skip to main content
Čína

Čína se uzdravuje. Tvrdá opatření však lidem přinesla i tvrdé dopady

2 minuty čtení

Právě tam to na Silvestra začalo: 31. prosince 2019 oznámil čínský Wu-chan první případ nákazy koronavirem. Od té doby se v pevninské části země nakazilo přes 80 tisíc lidí, počet nových případů ale postupně klesá. Samotný Wu-chan pak ve čtvrtek poprvé hlásí nulový počet nakažených.

Ve středu přibylo v celé Číně 34 nových případů – většina pacientů však přišla do kontaktu s virem v zahraničí. Celkově má Čína v tuto chvíli 190 nakažených. Země, odkud virus vzešel, se najednou stává pro řadu států, kde čísla nyní nebezpečně rychle rostou, vzorem. Jak se to Číně povedlo?

Odpověď nepřekvapí: tvrdou karanténou. Čínský život se zastavil, 13 měst s více než 60 miliony obyvatel bylo uzavřeno, mezi dalšími vyrostly silniční zátarasy. Zrušila se hromadná doprava a ani soukromá vozidla nemohla až na výjimky vyjet. Ve Wu-chanu byl zaveden zákaz vycházení a autority na vše dohlížely s represí sobě vlastní.

Reklama

Efekt se dostavil. Ale přinesl také řadu dalekosáhlých komplikací.

Zaprvé: nerozjede se šíření viru znovu, až budou opatření zmírněna? „Myslím, že v Číně odvedli úžasnou práci s tím, jak s virem zatočili,“ prohlásil pro NY Times Michael T. Osterholm, ředitel výzkumníků z centra pro nakažlivé nemoci na univerzitě v Minnesotě. „Ale nevím, jestli je to udržitelné. Čeho Číňané doopravdy dosáhli? Zkrotili virus? Nebo ho jen potlačili?“

Zadruhé: řada Číňanů se kvůli karanténě dostala do existenčních problémů. Mnoho z nich přišlo o práci, další se potýkali s nedostatkem jídla a zafungovala i  „ponorka“.

Společné soužití v karanténě mnoha párům či rodinám nesvědčilo. Úřady zaznamenaly mimořádně vysoké množství žádostí o rozvod, někde třeba i 14 za den. Objevily se také četné – a marné – prosby o pomoc s fyzickým násilím ze strany příbuzných. Během karantény jim však nikdo pomoci nemohl.

Reklama

Řádění viru a přijatá opatření také těžce zasáhly čínskou ekonomiku. Mluví se o tom, že jí způsobí větší problémy než světová ekonomická krize. Podle aktuálních čísel poklesla produkce nejdramatičtěji za poslední tři dekády.

I proto někteří experti spíše než radikální čínskou cestu doporučují kompromisní řešení, jaké zavedli v Singapuru či Hongkongu. Tamní vlády sice zavedly karantény, ale zároveň nechaly občany dál chodit do práce, aby nedošlo k výraznému narušení ekonomiky.

Takový kompromis je ale možný pouze v zemích, které vývoj situace nepodcenily. Ostatním nezbývá než jít přísnější cestou.

Reklama
Reklama