Česko zřejmě získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí, ale působí i v tuzemsku. Vláda ve středu schválila příslušný návrh zákona o dorovnávací dani a navrhuje jeho projednání ve Sněmovně ve zrychleném režimu, řekl po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura Výnos pro státní rozpočet by mohl být až šest miliard korun, pokud by zůstala současná sazba daně z příjmu právnických osob devatenáct procent.
„Velké nadnárodní skupiny budou v Česku odvádět minimální daň patnáct procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Připojíme se tím ke státům, které odmítají umožnit odklon firemních zisků do takzvaných daňových rájů. Tím se navíc získá dodatečný zdroj veřejných rozpočtů a vytvoří se rovnější podmínky pro všechny účastníky trhu,“ uvedl Stanjura.
Ministr připomněl, že evropské země včetně Česka řadu let řeší, jak zdaňovat velké korporace, aby odváděly peníze i do rozpočtů zemí, na jejichž území zisk vzniká. Loni za českého předsednictví v Evropské unie se podařilo vyjednat podobu směrnice, kterou nynější zákon převádí do českého práva.
Zákon o dorovnávací dani se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur, tedy 18 miliard korun, a které působí i na českém trhu. Pokud jejich efektivní zdanění v Česku nedosáhne patnáct procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění.
Ministerstvo financí odhaduje, že by zákon dopadl na jednotky nadnárodních skupin a zhruba na 3200 firem, které tyto skupiny sdružují. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.
Očekávaný výnos dorovnávací daně je čtyři až šest miliard korun ročně za současných daňových pravidel. Pokud by se daň z příjmu právnických osob zvýšila na jednadvacet procent z nynějších devatenácti procent, jak předpokládá vládní konsolidační balíček, výnos dorovnávací daně by byl dvě miliardy korun ročně. Stalo by se to kvůli tomu, že by se zvýšila míra efektivního zdanění firem a méně skupin by zůstalo pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Celé inkaso dorovnávací daně by podle návrhu mělo být příjmem státního rozpočtu.
