Byly to zásnuby, které trvaly desetiletí a vyústily v osudový svazek. Každé třetí německé auto si koupí čínský zákazník a každý druhý průmyslový podnik u našich sousedů potřebuje pro své fungování dodávky z Číny.
Teď ale německo-čínský hospodářský tandem čeká po pandemii koronaviru další tvrdá zkouška. Tentokrát kvůli Tchaj-wanu, jehož teritoriální vody aktuálně okupuje čínské námořnictvo.
Tuhle zkoušku bude zblízka sledovat žena, která začala svou kariéru v československé diplomacii, rodačka ze slovenské Skalice Renata Altová. Ta nyní předsedá Výboru pro lidská práva v německém Spolkovém sněmu a právě poslanci jejího výboru mají v říjnu navštívit ostrovní zemi, kolem které právě teď krouží čínské válečné lodě.
„Je to velmi důležitý krok, musíme Tchaj-wanu ukázat, že jsme na jeho straně v konfliktu s Čínou. Problém je špatné načasování. V dnešní době je napjatá situace kvůli válce na Ukrajině a není úplně vhodné eskalovat další světový konflikt,“ tvrdí Renata Altová v exkluzivním rozhovoru pro Forbes.
„Samozřejmě si nemůžeme nechat diktovat jinými státy, jako je Čína, zda máme mít kontakty s demokratickým Tchaj-wanem, nebo ne. A je velmi důležité, abychom se o lidská práva zasazovali. Nicméně je dobré zvážit, zda je teď ideální doba pro takovou cestu. Navíc teď vidíme, jak Čína reagovala na americkou návštěvu Nancy Pelosi,“ dodává Altová.
Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi odletěla ze státní návštěvy Tchaj-wanu minulý týden a Čína v reakci na to spustila největší vojenské manévry za posledních několik let. Čínské námořnictvo se při nich přiblížilo ostrovu, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii, na menší vzdálenost než kdykoli předtím.
Němečtí obchodníci jsou nervózní
Oficiální cesta německých poslanců na Tchaj-wan je v plánu na konci října a na ostrovní stát by se měli vypravit zástupci všech parlamentních klubů. Altová je poslankyní za Svobodnou demokratickou stranu (FDP), která tradičně chrání zájmy podnikatelů.
Přiznává, že v některých německých obchodnících oznámený krok vyvolal velkou nervozitu. Dokonce ji přímo kontaktovali někteří němečtí podnikatelé hned minulý týden v pátek, poté co záměr vyjet na Tchaj-wan zveřejnila německá média.
„Dostala jsem od některých také protestní maily, mají strach z odvety ze strany Číny,“ dodává Altová s tím, že tato státní návštěva není ještě zdaleka definitivně schválena a zatím je vše ve fázi jednání.
„Je to otevřené. Nejdřív se totiž musí zformulovat konkrétní program a musíme si říct, s jakými partnery se chceme sejít. Pak je třeba získat oficiální souhlas prezidentky Spolkového sněmu, teprve poté se může cesta realizovat,“ vysvětluje politička a dodává, že poslanci tento záměr probírali na jednání v červenci a definitivní schválení akce by mělo proběhnout asi v září.
Jde přitom o dlouho plánovanou státní návštěvu, která byla opakovaně odložena kvůli koronavirové pandemii. „Původně měla proběhnout už v roce 2019. Když se mě kolega Brand ptal na názor, zda nyní s cestou souhlasím, řekla jsem, že pokud byla tak dlouho plánována, určitě by se měla zrealizovat. Ale radši až příští rok, až se také trochu uklidní situace kolem pandemie koronaviru,“ upřesnila Altová, se kterou cestu probíral i jeden z hlavních iniciátorů návštěvy, poslanec CDU a odborník na lidská práva Michael Brand.
Ten má jet na Tchaj-wan jako součást delegace. Brand německým novinářům řekl, že by se Německo nemělo nechat zastrašit hrozbami ze strany Číny. „Cesty poslanců nejsou pro nikoho hrozbou, ale naopak slouží ke zlepšení vzájemného porozumění a tím přispívají k míru,“ uvedl. Německá média v diskusi o cestě na Tchaj- wan připomněla i cestu české delegace v čele s Milošem Vystrčilem před dvěma lety.
Čína a Německo jsou důležitými obchodními partnery, ale i Tchaj-wan hraje pro Němce klíčovou roli v byznysu – především při výrobě čipů. Tchaj-wan je světovým lídrem ve výrobě elektronických součástek, na kterých závisí auta, notebooky a telefony.
Podle studie průzkumu trhu Trendforce v roce 2021 zajišťovaly tchajwanské společnosti 64 procent světové výroby polovodičů. „Tchaj-wan je pro nás důležitý partner, ale máme velmi úzkou spolupráci i s Čínou. A je třeba se k tomu stavět velmi diplomaticky,“ dodává Altová.
Cesta německých poslanců do země, která patří k neuralgickým bodům planety, se navíc odehrává v situaci, kdy si německá vláda i část byznysu sypou popel na hlavu za léta ochotné spolupráce s diktaturami.
„Čína je číslo jedna v obratu německého zahraničního obchodu a v dovozech. Německo založilo svůj hospodářský model a prosperitu během éry Schrödera a Merkelové do značné míry na těsném propojení s Čínou a Ruskem, obojí se nyní vymstilo a vyžaduje razantní změnu,“ komentuje Vladimír Handl, odborník na česko-německé vztahy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ten upozorňuje i na to, že případné německo-čínské otřesy pocítí i český byznys. „Například budoucnost Volkswagenu závisí na čínském trhu, podobně na tom jsou Mercedes, BMW, ale také řada strojírenských, chemických a farmaceutických firem. Přitom Čína představuje kriticky nebezpečného konkurenta, prakticky zlikvidovala německou fotovoltaiku a téměř ze světového trhu vytlačila německé výrobce větrných elektráren,“ dodává Handl.
