Největším rizikem nástrojů typu ChatGPT nejsou podle podnikatele Jana Řežába podvádějící studenti, zvýšené množství dezinformací na internetu, nebo dokonce ani to, kolik lidí kvůli jazykovým modelům přijde o práci. Hlavní hrozbu vidí v tom, že je příliš mnoho z nás začne využívat nekvalifikovaně.
„V oblasti produktivity je to největší skok od průmyslové revoluce. Nejsme na něj připraveni,“ varoval Řežáb na konferenci Forbes Next Big Thing. Něco o tom ví. Zvyšování produktivity zaměstnanců ve firmách je totiž hlavní náplní činnosti Řežábova startupu Time is Ltd.
Podnikání v technologiích se věnuje už od střední, kde kvůli přílišnému nasazení v byznysu neudělal maturitu. Jeho bývalá firma Socialbakers jej před osmi lety dostala do globálního výběru Forbesu 30 pod 30, kde se ocitl jako vůbec první Čech.
Na zkušeném technologickém byznysmenovi je vidět, že ho schopnosti velkých jazykových modelů na bázi umělé inteligence uhranuly. „Mou osobní práci to zrychlilo třikrát, jsem schopen vygenerovat násobně víc odpovědí, e-mailů a obsahu,“ říká Řežáb a dodává, že zpracovávání materiálů po jednotlivých schůzkách mu dnes místo desítek minut trvá maximálně dvě.
„Jsou to obrovské časové úspory. A to je současná verze ChatuGPT ještě docela blbá, přijdou i mnohem lepší nástroje,“ míní.
Obří potenciál velkých jazykových modelů si uvědomují i technologičtí giganti, jako je Google či Microsoft, které je postupně integrují do svých nástrojů na správu e-mailů, dokumentů, tabulek či prezentací.
„Za pár měsíců budeme věci typu Microsoft Copilot nebo Google Duet používat všichni,“ myslí si Řežáb. I vzhledem k enormní popularitě ChatuGPT to rozhodně není nerealistická vize.
Na Řežábův dotaz směřovaný do publika Next Big Thing „kdo už použil ChatGPT?“ se zvedají všechny ruce v sále. Značná část jich zůstává nahoře i po následující otázce „kdo jej používá denně?“
Jenže to, že se ChatGPT a podobné nástroje budou využívat takto masově, je podle Řežába zásadní problém. „To, že devadesát procent obsahu na internetu bude nějakým způsobem generováno, je jasné. Jo, sníží se kvalita, ale to nějak zvládneme. Nebojím se ani úbytku lidí, které umělá inteligence nahradí. Bojím se, protože lidi to využívají úplně naopak,“ uvádí.
Velké jazykové modely jsou totiž podle něj nejlepší ke zpracovávání obsahu, ne k jeho generování. Mnohem smysluplnější je dle Řežába využívat ChatGPT například k sumarizaci vložených textů než jejich vytváření na základě pokynů o několika slovech či větách. Jenže většina uživatelů dělá spíš to druhé a snaží se z minima „vytřískat“ co nejvíc.
Překotné generování s sebou nese řadu hrozeb. Řežáb to přibližuje na hypotetickém příkladu útoku na českou státní správu pomocí velkého množství strojově napsaných „legitimních“ stížností. „Teoreticky stačí napojit GPT na datové schránky a vyřadíte takto úřady na dva tři měsíce,“ varuje.
To, že jsou tyto nástroje dostupné prakticky každému, mu také na klidu nepřidává, stejně jako fakt, že velké technologické firmy je dnes automaticky přidávají do svých produktů.
„Tohle není nějaká hudba budoucnosti, děje se to teď. Když si stáhnete třeba virtuální klávesnici SwiftKey od Microsoftu, tak už to tam je,“ podotýká.
Další hrozbou je prý „ředění“ obsahu. To Řežáb přibližuje na fungování velkých sociálních sítí, které podle něj dnes už dosáhly relativně stabilního počtu uživatelů a nové nemají kde nabírat. Na stejný počet konzumentů tak díky generativní AI zamíří mnohem víc obsahu než předtím.
„Když dáte pravidelně postujícím lidem k dispozici ChatGPT, většina z nich svou produkci znásobí. A pokud udrží kvalitu, tak ten obsah v podstatě zředí. Jenže oni většinou ani tu kvalitu neudrží. Pak už jen klesá angažovanost, dosah a všechny důležité metriky, na které u profesionální správy sociálních sítí koukáte,“ popisuje podnikatel, jehož bývalá firma Socialbakers se právě touto analytikou zabývala.
Dodává, že stejným rizikem je i obdobné ředění v rámci firemní komunikace, které nutně vede k otupování pozornosti zaměstnanců. Jenže ani poměrně radikální přístup některých firem, které ChatGPT rovnou zakazují, není podle Řežába řešením.
„Pak už je to zcela mimo jakoukoli kontrolu, lidé si s tím hrajou doma a zadávají firemní data do veřejných jazykových modelů, které se pak na nich ještě učí,“ upozorňuje.
Takže co s tím? Manažery je potřeba především edukovat, míní Řežáb. „Celá řada rolí ve firmách se jednoduše bude muset změnit. A hlavně, je potřeba začít využívání generativní AI měřit,“ říká.
Stačí podle něj srovnávat objem obsahu, který do velkých jazykových modelů „sypeme“ s tím, který nám pak generuje. První číslo by mělo být pode Řežába ve většině případů vyšší.
„Dopad těchto nových nástrojů na produktivitu firem může být klidně ve vyšších desítkách procent. Nástup počítačů nebo office programů z posledních dekád se s tím nedá srovnávat. To všechno byla marginální zlepšení, tohle je největší skok od průmyslové revoluce, na který zdaleka nejsme připraveni,“ uzavírá.
