skip to main content
Ekologie

Chytrá krajina. Čeští vědci bojují se suchem tak, aby byli moderní i za 30 let

2 minuty čtení

Článek původně vyšel v tištěném vydání Forbes Next v létě 2019.

Tohle je půda, která vznikala celé generace a kterou jsme teď definitivně ztratili,“ říká Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. V ruce drží asi dva centimetry tlustý kus suché hlíny, kterou zrovna odlomil z nánosu půdy zakrývajícího celé dno bazénku u dolního cípu malého pole. Vopravil stojí u kraje jednoho ze tří pokusných polí, na kterých čeští vědci zkoumají, jak chránit půdu před suchem a přívalovými dešti.

Právě tohle je jedna ze součástí unikátního projektu Chytrá krajina Amálie, který na ploše 500 hektarů vytváří Centrum pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě u statku Amálie pár kilometrů za Lány na Rakovnicku. Právě tahle oblast, která je v tzv. srážkovém stínu, totiž patří k těm nejsušším u nás.

„Situace se suchem je velmi vážná,“ říká rektor ČZU Petr Sklenička, který je zároveň iniciátorem celého projektu.

Reklama

O něco později lehce provokativně dodává: „Nesmíme se ale dostat do situace, kdy budeme vodou šetřit. Ta se musí v krajině točit, jakmile ji odvedeme, roztočí se spirála sucha.“ Věří, že díky moderním technologiím i návratu k některým starým postupům může zemědělství fungovat dobře i nadále a Česko se může s klimatickou změnou a úbytkem vody dobře vyrovnat.

Právě na Amálii, patřící České zemědělské univerzitě, se proto předloni rozjel ojedinělý projekt, jenž má fungovat jako vzor pro ostatní oblasti trpící suchem u nás i v zahraničí. Do tří let tady mají vzniknout mokřady, rybníky a také velká retenční nádrž, ze které se budou zavlažovat pole v době sucha.

Vybudovat se tady mají ale i moderní závlahové systémy, na nichž ČZU spolupracuje s odborníky z izraelského Volcani Center, které je špičkou světového výzkumu v oblasti vodního hospodářství a závlah.

Chytrá krajina Amálie. | Foto ČZU

„V září jedeme do Izraele dojednat další spolupráci. Důležité je, že nám nejde o to, abychom tady vybudovali něco, co je moderní teď. Chceme opravdu vytvořit vizi a udělat tady něco, co bude moderní i za 30 let,“ říká Sklenička s tím, že takovým postojem zaujal i izraelské partnery.
Zatím tady nejsou vidět supermoderní zařízení, ale spíš návrat k tradičním postupům.

Jako třeba na třech zmíněných pokusných polích v mírné stráni, kde zemědělci školního statku v Lánech, který patří pod ČZU, zkusili tři různé způsoby zasetí čiroku (používá se na výrobu mouky i jako krmivo). Nyní vědci sledují, jak při kterém způsobu eroduje půda a jak se vsakuje voda do země.

„Na jedné parcele je čirok zasetý v širokých řádcích, na druhé v užších a na třetí jsme zkusili tzv. páskování, kdy jsme v poli nechali kromě čiroku i starší plodinu z jara, tady je to vojtěška,“ vysvětluje Vopravil.

Reklama

Vojtěška vytvoří pro pole zelenou „peřinu“, která zakryje půdu a do doby, než vyroste samotný čirok, ochrání pole před erozí a ztrátou nejcennější vrstvy půdy. Právě takový způsob obdělávání používaly již ve starověku blízkovýchodní národy.

A jak je vidět i tady v malém bazénku u třetího pokusného pole, tahle stará metoda funguje velmi dobře: bazének je prázdný, půda zůstala na poli – na rozdíl od vedlejších dvou pokusných polí s běžnými způsoby setí. Zároveň se díky takové „peřině“ udrží voda v krajině delší dobu.

Další velkou oblastí, kterou tady odborníci z ČZU zkoumají, jsou drenáže a možnosti jejich úprav. Na Amálii je totiž zemědělská plocha drenážně odvodněná téměř ze 100 procent a dobře se tady dají zkoumat způsoby, jak drenáže použít nejen pro odvádění vody, ale i pro její přívod a regulaci. V Česku, kde je víc než čtvrtina veškeré zemědělské půdy odvodněná, to má velký potenciál.

Hlavní prvky chytré krajiny by měly být hotové asi za dva roky, celkové náklady odhaduje Sklenička v rozmezí 50 až 100 milionů korun. „Zatím totiž například nemůžu přesně říct, kolik rybníků tady vytvoříme,“ vysvětluje široké finanční rozmezí. Právě rybníky a mokřady budou hrát velkou roli v udržení vláhy v krajině a podle Skleničky by měly být v celém Česku jedním z klíčových opatření proti suchu.

Chytrá krajina Amálie. | Foto ČZU

Odhaduje, že v české krajině musí vzniknout 30 až 40 tisíc rybníků v následujících asi 30 letech, a dodává, že naopak velké přehrady nejsou řešením.

Peníze na projekt získala univerzita z grantu Technologické agentury ČR, nyní má i finanční podporu ministerstva zemědělství a Státního fondu životního prostředí. Například ministerstvo zemědělství čeká na výsledky zjištění vědců, aby pak podle nich upravilo dotační programy pro zemědělce a motivovalo je k udržitelnějšímu přístupu.

„Když se mě politici ptají, jak odhaduji celkovou částku, abychom dostali celou republiku do formy, říkám 400 až 600 miliard korun. Zdá se, že to je hodně, ale během 30 let to není tak hrozné,“ říká Sklenička s tím, že zásadní je, aby řešení byla systémová a komplexní. Například jeden příkop tak může v době přívalových srážek fungovat proti erozi, v době sucha přes něj zase lze dopravovat vodu.

Související vydání

„Polyfunkčnost prvků a synergie v rámci systému dokážou snížit náklady a zvýšit efekt. Právě proto chceme tento pilotní projekt udělat, abychom mohli zemědělcům ukázat už vyladěná řešení,“ říká Sklenička s tím, že cílem je, abychom nemuseli vodou šetřit. Sám je přitom docela optimistický.

„Když uděláme všechno pro to, abychom adaptovali krajinu, tak si myslím, že budeme i za jiných klimatických podmínek žít relativně komfortně, jak jsme dneska zvyklí. Lidé si to moc neuvědomují, když jim teče voda z kohoutku, ale když nic nezměníme, jednou už by to tak být nemuselo.“

Reklama
Reklama