Tenhle podnikatel si nedal zrovna snadný úkol. Petr Malý chce ukázat, že kromě piva máme v Česku ještě jeden národní klenot, na který můžeme být patřičně hrdí – med. A tvrdí, že včelařit může každý a všude, třeba mladá generace ve městech.
Trochu medu má Malý přimíchanou v krvi. Je příslušníkem už třetí generace, která se včelařením zabývá. Jeho dědeček, Stanislav Kodoň, byl dlouholetý tajemník Československého svazu včelařů a inovátor českého včelařství. Do Dolních Břežan na kraji Prahy si pro med jezdili a jezdí zákazníci z celé republiky.
Petr Malý a jeho včely.
Je to sice malý rodinný podnik, ale Malý v něm beze zbytku naplňuje představu podnikatele, který piluje svůj výrobek k dokonalosti a k tomu se nebojí smělých vizí. „Není to o velkém množství, ale je to vynikajícím produktu,“ říká o svém medu pyšně. „Myslím, že je to ten správný přístup a tajemství úspěchu malého byznysu – kvalita by měla zvítězila nad kvantitou.“
Ve včelaření navíc vidí trend, který by mohl oslovit mladou generaci a to i ve zmíněných městech. Na sociálních sítích se proto společně se svou nevlastní dcerou snaží včelaření popularizovat a propagovat. A jde to.
Jejich instagramový profil @rent_a_bee sledují tisícovky fanoušků z celého světa. Malý si tu píše s kolegy z New Yorku, Paříže, Berlínu, Amsterdamu či Sydney. Díky tomu zjistil, že se Česko nemá za co stydět. Ba naopak.
„Vyrábíme poctivý a velmi kvalitní produkt, ale není o něm ve světě moc slyšet. Českému medu chybí značka, branding,“ stýská si.
Česko je přitom čtvrtou nejzavčelenější zemí na světě a podle Malého má pro chov včel ideální geografické i klimatické podmínky. „Odráží se to na vysoké kvalitě medu,“ vysvětluje.
Naší národní specialitou je podle něj především med medovicový (honeydew honey), považovaný za unikátní a cennou specialitu. Řada lidí ale ani netuší, že existuje. „Snažíme se vyplnit tuhle mezeru, propagovat český výrobek ve světě a vytvořit mu dobrou pověst,“ říká.
Svoji teorii hodlá otestovat v prestižní soutěži v rámci National Honey Show, která se koná každý podzim ve Velké Británii. Věří si a k tomu jedná o možnostech dovážení českého medu do zahraničí.
Stále vidíte včelaře jako postaršího samotáře na venkově? S tím souvisí další úkol, který si Malý dal. Chce lidem dokázat, že kvůli včelaření se nemusíte vzdát městského pohodlí. „Chceme ukázat, že včelaření může být inspirující, ekologicky udržitelné a ekonomicky výnosné pro každého,“ vzkazuje a dodává, že ideálním místem pro včelařské úly jsou i městské střechy.
Městské včelaření je například v Praze sice nenápadným, ale už nějakou dobu přítomným faktem. Svoje úly má ruzyňské letiště, Národní divadlo i řada předních českých hotelů. Podle oficiální statistiky Českého včelařského svazu je v Praze na pět stovek včelařů. A pražské medy jsou také vítězi ceny Med roku za rok 2016 i 2015 v kategorii Květový med. Zabodoval ten z Petřína i z Vidoule.
„I když se to nezdá, med od městských včel bývá dokonce čistší než ten venkovský,“ tvrdí Malý. Poukazuje na to, že podle studií mají městské včely výrazně lepší podmínky pro přežití v zimě, produkují víc medu a jsou celkově zdravější než ty venkovské. Ve městě totiž medonosný hmyz neohrožují pesticidy jako v zemědělské krajině.
Malý by v Česku rád prorazil ještě s jednou praxí – pronajímáním včel. To se dnes běžně děje třeba ve Spojených státech a jde o to, že městští včelaři svá včelstva pronajímají zemědělcům, kteří je využijí na opylování plodin. To pro urbánní včelaře samozřejmě znamená obrovskou ekonomickou příležitost a z příležitostných úlů na střechách by se díky tomu mohl stát mnohem zajímavější byznys.
20. 9. 20174 min
Michaela Černá
redaktorka Forbes Česko
Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Začínala v Lidových novinách, poté přestoupila do iDNES.cz. Do Forbesu píše od roku 2018, nejčastěji o ekologii, nových technologiích, cestování a pravidelně vydává výběr dobrých zpráv.