Nižší spotové ceny energií v porovnání s dlouhodobými kontrakty a také plyn, jehož cena v posledních týdnech soustavně klesá zejména kvůli teplému podzimnímu počasí, způsobují několik plíživých změn na trhu. Dodavatelé začínají pomalu kontaktovat své klienty s návrhem změny ceníku ze spotového na fixovaný, který je pro ně za současných podmínek nižších spotových cen výhodnější.

„V sobotu mi poslali změnu tarifu ze spotového na ceníkový. Ceny celkem s daní 5991 korun za megawatthodinu. Burzovní cena je 1200 korun, tak se jim to asi nehodí,“ začíná se plnit podobnými aktuálními zkušenostmi facebooková skupina zákazníků dodavatele Armex Energy.

Celá situace navíc mohla nahrávat alternativním dodavatelům energií, kteří by při současném vývoji mohli v podstatě do puntíku zopakovat byznysový model skupiny Bohemia Energy podnikatele Jiřího Písaříka, která kvůli podcenění risk managementu, kdy sázela na nízké spotové ceny proti dlouhodobějším kontraktům, musela loni v říjnu ukončit provoz.

„Umím si to představit, protože lidi jsou celkem nepoučitelní. Něco takového by se mohlo odehrávat,“ říká pro Forbes zakladatel a majitel energetické skupiny Amper Jan Palaščák.

Energetický analytik a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor k tomu bez uvedení přesnějších dat dodává, že čeští obchodníci s energiemi mají letos zakoupeno méně dlouhodobých produktů, než je obvyklé. Důvod tohoto vývoje spatřuje v takzvaných margin call, tedy volně přeloženo v zálohách, které musí obchodníci s elektřinou skládat na burze.

„Když klesají ceny na burze dolů, tak se tím zvyšují náklady na dorovnávání. Pokud obchodník nakoupil plyn v kontraktu s dodáním v příštím roce za 300 eur za megawatthodinu, pak má nyní obrovské problémy s dorovnáváním marginu na burze,“ vysvětluje Gavor. Dodává, že pokud někteří obchodníci nakoupili plyn dopředu, mohou se při prudkém propadu cen na burze kvůli vysokým zálohám paradoxně dostat až do existenčních problémů.

Cena plynu na burze od rekordních hodnot z konce srpna klesla o zhruba sedmdesát procent, jen v pondělí si odepsala více než desetinu. Ve virtuálním hubu TTF, od kterého se odvíjejí ceny plynu na evropském trhu, se v úterý uzavřela jedna megawatthodina plynu na 122 eurech.

Cena na krátkodobých trzích se ale drží násobně níže. Stačí se podívat na statistiku Operátora trhu s energiemi (OTE), tedy akciové společnosti vlastněné státem, jejíž hlavním úkolem je organizace krátkodobého trhu s elektřinou a plynem a zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Z údajů OTE z krátkodobého trhu vidíme, že plyn pro český trh s dodáním v ten samý či příští den stál v minulém týdnu kolem čtyřicet eur za megawatthodinu.

A to je právě živná půda pro „nové Písaříky“. Zatímco burza v Lipsku představuje celoevropský trh, v případě OTE jde o lokální obchodování v rámci naší země, kde se prodávají například i přebytky energie, které stlačují cenu komodity. Nabídka není tak velká, ale menším poskytovatelům to stačí.

Ceny plynu na krátkodobém denním trhu v Česku | Zdroj OTE

„Absolutní bariéra je ve vstupu na lipskou burzu, tam si koupit produkt je v podstatě nemyslitelné,“ říká k tomu Jan Palaščák a hned nato dodává: „Tam ale ‚Písaříci‘ nikdy moc neoperovali. Těm stačí operátor trhu, kde jsou náklady sice vyšší než loni, ale obchodování tam už pro ně není tak nepředstavitelné.“

Mimochodem, Jan Palaščák ještě před rozjezdem své energetické skupiny Amper založil dodavatele energií Amper Market. Toho v roce 2018 prodal právě skupině Bohemia Energy Jiřího Písaříka. Amper Market je dnes jedinou fungující entitou z bývalého Písaříkova impéria, které se stalo základem jeho dřívějšího miliardového jmění. To Forbes loni v září, těsně před jeho koncem, odhadoval na více než osm miliard korun, letos už ovšem Písařík v žebříčku nejbohatších Čechů nefiguruje.

Bohemia Energy tehdy s více než 900 tisíci odběrnými místy fungovala právě na principu sázky na nižší spotové ceny proti těm dlouhodobějším. Díky nákupům na krátkodobém trhu totiž tito dodavatelé mohli nabízet nižší ceny tarifů oproti konkurentům, kteří se chovali zodpovědně a nakupovali energie v o něco dražších ročních či víceletých kontraktech a od jejich ceny následně odvíjeli ceny fixovaných produktů pro domácnosti i firmy.

Předplatné Forbesu Šťastná

To je ale zachránilo při prudkém růstu spotových cen, které se začaly zvedat loni v létě, a naopak obchodníkům operujícím na spotovém trhu to zlomilo vaz. Naposledy se tak stalo u skupiny NWT Martiny Vítové, jejíž divize obchodující s energiemi stáhla dolů celou skupinu, která před měsícem ohlásila vstup do insolvence.

Mimo tyto skupiny za uplynulý rok zkrachovalo více než deset alternativních dodavatelů, jako byli Kolibřík Energie, Ray Energy, Lumius nebo Manta Commodities A i když je poslední zmiňovaná firma od té doby v insolvenci, nyní se oklikou vrací zpět na trh. OTE totiž nedávno poskytl licenci k obchodování její dceřiné firmě Manta Commodities.

„Do centrálního systému OTE byl zaregistrován nový subjekt zúčtování v elektroenergetice a plynárenství – společnost Manta Energy, a. s., s přístupem od 14. 10. 2022 na krátkodobé trhy s elektřinou a plynem organizované OTE,“ objevilo se na webových stránkách operátora v polovině října.

„Pokud budou dceřiné společnosti řádně fungovat, mělo by to být ku prospěchu celého holdingu, a tím pádem i ku prospěchu věřitelům Manta Commodities,“ uvedl předběžný insolvenční správce skupiny Lee Louda pro server E15, který na návrat jednoho z dodavatelů upozornil.

OTE v posledních dvou měsících poskytlo licenci celkem pěti novým obchodníkům s energiemi, a jejich počet se tak zvýšil na celkových 125 u elektřiny a 120 u plynu. Loni v listopadu – po prvotní vlně krachů – to bylo 117 obchodníků u elektřiny a 110 u plynu.

Koneckonců, využít současné situace na trhu a dřívějších kontaktů by mohl i sám Jiří Písařík, a vrátit se tak zpět do byznysu. Dodnes totiž provozuje zmiňovaného dodavatele energií Amper, který mimo jiné nakupuje elektřinu od Tepláren Brno. A pokud by chtěl rozšířit svůj byznys, z pohledu legislativy mu v tom vlastně nic nebrání.

Provoz skupiny Bohemia Energy ukončil ještě dříve, než se dostala do insolvence a závazky klientům v podobě přeplatků za energie uhradil. Poškodil je tedy jen tím, že museli v období nejvyšších cen na trhu hledat nového dodavatele, a skokově jim tak vzrostly faktury. Vysoké ceny energií ale časem dohánějí každého.

„Proč ne? Nedivil bych se, kdyby to Písařík rozjel s novou firmou,“ říká k tomu Jan Palaščák.