Před minulými volbami se lithium stalo nosným tématem, které silně promluvilo do výsledku voleb. O čtyři roky později je situace podobná – pod Krušnými horami leží stejné množství lithia jako před čtyřmi lety. Jeho těžba se však zdaleka nezahájila a zřejmě ještě dlouho bude u ledu.
„Ekonomická návratnost těžby je strašně diskutabilní,“ říká v jedné ze zasedaček investiční skupiny RSJ její šéf Libor Winkler. RSJ ovládá firmy Cínovecká deponie a Sanaka Industry, které mají zájem na těžbě lithia v Česku.
Na rozdíl od konkurenčního ČEZ, který se se společně s australskou European Metal Holdings zajímá o samotnou těžbu lithia v Krušných horách, RSJ má záměr jen přesívat už v minulosti vytěženou hlušinu, která obsahuje lithiové slídy.
„Česko teď není v pozici Texasu v době objevu ropy nebo jako Ostravsko před začátkem těžby uhlí. To zdaleka ne,“ chladí vášně Winkler, který na čtyři roky staré předvolební boje vzpomíná s hořkostí. Odsunuly totiž odbornou debatu a ničím k zahájení těžby nepřispěly.
„Politici už minule všechny materiály měli, měli jich plné šuplíky, takže background dostali. Ale nikoho to nezajímalo. Všichni chtěli vytvářet imaginární příběhy a realita jim vadila v rozletu,“ vysvětluje Winkler
Hlavní brzdou těžby lithia v Česku je podle něj to, že nikdo neví, kolik bude stát lithium ze zeminy vyextrahovat a také jaké budou náklady na výstavbu infrastruktury včetně vybudování nového zpracovatelského závodu.
A tak společnosti zvažují všechny možnosti. „Ano, i to je možné,“ odpovídá Winkler na otázku, zda se může stát, že RSJ z těžby lithia nakonec vycouvá. „Teď prostě máme aktivum, o kterém nevíme, jakou má hodnotu,“ říká v rozhovoru pro Forbes.
Cena lithia v posledních měsících prudce vzrostla, uvažuje se o výstavbě továrny na výrobu baterií v Česku, obecně je na vzestupu trend elektromobility. Nejsou tohle faktory, které by měly těžbu lithia v Česku podpořit?
Pokud nedojde na úrovni Evropské unie k určitému politickému rozhodnutí ohledně soběstačnosti v lithiu, tak se podle mě těžit nebude, protože ekonomická návratnost je strašně diskutabilní.
Z jakého důvodu?
Pokud by se těžilo z lithných písků, tak to samozřejmě není tak jednoduché. Z hlušiny, či chcete-li písku, totiž musíte nejdříve jako surovinu dostat lithný koncentrát (slídu). Až z něj pak následně samotné lithium ve vhodné sloučenině.
Není to tedy jako s ropou nebo plynem, u kterých jen kopnete do země a hned nastartujete nový byznys s novou surovinou.
V čem je tedy hlavní problém?
Gros celé věci je v tom, že v současnosti vlastně vůbec neznáme detailní náklady na vybudování infrastruktury pro zpracování lithných písků. Tím pádem ani náklady potřebné na získání finální komodity, což je hydroxid lithný nebo uhličitan lithný.
A infrastruktura pro jeho získání zde vůbec neexistuje, není zde ani žádný poloprovoz. Musí se vše postavit. Navíc se vůbec neví ani to, kolik by stálo postavit zařízení na zpracování suroviny.
Bez podpory státu to tedy nepůjde?
Někdo na úrovni Evropské unie musí dát palec nahoru tomu, aby se na české a německé straně těžilo lithium. Aby se řeklo, že těžbu lithia Evropa chce ze strategického hlediska, protože nechce být závislá na lithiu z Austrálie, Chile nebo Číny. Když půjde o strategickou surovinu, budou jasnější pravidla hry a můžeme se do všeho pomalu pustit a vše postavit.
Když těžaři dostanou podobnou garanci, pak už budou vědět, s jakými čísly mohou počítat. A pak se tu může na kterémkoliv brownfieldu vybudovat zpracovatelský závod, kde by se písky zpracovávaly. A na něj mohou navazovat továrny na baterie, aby se utvořil celý ekosystém.
Dnes totiž vůbec nevíme, jaká bude v budoucnu cena lithia. Nejistota a turbulence na světových trzích jsou velké.
Takže z vašeho pohledu nejde zas až o pohádkový byznys, jak nám tu všem bylo předkládáno?
Neříkám to proto, abych vypouštěl nějaké maskovací dýmy. Ale opravdu nejde o žádný brutálně velký byznys, pokud se tedy celkově nezastřeší. Není to o tom, že bychom seděli na zlatu a jen ho vykopali ze země.
ČEZ ale na průzkumech a testování v rámci přípravy na těžbu s partnerským European Metals Holding pokračuje?
Australané k sobě ČEZ pustili až v době, kdy se celá situace odpolitizovala. A ono když se tato věc odpolitizuje, tak najednou si i politici uvědomí, že za tím vším je jedno velké nic. Možná to ale začne dávat smysl, až se vytvoří infrastruktura a odběratelský řetězec.
Procentuálně tedy dáváte jakou šanci tomu, že v Česku začneme lithium těžit?
Jak už jsem naznačoval, ekonomika těžby lithia za dnešních podmínek není dobrá. A dnes to nevidím už ani 50 na 50, ale více v neprospěch toho, že se zde lithium opravdu začne těžit.
Při dnešních valuacích se nám to prostě nevyplatí dělat. Stále nevíme, kolik nás bude zpracování lithia ve finále stát. K tomu se nyní snažíme přiblížit, nejdále je v tomto nyní ČEZ.
A kdy to budete vědět?
Jde minimálně o půlroční práci k tomu zjistit alespoň odhadem, kolik by stálo postavení zpracovatelského závodu. Dnes zkrátka neexistuje odborně stanovená hodnota takového projektu pro zdroj lithia v Česku a na německé straně Krušných hor.
Je tedy možné, že z celého projektu kolem lithia nakonec vycouváte?
Ano, i to je možné.
Můžeme teď jen třídit písek nebo dva tři roky čekat a uvidíme. Teď prostě máme aktivum, o kterém nevíme, jakou má přesně hodnotu.
