O kolik drobností víc si umělá inteligence všimne oproti lékaři? O příliš mnoho, ukazuje Lukáš Loun se startupem MAIA Labs. Otevřel dveře tomu, aby chytré algoritmy z Česka začaly v nemocnicích hledat druhou nejsmrtelnější rakovinu.
Kdyby se dala měřit úspěšnost sabatiklu, jen těžko by někdo dokázal předložit tak dobré výsledky pracovní pauzy jako Lukáš Loun. Vydal se na něj ve chvíli, kdy měl za sebou víc než dekádu práce v mezinárodních společnostech a v nich zodpovědnost za desítky trhů a rozpočty o devíti nulách.
A taky práci pro startup Neuron Soundware, který se s umělou inteligencí jen podle zvuků strojů snaží odhalit jejich případný problém. Že chce Loun budovat něco vlastního, věděl už dlouho. Ale nápadů bylo hodně a půlroční sabatikl měl pomoct ve výběru toho správného.
Našel ho ve chvíli, kdy ho úraz kotníku zavedl za kamarádem ortopedem. Hodně si povídali. Loun totiž nemohl přehlédnout, že samotné vyšetření včetně rentgenu zabralo asi desetinu času, který jeho případu doktor věnoval – zbytek padl na administrativu.
Kamarád mu tak ukázal, jak složitý nemocniční systém dokáže být. Co všechno a kam musí zapisovat. A Loun zavětřil příležitost. „Začal jsem se o problematiku zajímat, dělat analýzy. Chtěl jsem projekt s umělou inteligencí a viděl jsem, že v medicíně se prosazuje zpracování obrazu,“ popisuje.
Začínalo léto roku 2022, tedy jen několik měsíců předtím, než OpenAI veřejně představila ChatGPT a lidé doma u počítačů a mobilů začali objevovat kouzlo generativní umělé inteligence.
A zatímco veřejnost zkoušela, jak se stroji pomocí textu promlouvat, v medicíně už chytré hlavy dávno uvažovaly nad tím, že pokud umělá inteligence dokáže velmi rychle prohledat obrázek a vmžiku ho porovnat s tisícovkami podobných, proč ji nevytrénovat v hledání útvarů, které můžou přerůst v rakovinu.
