Udržet si místo ve vrcholném managementu firmy nikdy nebylo jednoduché, a co teprve, když se takový průměrný výkonný šéf ocitne v situaci, jaká ve světě panuje vinou pandemie právě teď. Jako by nestačilo všechno to, co je potřeba dennodenně řešit, k čemuž se nyní přidala ještě snaha udržet si i v aktuálním krizovém stavu zákazníky. Šéfové teď musejí dělat i velmi náročná rozhodnutí, která mají přímý dopad jak na životy jejich zaměstnanců, tak na samotnou budoucnost firem.
Šéfové jsou pod enormním tlakem a více než kdy jindy je pro ně důležité obklopit se lidmi, kteří chápou, co všechno je v sázce. Jak jim v takovéhle situaci mohou pomoci jejich týmoví lídři?
Projevte víc empatie
V uplynulých týdnech jsem od svých klientů z řad výkonných šéfů firem slýchávala víceméně stejné věty, ve kterých si stěžovali na izolaci a osamělost. Obojí pramení hlavně z toho, že musejí dělat náročná či nepopulární rozhodnutí. Jako příklad uvedu výkonného šéfa, jemuž finanční šéf doporučil udělat zásadní škrty v rozpočtu a propustit poměrně významný počet zaměstnanců.
„Rozumím, jak k tomu došel, a za určitých okolností by to bylo i nejsnazší řešení,“ připustil výkonný šéf firmy, doporučení svého kolegy se však rozhodl neuposlechnout. Došel k závěru, že výpovědi jsou až úplně posledním řešením. Problém byl v tom, že se následně od svých zaměstnanců nedočkal vyjádření podpory nebo vděku, přitom při svém rozhodování zohlednil především dopad, který by výpovědi mohly mít na jejich životy.
Místo toho: lídři mohou
pokládat otázky, které stavějí nejen na rozumu, ale i na
pocitech
Při pohledu zpátky by tým podřízených zjistil, že než svému šéfovi předal svá doporučení, mohl si položit pár jednoduchých otázek jako: „A jak se v téhle situaci cítíte vy?“ Nebo: „Co vás na tomhle doporučení nejvíc znepokojuje?“ Lépe by pak pochopili, čím si šéf musí projít.
Bez ohledu na to, jak rázně vypadají daná doporučení a čísla na papíře, týmy by svým šéfům měly dodávat především takové návrhy, které dokazují, že celou situaci chápou a že jsou na stejné vlně jako oni (myšlenkově i pocitově).
V opačném případě mohou šéfové získat dojem, že klíčoví lidé ve firmě nemají úplný přehled o tom, co se děje, příliš zjednodušují odpovědi nebo nejsou schopni přizpůsobit své jednání složitosti a jemnějším nuancím té které situace.
Jistá výkonná šéfka firmy přede mnou nedávno vznesla obavu o svůj tým: „Vícero lídrů u nás vytrvale upřednostňuje sebe sama a svůj tým před potřebami celé firmy.“ Přestože je opakovaně vyzývala k tomu, aby se víc zapojovali do dění v celé firmě a přibrali si víc kompetencí, výsledek byl stále stejný – většina měla po ruce nějaký argument, proč to či ono nejde a proč by na ně neměla nakládat víc povinností a zodpovědnosti. Výsledkem byl nejen významný pokles likvidity firmy, ale i růst napětí mezi těmi, kteří se řídili pokyny šéfky a vyhověli jí, a těmi, kteří se vykrucovali.
Místo toho: lídři mohou
aplikovat koncept 180 Thinking
Tohle pnutí mezi výkonnou šéfkou
a jejím týmem dobře dokazuje potřebu docenit, co všechno musí
při rozhodování zohlednit. Jak ona sama říká: „Potřebuji,
aby lidé viděli, proč se to či ono děje, aby pochopili, co je
opravdu za tou kterou mou žádostí nebo pokynem,“ vysvětluje.
Aby něčeho takového dosáhli, mohou lídři aplikovat způsob myšlení zvaný 180 Thinking, což je koncept, který od lídrů vyžaduje nahlédnout dané téma nebo situaci tak, jak je vidí členové jejich týmu.
Jinak řečeno: místo toho, abychom na věc nahlíželi optikou vlastního postavení, obrátíme ji o 180 stupňů a pohlížíme na ni tak, jak by na ni nahlíželi naši podřízení. Mnohem víc pak pochopíme, o co jim především jde a co se může odehrávat v jejich hlavách.
Jednoduchá definice empatie říká, že jde o to, zkusit kráčet v něčích šlépějích. Týmoví lídři mají vědomosti a zkušenosti, z nichž mohou těžit jak výkonní šéfové, tak celé firmy, ale když budou jejich výstupy jen holými zprávami konstatujícími fakta, nikomu to nepomůže.
Musejí teď víc než kdy jindy pochopit své šéfy, naslouchat i nevyřčenému a dokázat, že jsou v obraze. Pokyny, které stavějí nejen na rozumu, ale i na emocích, mají mnohem větší dopad, protože všem, včetně výkonných šéfů, říkají, že ten, kdo je vydal, umí naslouchat.
