skip to main content
Byznys

Chceme akvizice, ale není co kupovat, říká šéf uzenářské rodinné firmy MP Krásno

Ta vůně každého hned praští přes nos a masožravcům se okamžitě začnou sbíhat sliny.

Obzvlášť, když prochází mezi regály se stovkami čerstvě upečených vepřových boků na česneku, tisícovkami párků úhledně zavěšených v řadách, nebo mezi červenými přepravkami plných různých druhů salámů a masných produktů připravených k expedici na pulty českých a moravských obchodů.

“Za jeden den odsud odjede 100 tun zboží. Je ho tu ale dohromady třikrát víc,” říká mi Karel Pilčík , majitel a šéf tradiční rodinné české značky MP Krásno, která s 3,5 miliardovým obratem patří do pětice největších producentů masných výrobků v Česku.

Procházíme výrobním závodem, kde panují ty nejpřísnější hygienické normy. Bílé čepičky, pláště, modré návleky na nohách, roušky a nutnost dezinfikovat si ruce při každém vstupu do provozu. Jinak vás automatická brána do něj vůbec nepustí.

“Během nejtvrdšího průběhu pandemie jsme neměli ani moc lidí nemocných, spíše chyběli kvůli tomu, že zůstali doma v karanténě,” říká šestašedesátiletý energický muž, na kterém je z každého slova znát, že svému řemeslu nejen do detailu rozumí, ale také jej miluje.

Aby ne, Karel Pilčík je pátou generací řeznického rodu Pilčíků z Valašska. MP Krásno ovládl na začátku devadesátých let a postupně do něj zapojil svou dceru Pavlínu a syna Karla, který dnes už desátým rokem vede sesterskou řeznickou firmu Řeznictví H+H zaměřenou na řemeslné zpracování masa.

Reklama

“Už nám vyrůstá sedmá generace,” naráží Karel Pilčík před jeho potomky na jeho tři vnučky.

Dvě generace rodu Pilčíků ve společném byznysu. Otec Karel s dcerou Pavlínou a synem Karlem.

Masný průmysl patří řečeno burzovní hantýrkou k defenzivním segmentům ekonomiky. Když propukne krize, žádné velké propady to pro něj neznamená. Lidé musí jíst stále. Když ne v restauracích, tak doma.

“Trh zůstal v podstatě stejný, nebyly žádné velké výkyvy. Nejsme zaměřeni až tak na gastro, takže uzavření restaurací nás nijak nepoškodilo. Jsme spíše v tradičním trhu tj. Jednoty, Enapo atd. a tam nám prodeje narostly. Takže jsme nijak neutrpěli,” vrací se Karel Pilčík do časů tvrdých lockdownů.

“V loňském roce byl patrný nárůst tržní síly maloobchodních prodejen na vesnicích. Tam jsme od března až do prázdnin viděli skokové nárůsty,” přidává se se svými zkušenostmi z H+H Karel Pilčík mladší.

Předplatné Forbesu

Celkové tržby MP Krásno zakončí na podobných hodnotách jako minulý rok, i když není jisté zda se podaří naplnit vytyčený cíl. “Letošní plán bylo navýšení tržeb o 2 procenta, ale zatím se nám to nedaří plnit,” přiznává Pavlína dnes provdaná Křižanovská. Důvodem je to, že i když se produkce MP Krásno mírně zvyšuje, ceny klesly.

Covid ale s čísly producenta masných výrobků z Valašského Meziříčí výrazně nezahýbal, což se nedá napsat o preferencích zákazníků. Odrazilo se na nich samozřejmě to, že lidé zůstali doma.

“Vzrostl nám prodej čerstvého masa, protože lidé více vařili,” vypichuje dcera Pavlína, která má ve firmě na starosti obchodní část rodinného byznysu.

“Taky nám třeba vzrostly prodeje špekáčků o 23 procent,” dodává s tím, že lockdown přirozeně zvedl zájem o domácí opekání i grilování.

A posílil také už dlouhotrvající trend, kterým je čím dál větší zájem Čechů o kvalitnější potraviny. V MP Krásno se to odráží na sílící poptávce po jakostních šunkách, které v sobě obsahují minimálně 90 procent masa.

