Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v květnu dál zhoršily. Zhoršení provozních podmínek nastalo vzhledem k opětovným poklesům výroby, nových zakázek, zaměstnanosti a zásob nákupů, zatímco sektor dál trápí slabá poptávka. Pokles byl stejný jako v dubnu, kdy byl nejhlubší od začátku roku, index nákupních manažerů vykázal hodnotu 42,8 bodu. Úroveň padesáti bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.
Zhoršování podmínek ukazuje index dvanáctý měsíc v řadě. Květnový stejně jako dubnový pokles byl nejhlubší od prosince a patří mezi největší propady od května 2020, uvedla ve čtvrtek společnost S&P Global.
Historicky utlumená zůstala i podnikatelská důvěra, ačkoli firmy očekávají, že výroba během příštího roku vzroste. Omezení nákupní aktivity vedlo k většímu snížení cen vstupů, nejrychlejšímu od června 2009. To pak, společně se snahou povzbudit obchod, vedlo firmy k první redukci cen výstupů od října 2020, dodala S&P Global.
Pokles české výroby byl v květnu nejrychlejší od února. Nižší výstup se často spojoval se soustavnou redukcí nových zakázek a s utlumenou zákaznickou poptávkou. Nové zakázky v české výrobě klesly patnáctý měsíc v řadě. Tempo poklesu sice od dubna zpomalilo, ale zůstalo výrazné. Na poptávku podle firem těžce dolehlo předchozí zvýšení účtovaných cen i náročné ekonomické podmínky, a odběratelé nyní vyčkávají se zadáváním nových zakázek.
„Českým výrobcům se nedaří setřást vliv slabé poptávky na výkon sektoru. Tlak inflace, který se nahromadil na začátku roku, brzdil zákaznické výdaje, a nové zakázky i odbyt v zahraničí prudce klesly. Setrvalé volné kapacity a výrazné snížení rozpracovanosti vedly firmy k další redukci zaměstnanosti,“ uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones.
Podnikatelé byli podle ní opatrní v prognózách, omezili vstupní výdaje a pokračovali ve vyskladňování zásob. „Očekávání, ač mezi nesilnějšími v tomto roce, zůstala historicky slabá, protože firmy nevidí známky konce současné situace. Podle naší aktuální předpovědi bude růst průmyslové produkce v roce 2023 stagnovat,“ upozornila Jones.
„Firmám klesá objem výroby i počet nových zakázek. Poprvé od října 2020 navíc klesají finální ceny výrobků firem, což může naznačovat, že ochlazující se poptávka dosahuje pomyslného dna a firmy nemají prostor zvyšovat dále své marže, které využívaly jako kompenzaci za snižující se objem prodejů,“ řekl analytik Deloitte Filip Pastucha.
Tento trend podle něj potvrzuje také klesající index cen průmyslových výrobců. Na straně vstupů se dále zvyšovala dostupnost materiálů a komponent, díky čemuž se zkracovaly dodavatelské lhůty, podotkl. Pokles cenových tlaků je konzistentní jak s vývojem cen komodit na globálních trzích, tak se skutečností, že tuzemští výrobci čelí slabší poptávce, což je též faktor působící ve směru zmírnění inflačních tlaků, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč.
