Byla to náhoda, když Jiří Zahradník při svých cestách na chemoterapie v Motole jednou zašel i do oddělení dětské onkologie. Jak říká, ačkoli si sám prošel kvůli své nemoci dost těžkými časy, pohled na nemocné děti ho sebral. Tehdy se rozhodl, že se jim pokusí alespoň trochu pomoci.
„Nemám našetřené velké peníze a taky nejsem z těch, co by chodili s nataženou rukou. A tak jsem se domluvil s majitelem Crêperie Cafe Girafe, kde jsem tehdy pracoval, a kupoval od něj malé cheesecaky za výrobní cenu a společně s květinami od kamarádky květinářky je pak mezi svými známými prodával s marží,“ vzpomíná na loňskou hurá akci Zahradník. Během dvou měsíců se mu takhle povedlo vydělat přes šedesát tisíc korun, za které nakoupil hračky, knížky a další věci pro onkologicky nemocné děti v Motole. Tím to mělo i skončit.
Jenže to mu přišlo líto. „Když jsem viděl, co se podařilo za takovou chvíli jenom mezi kamarády a kolik lidí se do toho začalo zapojovat, začal jsem přemýšlet, že bych založil neziskovku a věnoval se pomoci dál,“ popisuje Zahradník, který pracuje patnáct let jako číšník nejen v Česku. A jak říká, práci v gastronomii má hrozně rád.
Nakonec svou profesi a chuť pomáhat spojil. Loni založil s kamarádem Alešem Števlíkem spolek Dortem proti rakovině. A přesně tak jak se jmenuje, tak i od začátku funguje. „Vy máte narozeniny, já mám výborný dort. Když si ho koupíte u nás, uděláte si radost a zároveň pomůžete,“ vysvětluje s tím, že celá marže z prodaného dortu jde na pomoc pro pacienty dětské onkologie v českých nemocnicích.
Za bezmála dva roky se tak podařilo v penězích a zdravotnickém materiálu vybrat zhruba 1,5 milionu korun, které rozdělil do nemocnic v Praze, Brně, Olomouci i Plzni.
Brzy se navíc celý nápad posunul o kus dál a dneska tak už Dortem proti rakovině spolupracuje s asi desítkou podniků. Mezi nimi je například síť pekáren croblih Oh Deer Bakery Lukáše Vaška. Za každou prodanou croblihu s vybranou příchutí pak míří marže na pomoc nemocným dětem. Co přesně se za vybrané peníze pořídí, záleží na samotných dětech. „Vždy se ptáme, co by chtěly, abychom jim alespoň trochu zpříjemnili pobyt v nemocnicích,“ vysvětluje Zahradník.
Stejný princip jako u Oh Deer Bakery funguje například i v restauraci Červený jelen v centru Prahy, kde s nákupem každé tartaletky člověk automaticky přispěje patnáct korun na Dortem proti rakovině. „Může se to zdát jako pár korun, ale když máte velkou návštěvnost nebo několik takových projektů, tak za měsíc to několik tisíc korun je,“ říká Zahradník, který chce takovou spolupráci co nejvíc rozšířit s dalšími podniky nejen po Praze, ale i v celé zemi.
Hodně mu v tom pomáhá také spolupráce s cukrářem a přítelem Josefem Maršálkem, který je hlavním patronem projektu společně s několika dalšími lidmi z české gastro i showbyznysové scény. Zároveň se rozšiřuje tým i lidí, kteří pomáhají s vedením celého projektu.
Jiří Zahradník by mohl být unavený a často je, to sám přiznává. Před naším setkáním byl do pozdního večera v práci a pak do tří hodin ráno balil doma čokolády, které má z Čokoládového Festivalu. Tam se představila největší čokoláda v Česku, která se s váhou 260 kilogramů zapsala do České knihy rekordů, a právě tu nyní po kouskách prodává a rozváží zákazníkům. Místo únavy je ale nadšený a srší z něj energie, když mluví o tom, jak pomáhá dětem s rakovinou a jaké má se svou neziskovkou plány.
Na sobě má tričko s logem kampaně Movember a na obličeji lehký knírek. Dřív prý nikdy tuhle tradici nedržel, změnilo se to až v posledních deseti letech. Právě tak dlouho totiž sám s rakovinou bojuje. Po několika operacích se mu nádor pokaždé vrátil.
Nejtěžší chvíle si prožil, když mu kvůli pandemii koronaviru jen pár dnů před plánovaným termínem zrušili zásadní operaci. „Od té doby se rozjely metastáze a já jsem teď ve fázi, kdy mám daný svůj čas. Chodím na chemoterapie, dialýzy. Nechci říkat, že mě nemoc omezuje na životě, ale únava a fyzická i psychická zátěž je větší,“ říká věcně a hned dodává, že ani ale nepřemýšlel o tom, že by přestal pracovat.
Práce v restauraci mezi lidmi ho nabíjí, stejně tak jako práce ve vlastní neziskovce. Ačkoli jak hned dodává, časově i psychicky je to dost náročné a bez velké podpory vedení a kolegů v restauraci na pražském Andělu, přátel a hlavně rodiny by to nešlo.
Sebelítost ale u Jiřího Zahradníka nečekejte. Sobě i ostatním chtěl ukázat, ať se i přes nemoc nevzdávají a dělají, co je baví. „Mě baví bojové sporty, a tak jsem si vymyslel charitativní zápas v boxu. Měl jsem několik měsíců tvrdého tréninku a pak zápas před zhruba sedmi stovkami lidí, byl to mazec, ale bylo to skvělé,“ usmívá se nadšeně muž, který má v hlavě už i další plán.
Do dvou let chce otevřít vlastní kavárnu, která by pomáhala. „Cokoli si tam dáte, část z toho půjde na pomoc onkologicky nemocným dětem,“ říká odhodlaně a dodává: „Rakovina není sprosté slovo. Pořád mi přijde, že je to pro hodně lidí tabu. Tak snad to i s dorty změníme.“
13. 11. 20225 min
Pavla Francová
redaktorka Forbes Česko
Do novin se zamilovala na gymnáziu v Německu. Opustila proto původní plán stát se profesionální boxerkou a po studiích žurnalistiky a mezinárodních vztahů nastoupila do Lidových novin. Později působila v Hospodářských novinách či české edici Newsweeku, zkušenosti sbírala i na stážích v Berlíně a Hamburku. Od roku 2018 píše pro Forbes o všem, co ji zajímá – od obchodu, vědy, přes architekturu až po německou ekonomiku. Ze všeho nejvíc ji ale těší příběhy lidí, kteří se nevzdali, plní si své sny a inspirují tím ostatní.
