Zatímco část podnikatelů koronavirus drtí, jiní během pandemie trhají rekordy v obratech. Do té druhé kategorie patří i vsetínský výrobce stínění Climax Service.
Firmě se daří zejména na zahraničních trzích, kam dodává šedesát procent své výroby, ale razantně roste i ten tuzemský – lidé zavření doma zkrátka investují do vybavení a nelehké dny chtějí alespoň trávit v osvěžujícím stínu.
V prvním pandemickém roce zvýšil Climax obrat téměř o devět procent na 1,36 miliardy korun. Na letošek má vedení společnosti plán přiblížit se 1,5 miliardy. A má k tomu dobře nakročeno – za letošní duben hlásí tržby 130 milionů.
„Sledujeme obrovský boom pergol a fasádních látkových clon, většinou
v spojení se smart řešeními, různými slunečními či větrnými čidly,“
shrnuje aktuální trendy majitel Climaxu Miroslav Jakubec. Poptávka po stínu je
dle jeho slov aktuálně vyšší než výrobní kapacity moravské firmy a část
objednávek tak musí Climax odsouvat.
„Nejvíc nás limituje nedostatek pracovníků a váznoucí dodávky hliníkových a plastových komponentů z celého světa. Částečně jsou způsobené pandemií, ale i tím, že dodavatelé nejsou schopni náš růst následovat,“ dodává Jakubec.
Druhý zmíněný problém by měla částečně vyřešit rekonstrukce výrobní haly a investice do nových technologií celkem za 270 milionů. Díky ní by si firma byla schopna některé komponenty a služby, které dosud nakupovala, z větší části vyrobit sama. Vše by mělo být hotové koncem léta.
„Budeme ale potřebovat dalších sto pracovníků, které zatím nemáme,“ říká Jakubec. S nedostatkem pracovní síly se firma potýká dlouhodobě kvůli dopadům protipandemických karanténních opatření. V sezoně, kdy obraty proti zbytku roku rostou o dvě třetiny, firma přitom potřebuje každou ruku.
Jakubec, který společnost s miliardovým obratem začal budovat před
čtvrt stoletím na zelené louce a dodnes v ní drží majoritní podíl, prožívá
v posledních dvou letech ještě jeden zásadní zlom. Postupně se stahuje
z exekutivního řízení firmy a předává otěže řediteli Davidu Žabčíkovi.
Foto Climax
Venkovní žaluzie C-80 na apartmánovém domě v Jurmale v Lotyšsku. | Foto Climax
„Uvědomoval jsem si, že firmě už nedávám tolik, kolik bych mohl. A nejsem tak ješitný, abych začal ničit něco, co jsem léta budoval,“ zdůvodňuje Jakubec rozhodnutí uzavřít jednu kapitolu svého byznysového příběhu.
Na jeho začátku vlastníma rukama montoval těsnění do oken a později rozjížděl výrobu žaluzií ve vesnickém kulturáku pár kilometrů za Vsetínem. „O víkendu tam byly taneční zábavy, takže jsme vždy v pátek museli všechno odstěhovat do požární zbrojnice a v neděli zase nastěhovat zpátky,“ vyprávěl Forbesu před čtyřmi lety, kdy jsme příběh Climaxu popisovali poprvé.
Tehdy společnost atakovala první miliardu obratu a její produkty už stínily třeba švédský parlament, ministerstvo školství v Barceloně či vilu Tugendhat. Zájem investorů kroužících kolem domácí oborové jedničky podle Jakubcových slov od té doby roste, a i když on sám nevylučuje, že na palubu přibere minoritního partnera, prodat své dítě nechce.
Foto Climax
Venkovní žaluzie C-80 na sídle ombudsmana v Brně. | Foto Climax
„David vyrostl u nás ve firmě a podstatné pro mě je, že máme podobné vidění světa a na řadu věcí stejný názor,“ říká Jakubec, který se kvůli rozdílnému pohledu na způsob řízení společnosti a hodnotové principy v minulosti s byznysovými společníky neváhal rozejít.
Současně však přiznává, že transformace jednoduchá není a vyžaduje obrovskou míru sebekontroly a tolerance na obou stranách.
„V tom prvním roce jsem se sám často zapomínal a vkládal se do věcí, které mi nepříslušely. Taková komunikace pak na kolegy působila zmatečně, často dál reportovali mně, přestože tu byl nový ředitel,“ připouští hlavní akcionář, kterému zůstala funkce předsedy představenstva a strategické stavební projekty, jako je zmiňovaná výstavba nových lakoven a výroby krycích plechů.
Vnímá však i pozitiva změny. „Každodenní tlak se zmírnil,“ pochvaluje si podnikatel víc nadhledu pro strategická rozhodnutí a po 27 letech také prostor zacílit své aktivity i jiným směrem.
„Když člověk celý život něco vytváří, ani nelze sedět se založenýma rukama,“ dodává. V nejbližší době prý hodlá úsilí zaměřit na pomoc vsetínskému hokeji a na spadnutí je i partnerství s prvoligovým fotbalovým klubem.
A co úvahy o nové byznysové výzvě? „Climax je dneska hrou za 1,5 miliardy – další tak velkou a zajímavou hru nejspíš jen tak nenajdu,“ uzavírá podnikatel, který svůj valašský sen rozjížděl před lety s mnohem skromnějším cílem. Uživit rodinu.
