V Thajsku mají největší hmyzí farmu na světě. Z cvrččí mouky vyrábějí tyčinky, krekry i těstoviny a se svými produkty se snaží o revoluci na poli udržitelné výroby jídla. Teď český startup Sens míří do japonských obchodů. Ve spolupráci s thajským podnikem NSL Foods vytvořil speciální řadu produktů pro asijský trh, kterou časem plánuje uvést i v dalších zemích.
„Japonsko jsme si vybrali i díky tomu, že místní televize a čtvrtý největší deník v zemi dělaly reportáže na naší farmě. Zároveň je tam poptávka po udržitelném proteinu. A v neposlední řadě je to země, kam se obvykle jako první v Asii dostávají západní trendy,“ popisuje Radek Hušek, který Sens před pěti lety založil spolu s Danielem Vachem. A později se k nim přidal ještě Francouz Nicolas Bery.
Na první pohled to může vypadat jako vození dříví do lesa. Lidé žijící ve venkovských oblastech Asie jsou přece jen zvyklí hmyz jíst už dávno. Ale ve velkých aglomeracích to podle Huška zdaleka tak běžné není, obzvlášť u mladší generace. „I tak by tam ale mělo být spotřebitelské vnímání potenciálně lepší než v Evropě, kde se kulturní zvyklosti mění hůře,“ říká Hušek.
V Japonsku plánuje firma prodávat krekry a sušenky ze cvrčků. První testovací objednávka má mít hodnotu řádově jednotek milionů korun. Vedle nápisu Sens se na baleních objeví i značka Natural Bites, která patří NSL Foods. „Zapadá to do naší strategie co-brandingu. Rádi bychom naši expanzi dělali společně s dalšími potravinářskými firmami, které znají místní trh,“ přibližuje mladý podnikatel.
Ve spolupráci s NSL Foods chce Sens dostat své výrobky v budoucnu i do Singapuru, Austrálie či na Nový Zéland. Pro zajímavost v Thajsku, kde má český startup svou farmu, už nyní prodává mražené cvrčky v místním Makru.
Plány na rozšiřování má firma i v Evropě, kde zatím působí v Česku a Německu. I nadále se chce soustředit na německý trh, kde vidí velký potenciál. Už nyní tam má předjednané nové zakázky pro několik sítí supermarketů. Kvůli pokračujícímu lockdownu ale k jejich uzavření dojde nejspíš teprve ve chvíli, kdy se situace začne vracet do normálu.
„Němci věří, že v důsledku pandemie lidé začnou nakupovat více potraviny šetrné k životnímu prostředí. A stejný trend hlásá ve své strategii Farm to Fork i Evropská komise, která říká, že potravinový systém musí být odolnější a udržitelnější. Cvrččí protein, při jehož výrobě se spotřebuje výrazně méně vody než při produkci masa, to dokonale splňuje,“ líčí Hušek.
Jeho vizí je vytvořit nejen udržitelný, ale také levný protein. Na začátku loňského roku firma získala 48 milionů od investičních fondů Presto Ventures, Reflex Capital a startupového inkubátoru UP21.
A velká část z těchto peněz zamířila právě do výzkumu, jehož cílem je vytvořit nejlevnější živočišný zdroj bílkovin. „V tuto chvíli je to vepřové maso. Škálováním a zautomatizováním naší produkce se ale můžeme dostat až na cenu o 30 procent nižší,“ věří podnikatel.
Firma začala nabídkou proteinových tyčinek a cvrččí mouky, kterou postupně rozšířila o krekry, proteinový shake a těstoviny. Do budoucna plánuje prodávat i krmivo pro zvířata obohacené o cvrččí protein a také náhražky masa. „Hmyzí burger nemá být určený pro vegetariány, ale pro lidi, kteří chtějí mít menší dopad na životní prostředí,“ vysvětluje Hušek.
Pro tyto účely ale firma musí nejprve vyvinout strukturovaný protein a na to potřebuje další kapitál. I proto nyní začíná jednat se zahraničními investory o dalším kole fundraisingu. Loni také dělala společně s thajskou univerzitou výzkum na využití odpadu z farmy.
Když cvrčci rostou, shazují svůj exoskeleton, který obsahuje chitin a je díky tomu ceněný jaké prémiové hnojivo. V ředěné formě se dá využít například na hydroponických farmách, což je laboratorní způsob pěstování rostlin. „S kombinací hmyzích a hydroponických farem počítají i některé vesmírné projekty. Takže kdoví, třeba se jednou naši cvrčci dostanou až na Mars,“ říká Hušek.
