V testování počítačové a informační gramotnosti ve třiceti čtyřech zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a bezpečný pohyb v kyberprostoru.
V počítačové a informační gramotnosti se čeští žáci umístili druzí za Jižní Koreou, v informatickém myšlení je předstihli studenti z Tchaj-wanu a Jižní Koreje.
„Naši žáci dosáhli v informační a počítačové gramotnosti a v informatickém myšlení jedny z nejlepších výsledků ve srovnání s ostatními zeměmi, které byly do mezinárodního šetření zapojeny. Možná se to na jednu stranu ukazuje jako překvapivé, ale na druhou stranu – pokud všechny skupiny žáků z hlediska jejich socioekonomického zázemí mají podmínky pro vzdělávání – tak se ukazuje, jak pozitivní efekt to může systémově mít,“ uvedl ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal.
Díky přístupu k technologiím ve školách se tak podařilo zmírnit znevýhodnění chudých dětí. „Nejvíce znevýhodněná skupina není ta nejhloupější, nemá jen podmínky,“ podotkl šéf inspekce. Podle něj k posílení digitálních dovedností žáků i kantorů přispěla také covidová epidemie s výukou na dálku.
Školáci vyplňovali přes aplikaci dva půlhodinové testy k počítačové a informační gramotnosti a dva testy na informatické myšlení, které trvaly dvacet pět minut. Dalších třicet minut zabral žákovský dotazník.
V počítačové a informační gramotnosti skončili čeští žáci a žačky za Jižní Koreou, v průměru získali 525 bodů, o patnáct bodů méně než korejští vrstevníci. Dosáhli nejlepšího výsledku z EU. Unijní průměr činil 497 bodů.
Průměr všech testovaných zemí, mezi nimiž vedle členských států sedmadvacítky byly i Tchaj-wan, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kazachstán či Omán, dosáhl 476 bodů. Nejslabší byli ázerbájdžánští školáci s 319 body.
Český zisk se po deseti letech mírně snížil. V testování v roce 2013 dostala Česká republika 540 bodů. Za desetiletí se z patnácti na dvacet osm procent zvedl podíl dětí, které nedosahují základní úrovně.
Mají jen základní dovednosti, neumějí rozpoznávat a posuzovat informace, neznají zásady bezpečí v kyberprostoru. „Zhoršení se netýká jen České republiky, u nás se ale podíl zdvojnásobil,“ podotkl Zatloukal.
V informatickém myšlení čeští žáci a žačky byli pak třetí s 527 body za tchajwanskými a korejskými školáky. Zaostali za nimi o dvacet jedna a o deset bodů. Průměr EU i všech testovaných států byl 483 bodů. Poslední příčku obsadily uruguayské děti se 421 body.
Školní inspekce stav pak mapovala ve 433 základních a 198 středních školách. Zapojilo se patnáct tisíc žáků z pátých a 19 700 z devátých tříd, čtyřicet osm tisíc středoškoláků z druhých ročníků a celkem také 1700 ředitelů a 14 700 učitelů.
Podle zjištění denně ve škole s digitálními technologiemi pracuje šestnáct procent českých školáků, v EU je to v průměru třetina. Ve volném čase technologie pro zábavu každý den víc než dvě hodiny používá šedesát jedna procent dětí a mladých v Česku, v sedmadvacítce padesát pět procent.
Úplný zákaz mobilů platí ve čtrnácti procentech škol. Čtyři pětiny používání mobilních telefonů nějak omezují, pět procent naopak vůbec.
Podle záměrů by digitální dovednosti měli školáci rozvíjet nejen v informatice, ale v různých předmětech. Podle národního koordinátora průzkumu ICILS Josefa Basla je v tom Česko zatím na začátku. „Dobrým základem je to, že ačkoli má část učitelů rezervovaný postoj, tak převažuje kladný,“ uvedl Basl.
Výrazně kladný postoj k využívání digitálních technologií ve výuce má dvacet devět procent učitelů ze základních škol a třicet šest procent ze středních škol. Rezervovaně, ale pozitivně možnosti vnímá pak dvacet osm procent kantorů na základních a třicet jedna procent na středních školách. Podle Basla je klíčové vytvořit učitelům podmínky k jejich dalšímu vzdělávání. Pokud si pedagogové v digitálním světě věří, častěji technologie ve výuce používají, zjistil průzkum.
