Před padesáti lety se v moravskoslezském Bohumíně zrodila značka, která je synonymem pro dezinfekci a čištění. Roztok chlornanu sodného se tou dobou ještě stáčel do skleněných lahví a ručně se na něj lepily etikety.

Během pěti dekád dnes tradiční česká značka rozšířila svůj sortiment a změnila i majitele, když ji v roce 2013 pohltil globální gigant Unilever. Dnes si pod jejím jménem vybavíme hlavně úklidové prostředky, původně přitom Savo sloužilo k dezinfekci vody.

K původnímu účelu se váže také její název, který vznikl ze slovního spojení „sanace vody“. Produkty značky se v tehdejším Československu postupně staly synonymem pro dezinfekci a čištění a firma začala přicházet s novým zbožím specializujícím se na různé oblasti úklidu a hygieny v domácnosti.

Savo se používalo i tam, kde byl kladen důraz na přísnější hygienu, například v nemocnicích.

Historik Martin Franc podotýká, že zatímco ještě v roce 1976 se o Savu hovořilo jako o novém výrobku, který se teprve začíná prosazovat, o pár let později se o něm již psalo jako o nedostatkovém zboží.

„To dokazuje jeho tehdejší oblibu. Dokonce jsem narazil na nějakou kutilskou příručku, jak si připravit nápodobu Sava, protože na pultech obchodů chybělo,“ vypráví Franc.

„Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let získalo pozici na trhu jako značka pro celý sortiment výrobků k určitému účelu, zejména tedy k čištění hygienických zařízení. Ze Sava se stal fenomén, který nedostupností získával na důležitosti,“ popisuje historik.

Původní výrobní a balicí linky | Foto Unilever

Savo také v průběhu času měnilo design. Skleněné balení nahradilo plastové a původní bakelitová víčka vystřídaly bezpečnostní uzávěry. Navzdory transformaci si značka udržela pozici na trhu i po revoluci, byť se vstupem zahraniční konkurence nastaly těžší časy.

V devadesátých letech přišly na trh produkty jako Savo Prim, Savo Perex či Savo proti plísním… a do českých domácností povodně. Lidé po živelné katastrofě z roku 1997 prostředek ve velkém používali ve vytopených domech, a jeho výrobce, bohumínská chemička Bochemie, zažíval rostoucí poptávku.

Podobně to vypadalo i při záplavách v roce 2002, které byly nejničivějšími povodněmi v novodobé historii Česka. Jen Středočeský kraj tenkrát požádal o patnáct tisíc kilogramů bohumínské klasiky.

Savo a chloramin se opět staly žádaným a nedostatkovým zbožím – a výrobce dezinfekčního a čisticího prostředku tak vykázal v roce 2002 za prvních devět měsíců tržby ve výši 555 milionů korun. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku dosáhl „povodňový“ růst čtyřiceti milionů.

Někdejší asistent generálního ředitele firmy Svatopluk Staniek pro Zlínské noviny na podzim 2002 uvedl, že poptávka po výrobcích Bochemie byla podobná jako při povodních v roce 1997 nebo veterinárních opatřeních proti zavlečení slintavky a kulhavky z roku 2001.

V novém tisíciletí pak Savo expandovalo na několik trhů východní Evropy a před deseti lety ho od Bochemie koupil nadnárodní gigant Unilever sdružující potravinářské a kosmetické značky, namátkou třeba Knorr, Magnum, Rexonu či TRESemmé.

O dva roky později představila značka novou řadu Savo bez chloru, což pro ni znamenalo poměrně razantní obrat. S dosavadními produkty si totiž každý automaticky spojoval charakteristický zápach chloru, který je radno co nejdříve vyvětrat.

Dnes už se Savo vyrábí například s vůní magnolie či levandule a sortiment se rozšířil také o prací prostředky.

„Naším cílem je značku rozvíjet za hranicemi chlorové dezinfekce do modernějších formátů čištění včetně nových segmentů, ve kterých značka působí zatím poměrně krátce, například pracích prostředků,“ říká Lenka Křížová, marketingová ředitelka z divize péče o domácnost Unileveru.

Do budoucna se chce značka soustředit na zahraniční trhy i další rozvoj, ročně v Česku a na Slovensku prodá přes dva miliony kusů.