Nikdy nic nepekl a v pohostinství svou budoucnost ještě nedávno taky neviděl. Nejdřív přišel Prokop Šmahel do Prahy studovat strojárnu, po pár letech přešel na ekonomku. Brzy ale zjistil, že ani tohle není ono. A že mu je nejlíp tam, kde se dělá dobré kafe. Dneska má vlastní kavárnu v centru Prahy, kam míří stovky lidí nejen za kofeinem, ale také za jeho báječnými croissanty.

Ty se naučil péct jako samouk, podle Googlu a YouTube. Před třemi lety si totiž s kamarádem otevřeli první kavárnu v Nuslích. „Bydleli jsme tam a říkali si, jak to, že tam nic takového není. No, tak jsme to pak zjistili,“ směje se teď s tím, že během první vlny pandemie dostal skomírající podnik ránu z milosti.

Už tehdy ale Šmahel viděl, že musí lidem kromě kávy nabídnout i něco sladkého. „Stejně jako jsme byli nároční u kafe, tak jsme chtěli vybrat něco stejně dobrého. Ale nikdo nic takového za slušné peníze, aby se nám to vyplatilo, neměl. Tak jsme si řekli, že to zkusíme sami,“ vypráví Šmahel, který se s kamarádem dal do pečení všeho možného od brownies přes tartaletky až právě po croissanty.

Učil se stylem pokus-omyl, ani doma nikdy dřív nepekl. Ve výsledku to pro něj ale prý byla výhoda, protože od začátku dělal všechno poctivě tak, jak se má, protože třeba vůbec nevěděl, že se máslo dá nahradit margarínem.

Když během první vlny pandemie viděl, že v Nuslích kavárnu zářná budoucnost nečeká, nechtěl to vzdát úplně a rozhodl se, že to zkusí jinde. A tak loni na podzim, chvíli předtím, než přišel další lockdown, otevřel nový espresso bar v centru Prahy, na cestě mezi Masarykovým a hlavním nádražím. Lidé v jeho okolí si tehdy prý ťukali na čelo, ale on byl odhodlaný, a jak říká, „nezbývalo mu než věřit, že to vyjde“.

Bylo mu ale jasné, že pandemie ještě úplně neskončila, a tak raději nechtěl otevírat nový velký prostor, který by ho stál hodně peněz a kde by kvůli covidu stejně nikdo neseděl. Proto se rozhodl pro malý podnik na dobré adrese. Tak vzniklo Prokop coffee & croissants.

Bylo mu taky jasné, že v jednom člověku nemůže péct několik druhů dezertů, a tak vybral ten, který měli lidi nejradši: Prokopovy croissanty. Vzal kávovar, bar a vybavení z první kavárny a vyrazil směr podnikání v Dlážděné ulici číslo čtyři.

„První půl rok jsem vstával před čtvrtou, napekl croissanty, převlíkl se, šel prodávat a dělat kafe, večer zavřel a šel dělat těsto na druhý den,“ popisuje začátky Šmahel. Dneska už má k sobě další dva lidi, a jak říká, denně prodá okolo 250 croissantů.

Z původně doplňkového sortimentu ke kávě se stal pro mnoho lidí hlavní tahoun, proč do jeho espresso baru jdou. Zapomeňte ale jen na obyčejné croissanty, tady jsou povýšené na umění. Co takhle plněný čokoládovou ganache s piemontskými oříšky s meringue a střípky čokolády nebo s krémy z levandule, bergamotu. Vyhlášený je tady croissant s krémem z Aperolu a s pomerančem.

Ačkoli se mu daří, je opatrný a nemá magalomanské plány. „Jasně, že bych to chtěl rozšířit, ale nikam nespěchám a počkám, až bude stabilnější situace. Teď si hraju s vymýšlením nových zajímavých příchutí,“ říká Šmahel, který se pro své croissanty nejprve inspiroval na Instagramu zahraničních kaváren, třeba v Melbourne nebo New Yorku.

Nic na tom ale podle něj není. Chce to jen trpělivost. „Naučit se to ale může každý, když jsem to zvládl i já, kluk ze strojárny,“ směje se.