Když se jeden sen o filmu konečně stává skutečností. Za kolik se v Česku točí celovečeráky a proč trvá tak dlouho je vyrobit?
Červený koberec, vlahý letní večer a slavnostní atmosféra světové premiéry. Velký sál v hotelu Thermal potemní. V úvodní znělce Bolek Polívka připije na památku Jiřího Bartošky a diváci v sytě červených kinosedačkách se na okamžik opět ponoří do tmy. Pár netrpělivých vteřin, než se na plátně objeví úvodní scéna zbrusu nového filmu… Co všechno se ale muselo stát, než jste se v očekávání, oděni do gala, na premiéře ve Varech či Benátkách usadili do měkkého křesla?
Na úvod krátký exkurz do nedávné filmové historie. Když český filmař Václav Marhoul v roce 2019 na benátském festivalu uvedl své drásavé opus magnum Nabarvené ptáče, titulky novin hlásaly: „Na snímku pracoval deset let.“
Pomyslný rekord se ale nekonal. O rok dříve totiž do severní Itálie řecký režisér Jorgos Lanthimos přivezl historické komediální drama Favoritka. V jeho případě však od prvního draftu scénáře do benátské premiéry údajně uplynulo dokonce dvakrát tolik času. Jaký sled událostí během oněch dvou dekád musel nastat, aby se v plném kinosále Emma Stone coby Abigail mohla vůbec poprvé svého budoucího manžela Samuela (Joea Alwyna) zeptat: „Přišel jsi mě svést, nebo znásilnit?“
