Ukrajincům, kteří utekli do Evropy s hotovostí v kapse, svítá naděje, že své hřivny budou moct vyměnit za eura a další měny. Momentálně je to totiž téměř nemožné, ukrajinskou měnu skoro nikdo nebere, jelikož jí kvůli válce hrozí výrazná devalvace. A tamní centrální banka už na začátku ruské invaze výměny hřiven pozastavila kvůli ochraně svých devizových rezerv.
„V důsledku toho nebyly úvěrové instituce v členských státech EU ochotny provádět směny kvůli omezené směnitelnosti bankovek hřiven a vystavení se kurzovému riziku,“ stojí v nejnovějším návrhu Evropské komise, která chce situaci řešit na jednotné celoevropské úrovni.
Každý uprchlík by podle ní měl získat možnost směnit deset tisíc hřiven fixním kurzem, který stanoví ukrajinská centrální banka. A to po dobu minimálně tří měsíců. Návrh má momentálně podobu doporučení unijním vládám a bude potřebovat jejich podporu.
Ve snaze ochránit tamní měnu a bankovní systém přijala ukrajinská centrální banka hned první den války v rámci stanného práva řadu opatření. Jedním z kroků bylo i pozastavení výměn hřiven na zahraniční měny.
„Centrální bance stačí poslat rozkaz do komerčních bank podléhajících jejímu dozoru. Ty jednoduše nedovolí svým klientům výběry v cizích měnách, protože by masivní směny hřiven za zahraniční měny měly za důsledek rychlé oslabení hřivny. V tomto případě platí, že centrální banka dělá maximum pro udržení cenové a finanční stability a likvidity,“ vysvětluje analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
Kromě oslabení kurzu, který je i tak pod značným tlakem, potřebuje ukrajinská centrální banka šetřit své devizové rezervy na válečné účely. Například nákupy zbraní jsou pro ni zřejmě momentálně přednější než směny valut na lokální hřivnu.
Podle Oleha Ustenka, ekonomického poradce prezidenta Zelenského, se díky zahraniční finanční podpoře daří držet objem rezerv na předválečné úrovni. Zlaté a devizové rezervy dosahují hodnoty 29 miliard dolarů, uvedl o víkendu v ukrajinské státní televizi.
Kromě samotné Ukrajiny jsou možnosti směny hřiven značně omezené i v unijních zemích. Banky až na výjimky nejsou ochotny brát na sebe riziko, protože dobře vědí, že hodnota měny je kvůli válce značně nestabilní. A pokud by Ukrajina prohrála, budou ukrajinské hřivny bezcenné.
Další problém je technického rázu. „Hřivna je exotická měna, která mimo Ukrajinu běžně obchodována není. Stroje v bankách na pokladnách jsou nastavené na to, že umí rozeznat ochranné prvky jen u těch nejběžnějších měn, jako jsou eura, dolary, franky či libry,“ popisuje Tomáš Hládek, gestor komise České bankovní asociace pro platební styk.
Pokud by se měly v Evropě měnit hřivny v hotovosti ve velkém, bylo by podle něj potřeba proškolit pokladníky a směnárníky nad rámec současných odborných kurzů na rozpoznávání padělků, které pořádá Česká národní banka.
Ukrajinci s hřivnami v hotovosti jsou tak v Evropě momentálně odkázáni jen na hrstku směnáren, které hřivny vykupují většinou značně nevýhodným kurzem, nebo na černý trh. Případně na vybrané instituce, které navázaly spolupráci s ukrajinskými bankami.
„Začátkem března jsme umožnili ukrajinským bankám nakupovat hřivny v hotovosti od zahraničních finančních institucí za bezhotovostní cizí měnu ve výši až jednoho milionu eur denně,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
„Například komerční banky jako OTP Bank, Raiffeisen Bank, Banca Comercială Română a Erste Bank Österreich začaly pomocí tohoto mechanismu směňovat hotovostní hřivny v zahraničí za jinou měnu,“ dodal.
Evropská komise chce nyní svým návrhem, o němž jednala několik týdnů, situaci vyřešit na celoevropské úrovni. „Koordinovaný přístup dává smysl, tak aby si každý stát individuálně nerozhodl, že hřivny nebude přijímat z důvodu vysokého rizika devalvace. Ukrajinci jsou poté svázáni a nuceni měnit hřivny na černém trhu za mnohem nižší kurz,“ říká Hájek.
Iniciativa zrcadlí postup Polska, kam zamířilo nejvíc ukrajinských uprchlíků a které obdobné opatření zavedlo už minulý měsíc. Polská centrální banka ve spolupráci s největší tamní bankou PKO BP začala vykupovat hřivny v hotovosti, které posléze „vyváží“ na Ukrajinu, kde je přebírá její ukrajinský protějšek. Ukrajinská centrální banka se takto zavázala vyměnit Polákům dohromady deset miliard hřiven.
