Česká polostátní energetická společnost ČEZ nepodala nabídku na zajištění kapacity nového LNG terminálu v Polsku. Forbesu to potvrdil mluvčí skupiny Roman Gazdík. Rozhodnutí by mohlo zkomplikovat výstavbu plynovodu Stork II.

„O terminálu v Gdaňsku jsme jednali a seriózně jsme se tím zabývali, ale nakonec jsme se rozhodli závaznou nabídku nepodat,“ uvedl pro Forbes Gazdík poté, co ČEZ ve čtvrtek oznámil, že si zajistil kapacitu LNG terminálu v německém Stade.

Potvrdil tak informace agentury Reuters, která se zprávou o krachu jednání v Polsku přišla už před týdnem, ČEZ ji ale tehdy nekomentoval.

Jak už jsme zmínili, energetická skupina, které vládne šéf Daniel Beneš, místo toho ve čtvrtek paralelně s vládou oznámila, že si pronajala kapacitu dvou miliard kubíků ročně v nově vznikajícím terminálu na zkapalněný zemní plyn u německého Hamburku.

Roční spotřeba zemního plynu Česka loni činila zhruba 7,5 miliardy kubíků. ČEZ už má od loňského roku pronajatou třetinu kapacity LNG terminálu u nizozemského Eemshavenu, kterým může ročně přepravit do Česka tři miliardy kubíků plynu. Jeho pronájem má ale dle dosavadního kontraktu skončit právě v roce 2027.

Další dodávky si Česko ve snaze vykrýt výpadek ruského plynu dojednalo už dříve v Norsku. ČEZ si i tak nechává v Gdaňsku otevřená vrátka.

„Z vyjádření provozovatele terminálu jsme pochopili, že do budoucna může být tato možnost ještě otevřená,“ dodal Gazdík. Forbes s dotazem na polský terminál kontaktoval i ministerstvo průmyslu a obchodu, do vydání článku ale jeho zástupci neodpověděli.

Vydání Forbesu Popstar

Otázkou nyní je, jestli Poláci pronajmou kapacitu terminálu jinému zájemci, nebo projekt zastaví. I to je reálná varianta. Připravovali ho totiž zejména kvůli zájmu potenciálních klientů.

Už loni v červnu polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová odhadovala, že kapacita nového terminálu v Gdaňsku se kvůli poptávce zemí včetně České republiky zdvojnásobí ze šesti na dvanáct miliard kubíků ročně.

A to i pomocí druhé plovoucí skladovací jednotky zpětného zplynování (FSRU 2), nad kterou nyní visí otazníky. První jednotka má totiž zájemce zajištěné a pokračuje se v jejím rozvoji.

„Plánovaný projekt FSRU 2, který má zajistit dodatečnou roční kapacitu zpětného zplyňování 4,5 miliardy metrů krychlových plynu, bude předmětem další analýzy,“ uvedl polský provozovatel plynovodů Gaz-System minulý pátek v tiskové zprávě.

Kolo přihlášek pro FSRU 2 ukončil 27. října, konkrétní ohledně případných zájemců ale doposud nebyl.

Rozhodnutí ČEZ by ale mohlo mít ještě jeden důsledek.

Účastí ČEZ na výstavbě nového LNG terminálu v Polsku totiž tamní vládní zmocněnkyně pro strategickou energetickou infrastrukturu Anna Łukaszewská-Trzeciakowská ještě v říjnu podmiňovala výstavbu nového plynovodu Stork II. A to přímo v Praze na setkání s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou.

Plynovod Stork II má propojit českou plynárenskou strukturu právě s polskými LNG terminály u Baltského moře. Česko je dnes v plynu po odstřihnutí dodávek z Ruska závislé v podstatě jen na německé trase.

„Bylo by docela příjemné, kdybychom z jedné strany dostávali plyn přes Ostravu a druhý plyn ze západu přes Krušné hory. Pro plynárenskou soustavu by to bylo samozřejmě nejvýhodnější,“ uvedl k tomu v nedávném Forbes Byznys podcastu energetický poradce Vratislav Ludvík.

Stork II, na kterém se dohodla česká a polská vláda, má mít kapacitu až sedmi miliard kubíků plynu. Aby ovšem jeho výstavba dávala smysl, je třeba jej naplnit plynem. A pronájem polského LNG terminálu českou stranou pro něj měl být záruka, která nyní padá.