Energetický regulační úřad (ERÚ) má za sebou náročný rok zejména kvůli krachu alternativních dodavatelů plynu. Nyní naopak sleduje prudký rozvoj solárních elektráren v Česku a varuje, že přenosová soustava by nápor nemusela zvládnout.
Podle předsedy úřadu Stanislava Trávníčka proto bude nutné v této dekádě investovat stovky miliard korun, které ve finále zaplatí samotný zákazník. Letos se u nás do sítě připojí dalších pět gigawatt z nově vzniklých fotovoltaických elektráren, kterým Češi naplno propadli před rokem a půl s příchodem energetické krize.
Trávníček varuje, že rozvoj solární energetiky v kombinaci s nástupem elektromobility přinese až nezvladatelnou zátěž pro přenosovou síť. „Sama o sobě to síť, jak je dnes vystavěná, neustojí,“ říká ve velkém rozhovoru pro Forbes. Zákazníci by se proto podle něj měli i v prostředí klesajících cen elektřiny v příštích letech připravit na růst výše takzvané regulované složky, která spolu se silovou elektřinou tvoří celkovou sumu, kterou za energie platíme.
„Jinou možnost regulátor nemá, jestliže musí provozovatelům infrastruktury i konečným zákazníkům zajistit bezpečné a spolehlivé provozování soustav,“ tvrdí Trávníček. Výše regulovaných plateb se letos díky mimořádným kompenzacím vlády nezměnila, ale po skončení dočasných opatření včetně prominutí poplatků za obnovitelné zdroje by se podle Trávníčkových odhadů měsíční zálohy zvedly o nižší stovky korun.
Foto Jan Rasch
Předseda Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček
Další navýšení regulovaných plateb by mělo následně přijít právě kvůli nutným investicím do rozvoje distribuční soustavy, které se z regulovaných plateb financují.
Jaký byl pro ERÚ loňský, v lecčems extrémní rok 2022?
Na začátku minulého roku jsme řešili zejména záležitosti spojené s krachy obchodníků s energiemi, které nastaly v posledním čtvrtletí roku 2021. Pokračoval přechod zákazníků, kteří spadli k dodavatelům poslední instance. Zaměřili jsme se hlavně na osvětu spotřebitelů – co mají dělat a jak si mají najít dodavatele nového, aby měli i do budoucna zajištěno pokračování dodávek.
Jinými slovy se na nás obracely tisíce a tisíce zákazníků, kteří byli poměrně bezradní, protože se na trhu s energiemi dříve žádným způsobem nepohybovali a nevyznali se na něm.
Jak intenzivně se na vás obraceli?
V roce 2022 jsme měli přes 22 tisíc zákaznických hovorů a pak bylo mnoho dalších, kteří volali na naše odborné sekce. Ti ve statistikách započítáni nejsou. I tak šlo o dvojnásobný růst proti předchozím letům.
Do toho pokračovaly ne úplně čestné praktiky obchodníků, kteří se snažili získat nové zákazníky. Často se jednalo o takzvané spotové nabídky, takže spotřebitelé pořádně nevěděli, za jaké ceny jim nový dodavatel bude energie dodávat. Obchodníci, kteří byli v problémech, se zase snažili vypovídat zákaznické smlouvy. Byl to divoký rok.
Když jsme u dodavatelů, loni ERÚ volal po vyšších kompetencích či možnosti vyšší kontroly dodavatelů. Dostali jste je?
Loni se do toho všeho připravovala i krizová legislativa, kam jsme samozřejmě také přispívali svými podněty či jsme přímo formulovali řadu ustanovení souvisejících s řešením energetické krize. Některá naše ustanovení se prosadila a realizovala, ale ne všechna. Prioritu dostala hlavně problematika vysokých cen, potažmo vývoje na trhu, a vyšší dohled nad obchodníky se prozatím nerealizoval.
A co konkrétně jste v jeho rámci navrhovali?
Například pravidelné zveřejňování takzvaného indexu zajištění obchodníka. Spotřebitel by byl alespoň trochu schopný nahlédnout do toho, jaké má obchodník portfolio, tedy jak moc je zajištěný dlouhodobými kontrakty a jaký podíl bude muset dokupovat na spotu, okamžitém trhu s proměnnou cenou.
