Možná vás ta zpráva minula, ale ve světě automobilového byznysu způsobila další zdvižení obočí. Čínská automobilka BYD přeskočila BMW nebo Mercedes-Benz a stala se desátou největší automobilkou světa.
Zatímco BMW má za sebou sto sedm a Mercedes-Benz devadesát osm let existence, čínský BYD existuje jen dvě dekády, což je stejně jako americká Tesla. Automobilové pnutí Dálného východu je ale tak silné, že oba globální giganty přetlačilo bez ohledu na to, co bylo dřív. V dnešním světě automobilového průmyslu je totiž mnohem zásadnější, co bude. A BYD nastupující trend trefil včas.
Je to totiž už rok, kdy BYD přestal vyrábět auta se spalovacími motory. Teď sází už jen na hybridy, které lze dobíjet ze zásuvky, a čisté elektromobily, což je krok, který většinu evropské automobilové produkce čeká v horizontu pěti až deseti let.
„Myslím, že jsou o generaci před námi,“ řekl o čínských výrobcích elektromobilů na právě probíhajícím mnichovském autosalonu generální ředitel francouzského Renaultu Luca de Meo.
BYD je mezi čínskými automobilkami lídrem. Za prvních šest letošních měsíců vyrobil 1,25 milionu aut, což ho v rámci celého světa dostalo na desátou příčku. Ještě před dvěma lety se přitom nevyškrábal ani mezi dvacítku největších, ale rozšíření modelové řady přineslo výsledky.
Pokud BYD zvládne překonat ještě deváté Suzuki a osmou Hondu, má před sebou už jen těžké koncernové váhy, například General Motors, Stellantis nebo dlouhodobé lídry typu Volkswagen a Toyotu.
Že se mu přinejmenším ty nejbližší soupeře bude dařit porážet, je víc než pravděpodobné. V srpnu totiž BYD rozeslal oznámení o prolomení hranice pěti milionů vyrobených takzvaných New Energy Vehicles (NEV), což je výraz kombinující jak plug-in hybridy, tak čisté elektromobily.
Takového výsledku ještě žádná jiná značka spoléhající pouze na NEV nedosáhla. Na dohled se mu podle čísel z června se 4,6 miliony dostala jen americká Tesla.
Je ale fér dodat, že Tesla produkuje jen čisté elektromobily, žádné hybridy. Naproti tomu rozložení druhů pohonu v rámci BYD je téměř padesát na padesát, elektromobily převažují jen velmi mírně.
I tak ale čínská automobilka sprintuje neuvěřitelně rychle, což v číslech znamená, že dostat se ze tří na pět milionů vyrobených aut jí zabralo pouhých devět měsíců. A jen letošek plánuje uzavřít se třemi miliony vyrobených aut. Pro srovnání – Škoda Auto loni vyrobila 780 tisíc vozů.
BYD svoje auta prodává ve více než 54 zemích světa. Česko mezi nimi zatím není, ale je to zřejmě jen otázka času, než se situace změní.
Čínští výrobci elektromobilů se totiž obecně na evropský trh s elektromobily zaměřují čím dál víc. Jejich prodejní čísla v prvních sedmi měsících roku stoupla téměř o 55 procent na zhruba 820 000 vozů, což představuje skoro třináct procent všech prodaných aut.
Podle údajů poradenské společnosti Inovev bylo osm procent z nově prodaných elektromobilů v Evropě vyrobeno čínskou značkou. Loni to bylo šest procent a rok předtím jen čtyři procenta.
Leccos naznačuje například i krok německé autopůjčovny Sixt, která loni začala nakupovat elektromobily právě značky BYD. Do konce roku 2028 jich má do své flotily zařadit sto tisíc.
Vedle toho BYD aktuálně zajímavě prorazil i ve Švédsku, kde se jeho kompaktní SUV Atto 3 v červenci stalo vůbec nejprodávanějším autem, které předjelo například elektrický Volkswagen ID.4.
BYD Atto 3
Prvenství ve Švédsku přišlo pouhý rok poté, co BYD do Evropy vstoupil se třemi elektrickými modely: městským SUV Atto 3, velkým SUV Tang a sedanem Han. Na jaře přidal ještě malý hatchback Dolphin a tento měsíc by se měl začít prodávat i sedan pojmenovaný Seal.