“Patnáct let zpět jsme šunku nejvyšší jakosti vůbec nedělali, protože jsme ji nedokázali prodat. Dnes děláme asi pět typů šunek nejvyšší jakosti a poptávka neustále roste,” potvrzuje sám majitel firmy a dodává, že za 30 let, co firmu buduje, neměly šunky nikdy tak vysoký podíl masa jako dnes.

Reklama

Ve Valašskomeziříčském hlavním závodě MP Krásno, který leží na dohled chemičky DEZA, pracuje přes 400 lidí. Dalších 500 lidí je rozmístěno v jejích samotných prodejnách, v ostravském závodě a také ve vlastním speditérství celé společnosti.

Ročně s pomocí nejmodernějších technologií, které nejdříve predikují poptávku a pak precizně řídí celou produkci vyrobí a rozvezou na české, slovenské, maďarské ale třeba i britské pulty na 24 tisíc tun uzeniny ročně.

Navýšit produkci v Česku je dnes ale značně složité. Trh je totiž až přesycený a tak je zákazníka nutné něčím zaujmout. “Naše konkurenční výhoda jsou inovace. Třeba různé tvary šunek, ty hodně táhnou,” říká k tomu Karel Pilčík, když zrovna procházíme kolem regálů naditých až metrovými štanglemi šunky nejvyšší jakosti s názvem Amálka.

“To je naše největší hvězda,” láskyplně chytne jednu z nich do rukou.

Složité je navýšit produkci masných výrobků nebo tržby i další variantou – skrz akvizice. MP Krásno dnes nemá v podstatě žádný dlouhodobý dluh u bank, naproti tomu apetit k nákupům jiných firem má velkou.

Jenže na Moravě, kam se Pilčíkovi s dnes 40 vlastními prodejnami a 23 prodejnami sesterské H+H nejvíce soustředí, není co kupovat.

“Nechceme akvizice v Čechách, ale na Moravě prostě nikdo nechce nic řeznického prodávat,” posteskne si hlava rodiny, která do svého impéria loni alespoň přikoupila zbylý 66% podíl zlínské společnosti Idema a celou ji tak ovládla.

Nejde ale o hlavní problém, který dnes rodinu Pilčíků trápí. Ta se hlavně chystá na to, co přinese zelená politika Evropské unie. “Trend je jasný a je třeba být u všeho na začátku,” vysvětluje Karel Pilčík, proč nečeká na to, až co přinese legislativa nutící firmy snižovat uhlíkovou stopu,, a raději podniká konkrétní kroky.

Jíst maso je normální.

“Víme, že naše výrobky jsou kvalitní a mají dobrou trvanlivost i s obaly s nižším počtem mikronů. Nemusí být tolik tedy tlusté a my tím snižujeme uhlíkovou stopu,” popisuje syn Karel jednu z novinek a jeho sestra Pavlína jej hned doplňuje.

“Zmenšili jsme vaničky o 20 procent. Balíček je teď efektivněji vytížený,” říká k jednomu z kroků, kterými se MP Krásno vydalo na cestu k trvalé udržitelnosti.

Uhlíková stopa je něco, jejíž výše bude dle nastupující iniciativy ESG rozhodovat o tom, zda je podnik “zelený”, či nikoliv. Když nebude, prodraží se mu například financování u bank.

A Evropa chystá ještě jeden semafor, tzv. nutriskóre. Ten dle stanovených negativních parametrů jako je obsah soli, tuku, cukru nebo energetická hodnota a naproti nim kladných parametrů jako je obsah vlákniny, proteinu nebo ovoce bude označovat výrobky červeným oranžovým a zeleným puntíkem.

“Je jasné, že tím i naše šunka nejvyšší jakosti dostane červený puntík. Ovoce ani vlákninu v našich výrobcích z jejich samotné povahy nemáme,” říká Pavlína Křižanovská.

Její otec k tomu dodává, že konkrétně podíl soli v šunce se v 90. letech pohyboval až na pěti procentech, dnes je sotva poloviční a u produktů s nejvyšší jakostí dokonce pod 2 procenta. 

“Chleba a máslo má dnes více soli než naše produkty. Ale všichni budou kopat do nás.”

A třetí vráskou na čele rodinného byznysu Pilčíků je trend vegetariántví a veganství, který sílí už několik let. “Myslím, že je to dáno hlavně tím, že lidé jsou proti porážce zvířat,” říká k tomu Karel Pilčík.

“Jíst maso je ale normální,” loučí se na samý závěr.

Reklama
Reklama