Nešlo by ale o povinné kritérium, podle kterého by dodavatel musel udržovat přesně stanovenou míru zajištění. Měla by to být spíše indikace pro zákazníka, jestli je pro něj bezpečné u daného dodavatele zůstat, či nikoli. Tento náš návrh ale zatím nebyl zahrnutý do legislativy, jednání stále probíhají.
Když se loni zvýšil počet stížností na dodavatele, byli za to někteří dodavatelé potrestáni? Opravdu se provinili?
V tuto chvíli máme přibližně 360 rozběhnutých sankčních řízení právě na základě nekalých praktik z minulého roku. Předpokládáme tedy, že pokuty pro obchodníky půjdou do milionů. Konkrétněji o správních řízeních, která nejsou dosud uzavřená, hovořit nemůžeme, ale nekalé praktiky budou určitě potrestány.
Kdy můžeme čekat rozuzlení?
Předpokládáme, že letos. Ale je potřeba si uvědomit, že některá řízení, která vedeme, jsou v podstatě právní bitvy, které se mohou táhnout dlouho. Jedná se o jednání mezi znalci práva na jedné i na druhé straně. Řada z nich také využívá procesní obstrukce.
Stran dodavatelů se dnes už situace stabilizuje a dokonce se objevují nové subjekty…
Některým dodavatelům hodně pomohlo zastropování cen, které je spojené s kompenzacemi. To řadu z nich v podstatě i zachránilo. V normální situaci, kdy trh funguje bez nějakých extrémních vlivů, jako je válečná situace, je jedinou obranou proti vysokým cenám silná konkurence na straně obchodníků. Pro udržení přiměřené ceny pro zákazníka je nutná diverzifikace nabídek.
Podle mého názoru tedy není úplně správné omezovat nebo snad i vylučovat menší obchodníky z trhu, protože ti slušní za normálních podmínek celému prostředí pomáhají. Teď se trh jen vyčistil, řekněme, o ty nejhorší případy. Samozřejmě v době klesajících cen na něj přicházejí nové a nové subjekty, ale že by jich bylo přespříliš, to zatím nepozorujeme.
Funkcí ERÚ je kromě ochrany zákazníka také regulace cen monopolních činností na trhu, zahrnujících distribuci, přepravu a přenos elektřiny a plynu – což zákazníci platí v regulovaných platbách za elektřinu. Jejich výše se oproti loňsku díky zásahu státu nezměnila.
Vysoké ceny energií v loňském roce měly vliv i na tyto regulované ceny, které by se kvůli pokrytí tzv. technických ztrát provozovatelům soustav musely promítnout do růstu regulačních plateb, a následně tedy i do tarifů zákazníků. Proto jsme požádali vládu o dotaci ze státního rozpočtu i pro provozovatele distribuční a přenosové soustavy.
Vláda souhlasila a platby také zastropovala. Distributoři a provozovatelé soustavy jsou tak nyní kompenzováni podobně jako obchodníci. Díky tomu v cenových rozhodnutích pro rok 2023 zůstaly regulované platby ve stejné výši, jako byly vloni. Bez dotace ze státního rozpočtu by to možné nebylo.
Kromě toho jste chtěli ulevit zákazníkům i tím, že jste připravili možnost sdílení elektřiny v bytových domech…
To je jednou z věcí, která trochu zapadla. Připravili jsme možnost sdílet elektřinu z vlastního zdroje, tedy typicky fotovoltaiky umístěné přímo na střechách bytových domů. Podobnou možnost dosud měly pouze rodinné domy.
Výhodou námi zavedeného systému v bytových domech je, že každý může mít svého dodavatele elektřiny a zároveň každému přijde faktura za elektřinu již po započtení benefitů ze sdílení. Zatím je to ale jenom začátek, neexistuje základní rámec, primární legislativa, která by komunitní energetiku umožnila. Ta se připravuje.
Takže ERÚ je pro komunitní energetiku?
Jsme pro sdílení elektřiny. Jsme pro moderní technologie a přístupy, jako je akumulace nebo flexibilita, které jsou třeba pro zajištění bezpečnosti provozování soustavy a zároveň určitým způsobem omezují extrémní růst nákladů na posilování sítí.
