Vzpomenete si, čím jste chtěli být jako malí? Možná astronautem nebo hasičem, v případě něžného pohlaví třeba balerínou. Většina z nás ale dětským snům dala nakonec sbohem a zařadila se mezi ekonomy, právníky nebo bankéře.
Podle globálního průzkumu LinkedIn si přitom tyhle sny téměř třetina lidí splnila a dělají práci, o níž snili odmala, nebo aspoň v příbuzném oboru, přičemž jsou mezi nimi olympionici, spisovatelé i učitelé. A řada z nich říká, že svou vysněnou práci dělají z lásky k ní, a nikoliv pro peníze. Ostatně není divu – některé z těchto „džobů“ totiž vynášejí tak málo, že sotva stačí na živobytí.
„Moje práce je neuvěřitelně naplňující a můj život má smysl,“ uvedl pro BBC 54letý Steve Silberberg z USA, který si po 20 letech práce jako softwarový inženýr založil cestovní kancelář Fitpacking zaměřenou na hubnutí. „Ale sotva mi to pokryje účty. Každý rok doufám, že mne Fitpacking uživí sama o sobě, a každý rok jsem znovu zklamaný.“
Silberberg si tak musí shánět přivýdělky, aby se udržel nad vodou, a na důchod nemá našetřeno skoro nic. „Jsem si jistý, že budu svého mizerného fiskálního plánování litovat, ale už teď lituji toho, že jsem se nesnažil žít co nejšťastnější život, když mi bylo mezi 20 a 30. A proto si nechci nechat léta středního věku protéct mezi prsty v nějakém úmorném zaměstnání,“ dodává.
Samozřejmě neplatí, že práce snů automaticky znamená mizivé výdělky – pokud však vyhlídky nejsou zrovna skvělé a vy i přes tohle riziko chcete jít za svým snem, měli byste před vykročením zvážit několik věcí a připravit se na všechno. Tady je návod, jak na to.
První předpoklad zní, že svou vysněnou práci musíte milovat – skutečně milovat – a být ochotni obětovat něco z osobního komfortu. A dost možná i obecně z pocitu finančního zabezpečení. „Pokud to, co děláte, nemilujete, měli byste najít něco jiného. Protože to musí být něco, co opravdu chcete dělat i za cenu nulového výdělku,“ říká Stephanie Lee, finanční poradkyně z kalifornské společnosti East Rock Financial Services.
Předtím, než se vrhnete za svým snem, měli byste si stanovit měsíční rozpočet na živobytí a vytvořit plán. Pokud budete při vytoužené práci potřebovat sahat do úspor, musíte začít střádat včas, abyste si vytvořili nutnou rezervu. „Pokud máte možnost, vytvořte si předem rezervu pokrývající tři až šest měsíců vašich základních výdajů,“ říká Kathryn Hauer, finanční poradkyně u Wilson David Investments.
„Je důležité jít do toho s otevřenýma očima a realistickými představami o finančních důsledcích takové role,“ dodává Brett Evans, výkonný ředitel z australské společnosti Atlas Wealth Management. „Nabízí se cesta ke kariérnímu pokroku? A pokud ano, jaká je jeho finanční perspektiva? Existuje mnoho pracovních rolí, které vám na začátku sotva pokryjí minimální mzdu, ale pokud vydržíte, představují cestu k růstu kariérnímu i finančnímu.“
Nenechte se zahltit představou všech těch „měl bych / měla bych“, co se na vás hrnou, a nenechte se odradit od vašeho snu. „Vždycky lidem říkám: Počítejme s životem do 80 let,“ říká Hauer. „Mnoho z nás bude pracovat výrazně déle než do dvaašedesáti, jak byli lidé zvyklí, takže nyní máte mnohem víc času vydělávat peníze, než tomu bylo před 30 nebo 40 lety.“
Jinými slovy, je úplně v pořádku, když si zatím nenašetříte 10 procent stranou na důchod. Ale něco stranou si dávejte. Zvyknout si na to může být občas těžké, i kdyby mělo jít jen o pět set korun týdně. „Jako bavič nebo muzikant můžete mít jeden dva hubené roky, ale stále budete světelné roky napřed oproti těm, co si neušetřili nic,“ dodává Hauer.
