Debaty kolem zákazu příchutí do e-cigaret, regulace zahřívaného tabáku, požadavky na design obalů, odklon od cigaret k alternativám. „V našem oboru došlo k obrovské transformaci,“ dobře ví generální ředitel British American Tobacco pro Česko a Slovensko Štěpán Michlíček. A stejně dobře ví, že kolotoč jen tak neskončí – jeho byznys čekají další změny, na které musejí tabákové firmy umět rychle reagovat.
„Myslíme si, že citlivá regulace by měla proběhnout,“ říká pro někoho asi dost překvapivě šéf British American Tobacco v Česku Štěpán Michlíček. Mluví o e-cigaretách, které mohou lákat určitou skupinu mladistvých, a úřady vymýšlejí, co s tím. Že jde regulace proti byznysu tabákových obrů?
„I pro nás je naprosto klíčové, aby k těmto výrobkům neměla přístup nezletilá mládež. Je dobře, že je to legislativně ošetřené, ale stejně tak důležité je tento zákaz dodržovat a vymáhat,“ prohlašuje Michlíček, jenž řídí BAT na českém a slovenském trhu od roku 2020.
Připravovaná novela vyhlášky ministerstva zdravotnictví stanoví požadavky na vzhled, vlastnosti i jakost výrobků. Cílem je snížení atraktivity vapingu právě pro nezletilé. Ve hře byl i zákaz příchutí kromě tabákové, podobně jako od loňska není možné prodávat zahřívaný tabák s příchutí nebo aromatem.
Ačkoli jsme dříve byli součástí problémů spojených s kouřením, nyní se stáváme nedílnou součástí jejich řešení.
Štěpán Michlíček
WHO tvrdí, že když mladiství a děti tyto výrobky zkoušejí nebo používají, je u nich více než dvakrát větší pravděpodobnost, že v budoucnu přejdou ke klasickým cigaretám. Kritici zákazu ale zase poukazují na to, že zákaz příchutí je může ke klasickým cigaretám rovnou přilákat zpátky.
„Jsme pro, aby se zakázaly některé příchutě a na obalech se objevily obrázky odrazující od konzumace děti a mladistvé. Produkty musejí vypadat dospěle,“ přidává svůj pohled Michlíček.
Vzhledem k tomu, že stále více dětí experimentuje i s návykovými nikotinovými výrobky, regulace by se podle něj měla postarat hlavně o to, aby k nim neměli mladiství přístup. „Ať už se to týká věkové verifikace v digitálním prostoru, nebo odpovědnosti a vymáhání pokut u prodejců,“ říká.
Zvláštní český trh
Přechod na nové produkty a alternativy se stále zrychluje, ačkoli klasické cigarety pořád tvoří zásadní část produkce. V Česku se ročně spotřebuje kolem dvanácti miliard kusů průmyslově vyráběných cigaret, na spotřební dani stát z tabákových výrobků vybere necelých padesát miliard.
„Tabákový byznys byl před několika lety vlastně celkem nuda. Prodávali jsme cigarety a bojovali s konkurencí o podíl na trhu,“ usmívá se Štěpán Michlíček s tím, že revoluční změny si vlastně užívá. „V posledních letech se díky rychlému odklonu od klasického kouření k alternativám náš obor stal mnohem zábavnějším, protože můžeme dospělým kuřákům nabídnout alternativy, které výrazně redukují rizika s kouřením spojená,“ poznamenává.
„A musím říct, že se nám to daří. Nejen celé skupině BAT, ale i konkrétně v Česku a na Slovensku. Byli jsme první, kdo na náš trh přivedl všechny tři hlavní alternativy klasického kouření,“ doplňuje Michlíček.
Jedná se o zahřívaný tabák a elektronické cigarety, které neobsahují tabák a je v nich oproti klasickým cigaretám o 90 až 95 procent méně toxinů. Třetí kategorií jsou nikotinové sáčky, jež se do světa rozšířily teprve před pár lety ze Skandinávie.
Na rozdíl od většiny jiných zemí v tuzemsku všechny tři hlavní kategorie alternativ společně koexistují, Češi jsou totiž otevření experimentování a různým inovacím. „V jiných zemích vždy jedna z těchto oblastí výrazně převládá. V USA nebo Británii je nejpopulárnější vaping, ve východní Evropě a Asii vítězí zahřívaný tabák a ve Skandinávii jasně vedou nikotinové sáčky,“ popisuje Michlíček.
Na českém trhu sáčky, které jsou také k dostání v různých příchutích, užívá kolem dvou procent zákazníků. Oblíbenější je zahřívaný tabák (patnáct procent trhu) a elektronické cigarety (deset procent). Celkem už na alternativy cigaret přešlo kolem 35 procent českých kuřáků.
Požitek s menším rizikem
British American Tobacco investuje do vývoje alternativních výrobků kolem 350 milionů liber ročně, v přepočtu tedy skoro deset miliard korun. Už příští rok chce navýšit tržby z nových kategorií na pět miliard liber a v roce 2030 mít po celém světě padesát milionů zákazníků užívajících alternativy cigaret. V současnosti je asi na polovině této cesty.
„Nepočítáme s tím, že bychom přemluvili zákazníky, aby přestali kouřit úplně. Naším cílem je stále pracovat na rozšiřování alternativních možností, které lidem požitek ze zapálené cigarety co nejvíce přiblíží, ale s menším dopadem na jejich zdraví,“ tvrdí ředitel BAT pro Česko a Slovensko.
Roli ve stoupající oblibě alternativ přitom hrají také ekonomické faktory. Spotřební daň z cigaret za poslední čtyři roky vzrostla zhruba o čtyřicet procent, což se promítlo do jejich ceny. Daň vzrostla rovněž u zahřívaného tabáku a nově byla zavedena i u dalších alternativních nikotinových produktů, tedy elektronických cigaret a nikotinových sáčků, ovšem jejich finální cenu ovlivňuje méně.
„Tento cenový aspekt je pochopitelně pro mnoho uživatelů určující a spolu s možností redukovat zdravotní rizika zcela zásadní,“ míní Michlíček.
O budoucnost trhu se prý nebojí. Ačkoli třeba po loňském zákazu příchutí a aromat u zahřívaného tabáku se v Česku několikaletý růst tohoto segmentu zastavil.
„Jsme přesvědčeni, že vlády na celém světě, ale i široká veřejnost si začínají uvědomovat, že ačkoli jsme dříve byli součástí problémů spojených s kouřením, nyní se stáváme nedílnou součástí jejich řešení,“ dodává Štěpán Michlíček.