Ono všechno má dvě strany mince. Komunitní energetika je určitě příležitost, ale není to něco, co by samo o sobě spasilo Českou republiku z hlediska zajištění a dostatečnosti zdrojů na příštích třeba dvacet let. Jedná se o jeden z mnoha nástrojů, které se musí rozvíjet.
A jak rychle se rozvíjí?
Na základě došlých žádostí o připojení se v roce 2023 počítá s připojením pětasedmdesáti tisíc kusů výroben, tedy fotovoltaických elektráren, což v součtu představuje přes pět gigawatt instalovaného výkonu.
V jakém stavu je distribuční a přenosová soustava? Je schopna ustát nápor, který přijde z decentralizované energetiky?
Síť sama o sobě, jak je dnes vystavěná, to neustojí. Je postavená na toky z nejvyšších napěťových hladin směrem dolů, ale musí se připravit i na toky z nejnižších hladin nahoru. A právě tohle si bude vyžadovat ohromné investice v řádu stovek miliard korun.
O jakém časovém horizontu se bavíme?
Vzhledem k transformaci energetiky nejenom u nás, ale i na úrovni Evropské unie, budou investice potřeba z velké části v nejbližších pěti letech. Celkový horizont ale počítejme desetiletý či delší. Jedná se o komplexní proces.
A kdo ho zaplatí?
Konečný zákazník, pro kterého to samozřejmě bude znamenat velký tlak na zvýšení tarifů za distribuci.
Dotace nepomohou?
Konečně se začaly hledat zdroje z různých dotačních programů a konečně se hovoří o tom, že dotační programy, které jsou i na úrovni Unie, by se měly soustředit nejenom na poskytování financí na vlastní energetické zdroje, ale i na infrastrukturu. Tam se alokují docela velké prostředky, ovšem zátěž pro zákazníka bude i tak veliká.
Foto Jan Rasch
Podíl regulovaných plateb na celkových platbách se dnes pohybuje na minimálních úrovních.
Před třemi čtyřmi lety byl podíl regulovaných plateb nad polovinou a dnes je to zhruba patnáct až dvacet procent u elektřiny a deset procent u plynu.
Letos jsou regulované poplatky uměle sníženy díky zmiňovaným kompenzacím od vlády. Znamená to, že v příštím roce, až nařízení vlády přestane platit, regulované platby prudce vzrostou?
Pokud by se v dalším roce opustil princip kompenzace a ceny energií na trzích zůstaly vysoké, znamenalo by to nárůsty v regulovaných cenách o desítky procent. A kdyby se ještě znovu zavedly poplatky za podporu obnovitelných zdrojů, tak ty by v regulované složce hrály také velkou roli. Bude záležet na rozhodnutí vlády.
Jak moc se to projeví na růstu měsíčních záloh za energie u spotřebitelů?
Měsíční zálohy by narostly až o nižší stovky korun.
Pak ale bude potřeba do regulované části ještě promítnout potřebu investic v objemu stovky miliard korun do sítí, tedy jinými slovy regulovanou složku zvýšit…
Přesně tak, jinou možnost regulátor nemá, jestliže musí provozovatelům infrastruktury i konečným zákazníkům zajistit bezpečné a spolehlivé provozování soustav.
Do toho nás ještě čeká rozvoj elektromobilů, který také přenosové soustavě přitíží.
Síť bez významných investic narazí na své limity. To znamená, že můžou nastat situace, kdy bude velmi zatížená, a dojde k omezování zatížení z bezpečnostních důvodů.
A to už se děje?
Zatím ne, zatím se jen přibližujeme k limitům. Proto se ale musí nastavit u každé distribuční firmy optimální investiční strategie, musí se nastavit řízení sítě pomocí prvků, které bude ve finále někdo ovládat. Tudíž musí existovat datové centrum, kam stékají všechna data a dle nich se vyhodnotí provoz sítě.
Při samotném přetížení pak může docházet i k tomu, že třeba nabíjení elektromobilů a další zbytné věci budou nějakým způsobem omezovány z důvodu zajištění stability. A to se odrazí například ve snížené rychlosti nabíjení.