To se snadněji řekne, než udělá – zejména pokud máte stále rozpočet nadoraz. Přesto se pokuste nepoužívat kreditku na vykrytí rozdílů mezi výdělkem a výdaji. „Tohle je dost důležité, protože asi nebudete mít žádné hotovostní přebytky na pokrytí byť i malých dluhů,“ říká Evans. „A pokud přijde čas, kdy se posunete k lepším výdělkům, strávíte dost času splácením nadělaných dluhů.“
Pokud máte ve svém životě lidi ochotné nabídnout pomoc, zvažte ji. „Jsou tu rodiče, tetičky, strýčkové a přátelé, kteří vám sice nenabídnou hotovost, ale rádi vás pozvou na oběd, věnují vám starý drahý oblek nebo své vzorky od Sephory,“ říká Hauer. To je jedna večeře, za kterou nemusíte platit, a těch pět set korun si můžete uložit na účet.
Přesto na rodiče či partnera takto dlouhodobě nespoléhejte. „V kruzích, kde se pohybuji, jsem často viděla to samé – lidi, kterým podal pomocnou ruku někdo, kdo je mohl podporovat, takže to své ‚umění‘ bezstarostně dělali na plný úvazek – a najednou zjistili, že je jim přes 50 a rozpadá se jim manželství,“ říká Lee. „Je to opravdu ošemetná situace.“
Čím menší máte závazky, tím méně musíte vydělávat. Můžete žít v menším domě, vzít si podnájemníka, zbavit se auta nebu zrušit kabelovku? „Mnoho lidí má mnohem větší dům, než potřebuje,“ říká Hauer. „Pokud můžete svůj dům se ziskem pronajmout a přestěhovat se někam s menším hypotečním zatížením, může vám to každý měsíc hodit nějaké peníze navíc.“ Totéž platí o autě. Můžete ho prodat a koupit si něco levnějšího?
- Zařiďte si vedlejší příjem
Pokud už jste optimalizovali životní styl, musíte zvýšit příjem. „Nyní je to s existencí ‚melouchové‘ ekonomiky o mnoho jednodušší,“ říká Lee. Můžete se stát třeba řidičem pro Uber. Práce na volné noze nebo částečný úvazek může vyplnit díry v rozpočtu, dokud se věci nezmění – ať už to znamená, že začnete vydělávat, nebo půjdete o dům dál.
- Podržte si normální zaměstnání
Někdy povede jediná cesta k vysněné práci jen tak, že ji budete dělat pouze coby vedlejší – pokud je to aspoň trochu možné – a mít hlavní práci jako zdroj příjmů. „Najděte si profesi vyhovující vašemu životnímu stylu a pak věnujte volný čas tomu, abyste si plnili svůj sen, což může i nemusí časem vést ke kariéře, která vás dokáže sama uživit,“ říká Charles Sachs, finanční poradce u floridské společnosti Private Wealth Counsel.
Stanovte si lhůtu, protože asi nechcete pracovat navěky za neudržitelně nízký plat. Pokud není konec v dohlednu, určete si, jak dlouho vydržíte, než se svého snu vzdáte. „Váš plán může být založen na čase, třeba že potřebujete vydělat určité množství peněz do pěti let, či na stanovení si celkového množství výpomoci od přátel, kterou jste ochotni přijmout,“ říká Lee. „A to se odvíjí od životních cílů. Pokud například plánujete mít dítě, samo vám to nastaví rámec.“
Uvědomte si, že se vaše priority mohou změnit. Žít se spolubydlícím a živit se rýží a fazolemi je možná pro vás teď v pořádku, ale asi ne napořád. „U většiny lidí vidím tenhle posun, pokud u nich dochází k velké životní změně,“ říká Hauer.
„Narodí se jim dítě a najednou si řeknou: Možná bylo v pořádku žít z ruky do úst, ale teď, když máme malé, už to fakt nejde.“ To lidi přiměje změnit priority. Řeknou si, že sice chtěli změnit svět, ale teď ho tedy změní jen z pozice svého koníčku,“ dodává Hauer.
