Vyšší cena, nižší gramáž. Výrobci čokoládových produktů reagují na rostoucí ceny kakaa. To dosáhlo svého maxima už v prosinci loňského roku, kdy se v důsledku špatné úrody a burzovních spekulací tuna kakaa na komoditním trhu prodávala za více než dvanáct tisíc eur. Před rokem se přitom cena pohybovala kolem čtyř až pěti tisíc eur.
O deset až dvacet gramů méně má nově celkem devět výrobků pod hlavičkou společnosti Mondelez International. Hubnutí se dotkne například mléčné Milky, která už nebude obsahovat sto gramů čokolády, ale jen devadesát, stejně jako oříškové, white nebo Noisette a Cow Spot. Větší, 270gramové balení mléčné čokolády Milka a Milky s celými oříšky bude lehčí o dvacet gramů.
„Společnost mění váhu některých čokolád Milka v celé Evropě, přičemž kvalita a recept zůstávají zachovány,“ sděluje Jiří Šebek, mluvčí společnosti Mondelez pro český, slovenský a maďarský trh. Nová váha je vyznačena na obalu.
„Změna je nezbytná, protože vstupní náklady pro výrobu čokolády, například cena kakaových bobů, rostou. Snažíme se tuto situaci vstřebat tím, že zvyšujeme produktivitu ve výrobních závodech, ale v některých případech to už není možné,“ doplňuje mluvčí. To, jakou konečnou cenu si pak pro zákazníka nastaví prodejci v obchodech, už prý ovlivnit nemohou.
Výrobci mají několik možností, jak na zvýšené náklady reagovat. Buď zvýšit cenu, zmenšit balení, nebo změnit recepturu. Firma Nestlé, která vyrábí například Granko nebo čokoládu Studentská pečeť, šla cestou zdražení.
Jak uvádí mluvčí Nestlé Tereza Pokorná, nedalo se takovému kroku vyhnout. „Nárůst cen byl opravdu bezprecedentní, a už v průběhu uplynulého roku jsme tak upravovali ceny u výrobků s obsahem kakaa. A pokud bude v následujících měsících situace přetrvávat, budeme na to muset znovu reagovat. Zvyšování cen se ale chceme co nejvíce vyhnout. Záleží na vývoji komoditního trhu,“ podotýká mluvčí Nestlé.
Vyšší náklady se snaží tlumit třeba také hledáním větší efektivity v rámci výroby. Na lince například skládají formičky na čokolády na pásy co nejblíže k sobě. Měnit gramáž a velikost u tradičních tabulkových čokolád v Nestlé neplánují.
Nejen giganti
Podobná, ale v něčem ještě složitější je situace u menších čokoládoven. Především u takzvaných „bean to bar“ výrobců, tedy těch, kteří si sami řídí výrobní proces od obstarání kakaových bobů až po vytvoření produktu.
Cena kakaových bobů jejich byznys významně ovlivňuje. „Nepoužíváme kakaovou hmotu, ale pouze kakaové boby, proto jsou naše hlavní nákupní surovina, stejně jako kakaové máslo. A obojí výrazně podražilo,“ přibližuje Michaela Dohnálková, majitelka Míšiny čokolády.
Vyrábí takzvanou čokoládu single origin, kde je důležitý původ kakaových bobů. Nemohou tudíž jen tak přejít z jednoho druhu na jiný. To podle ní mohou udělat ti, kteří na obalu neoznačují zemi a dodavatele, od něhož boby mají.
„Zdražovali jsme v jednotkách procent. Výrazněji u bílé čokolády, která u nás patřila k nejdražším. Vyrábí se z kakaového másla, které šlo nahoru ještě víc než boby, protože se používá i v kosmetickém průmyslu a je po něm velká poptávka. Mluvíme u něj o zdražení téměř o tři sta procent,“ upozorňuje Dohnálková.
I když jejich čokolády stojí více, prodeje zůstávají stabilní. Majitelka to přičítá tomu, že zákazníci, již hledají kvalitu, zdražování chápou. „Kvalitní bean to bar čokolády vám na uspokojení chuťových buněk stačí jeden až dva čtverečky a nepotřebujete sníst najednou celou tabulku. Proto se i to zdražení lépe rozprostře,“ uzavírá.
Své výrobky zdražovali na konci loňského roku i v pražské čokoládovně Steiner & Kovarik. Letos mají v plánu zvednout ceny ještě začátkem července, nebude to ale o víc než deset procent v maloobchodě.
„Loňský rok pro nás byl úspěšný. Nepodlehli jsme trendu dubajské čokolády, což nám pravděpodobně statisíce, možná i řády milionů vzalo, ale místo toho jsme udělali jiné produkty a produkt Pražská čokoláda, od kterého si slibujeme, že nám nynější ‚ztráty‘ vrátí,“ prozrazuje spolumajitel firmy Petr Kovařík.
Steiner & Kovarik navíc koupili i padesát hektarů plantáže v severní Bolívii, kde už vysadili několik tisíc kakaovníků a kde chtějí boby vykupovat i od místních indiánů. Vyhnou se tak africkým bobům, které využívá sedmdesát procent čokoládové produkce. „Budeme pracovat s kakaovými boby, které vynikají kvalitou a původem. Pocházejí z kolébky kakaa, tedy z Amazonie,“ poznamenává.
U plantáže jde o investici v řádech jednotek milionů korun, u níž věří, že je významně posune dopředu. A učiní je to nezávislými na trhu, kde se cena kakaa v posledních měsících až zpětinásobila. Africké pěstitele totiž dlouhodobě trápí sucho a nemoci, které se na úrodě podepisují.
„Stále tam v otrockých podmínkách pracuje kolem jednoho a půl milionu dětí, což je pro nás absolutně nepřípustné. V Bolívii můžeme vše zpracovávat udržitelně, zároveň tato země nezajímá velké nadnárodní firmy kvůli horší infrastruktuře. My místní farmáře dobře známe a při výrobě plánujeme kooperovat s bolivijskými indiány a místní komunitou,“ vysvětluje Petr Kovařík.
