejmě pokračovat.
Podle konzultantů z RSM, která sama odřídila zhruba osminu všech českých fúzí a akvizic, investory nejvíc přitahovaly retail, logistika, výrobní průmysl, automatizace a IT odvětví. Výjimkou je podle analýzy česká energetika, která zůstává lákavou paletou investičních příležitostí i pro zahraniční hráče.
Nevalné vyhlídky českého trhu na přilákání zásadnějších investic ze zahraničí mají několik důvodů. „Dílem za to může geopolitická situace – pro celou řadu investorů ztratila střední a východní Evropa následkem války na Ukrajině punc bezpečného investičního přístavu,“ připomíná Lenka Zdražilová, šéfka oddělení Transaction Advisory Services v RSM.
To je však podle ní jediný aspekt, ve kterém je Česko nevinně. Další odůvodnění se vrací k evergreenům mezi slabinami české ekonomiky: drahé nemovitosti, drahé peníze, nedostatečně saturovaný pracovní trh i nízká konkurenceschopnost českého byznysu, kterému podle Zdražilové ujíždí digitalizační vlak.
Ostatně ani agrese Ruska na Ukrajině není pro ekonomiky zemí v regionu takový problém – stačí se podívat na sever od českých hranic. Polsko, které má ke konfliktu na východě Evropy výrazně blíže a hraje v něm aktivnější politickou roli, loni rostlo už druhý rok po sobě a celkem zapsalo 365 uzavřených transakcí.
RSM zaznamenala v Polsku zhruba sedmiprocentní meziroční růst fúzí a akvizic. Dalším ukazatelem je podle Zdražilové i přepočet transakcí na ekonomicky aktivní obyvatele. „Zde nás loni Polsko překonalo o patnáct procent. Usnuli jsme zkrátka na vavřínech, chtěli jsme být Švýcarskem východní Evropy a svou příležitost jsme promeškali,“ konstatuje manažerka.
Z českého zaváhání podle ní Poláci těží a rostou tak trochu na náš úkor – stali se „byznysovým manažerem střední Evropy“, navíc s raketově rostoucím potenciálem domácích byznysových skupin. Radostné vyhlídky zahraničních investic tak u nás v dalších letech podle analýzy RSM čekat nelze, obzvlášť s rychle rostoucím polským tygrem za hranicemi, patovým stavem veřejných reforem, nehostinným prostředím pro podnikání i absencí výraznějších inovací.
Lokální investoři pak budou dle předpovědí RSM hrát prim i v dalších letech a na půdorysu V4 by se měly objevovat například konsolidace jednotlivých segmentů v rukách velkých hráčů.
„Tuzemští podnikatelé se ale budou muset smířit s mnohdy i výrazně nižší cenou, než možná čekali. O to více tak letos platí, že kdo chce prodávat, například kvůli časovému testu, ten by se měl začít chystat okamžitě,“ upozorňuje Zdražilová závěrem.
7. 2. 20244 min
Michal Bernáth
redaktor Forbes Česko
Baví ho psaní o byznysu spojeném s technologiemi, sportem či průmyslem. Do Forbesu nastoupil na začátku roku 2024, dříve pracoval šest let v Lidových novinách, kde se věnoval tématům z poli politiky i byznysu.