BYD má tak velký zájem prodávat svá auta zákazníkům na Západě, že dokonce zvažuje, že v Evropě postaví vlastní automobilku. I přes obrovskou počáteční investici tím dlouhodobě sníží náklady na přepravu aut z Číny a vyhne se i evropským clům. Podle webu Automotive News vybírá mezi lokalitami v Německu, Španělsku nebo Francii.
Kde přesně nakonec to bude, chce automobilka rozhodnout do konce roku. Výroba by se pak měla rozjet během dvou let.
Zatím výrobce z Šen-čenu řešil problém, jak co nejlevněji dostat auta z Číny k zákazníkům v zámoří, vlastní námořní flotilou. Loni podepsal zakázku na osm lodí, z nichž každá může přepravit 7700 aut, a letos přiobjednal další čtyři s kapacitou 9400 vozů.
BYD Tang
Evropa ale není jediný trh, který BYD zajímá. Aktuálně se hodlá silně angažovat i v Japonsku, kde během dvou let plánuje otevřít stovku prodejen. Tahákem má být už zmíněný kompaktní hatchback BYD Dolphin, schopný ujet podle kapacity baterie 400 až 460 kilometrů na jedno nabití, který se má o zájem zákazníků utkat například s VW ID.3.
Dolphin se v Číně prodává v přepočtu za zhruba 360 tisíc korun, v Evropě pak za dvojnásobek. Japonci na svoji cenu zatím čekají.
BYD Dolphin
Investici v přepočtu za 13,5 miliardy korun pak už BYD odklepl pro Brazílii, kde v severovýchodním státě Bahia do roku 2024 začne stavět závod pro hybridní a elektrické vozy s počáteční roční kapacitou sto padesát tisíc aut s možností rozšíření na dvojnásobek. Vedle toho chce BYD využít i tamních nerostných zdrojů a soustředit se i na zpracování lithia a fosforečnanu železitého pro mezinárodní trhy.
Právě bateriové technologie jsou další obor, ve kterém BYD exceluje. A to dokonce do té míry, že jeho baterie odebírá konkurenční Tesla, která jimi vybavuje například vozy vyráběné v továrně poblíž Berlína. Sám Musk si rostoucí sílu čínských automobilek uvědomuje. „Pracují nejusilovněji a nejchytřeji. Mám za to, že druhá za Teslou pravděpodobně bude nějaká čínská společnost,“ řekl letos v únoru novinářům.
Kdo ale ve skvělou budoucnost čínského automotive byznysu a konkrétně pak značky BYD, jejíž akcie se obchodují na hongkongské burze, už tolik nevěří, je investor Warren Buffett a jeho dlouholetý společník Charlie Munger.
Buffettova společnost Berkshire Hathaway přitom patřila k největším akcionářům firmy, její podíl dokonce vystoupal až přes dvacet procent. V roce 2008 totiž při ceně jeden americký dolar za akcii Berkshire Hathaway v Číně utratil 230 milionů dolarů a víc než deset let vyčkával.
První zprávy o prodeji části akcií se na veřejnost dostaly loni a letos zhruba po dvou měsících přibývají další, naposledy v červnu. Buffettův původní podíl v automobilce se tak ponížil o víc než polovinu.
Jak moc se mu dlouhodobá investice vyplácí, ukazuje cena akcií značky BYD. Loni v červnu se totiž jedna akcie obchodovala i za 48 dolarů, aktuálně je pak kolem pětatřiceti dolarů. Když Buffett vysvětloval, proč akcie BYD prodává právě nyní, odpověděl, že nechce konkurovat Elonu Muskovi.
Dalším nevyřčeným důvodem může být ale i to, že Buffett investice v Číně dlouhodobě považuje za rizikové. Postupný exit z automobilky BYD ale jeho společnost rozhodně nebolí.
„Nikdy jsem v Berkshire nepomohl udělat nic, co by bylo tak dobré jako BYD,“ řekl v únoru téměř stoletý Charlie Munger, podle kterého se počáteční investice Berkshire svojí hodnotou vyšplhala až na devět miliard dolarů. „Je to docela dobrá míra návratnosti,“ dodal spokojený Munger.
