V Česku jsou aktuálně k použití schválené čtyři vakcíny proti nemoci covid-19. Do tohoto krátkého seznamu patří i vakcína firmy AstraZeneca, přestože už 18 zemí včetně Německa, Francie, Itálie nebo Nizozemska očkování její pomocí dočasně pozastavilo. Státní ústav pro kontrolu léčiv však trvá na tom, že v Česku k tomu zatím není důvod.
Vakcína společnosti AstraZeneca je nyní předmětem zkoumání Evropské lékové agentury (EMA). Objevily se totiž případy, kdy po očkování několik lidí zemřelo – na vině byly krevní sraženiny. Společnost se nicméně brání tím, že podle ní úmrtí s vakcínou nesouvisí.
A také EMA po posouzení případu zemřelé Rakušanky prohlásila, že ho nepovažuje za varovný signál. Jinými slovy neprokázala se podle ní přímá souvislost s očkováním. A dodává, že celkový počet tromboembolických příhod u osob očkovaných vakcínou AstraZeneky se zatím nezdá být vyšší než u běžné populace.
EMA proto v současné době nadále zastává názor, že přínosy vakcíny AstraZeneca v prevenci nemoci covid-19 a s ní spojených rizik hospitalizace a úmrtí převažují nad riziky vedlejších účinků. Definitivní rozhodnutí by ale mělo padnout až v následujících dnech.
To je ostatně důvod, proč zatím očkování touto vakcínou nepozastavilo Česko. „Nadále platí, že se neprokázalo, že je očkování vakcínou AstraZeneca v České republice potřeba přerušit. Pokud jde o nahlášená podezření na nežádoucí účinky, zveřejňujeme pravidelně jejich přehled,“ uvádí k problému mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková.
Od počátku očkování přijal SÚKL 1 923 hlášení o nežádoucích účincích vakcín a prošetřuje jedna dvacet případů úmrtí, u kterých existuje podezření na souvislost s vakcínou. Nezveřejňuje však údaje o tom, jaký počet podezření se pojí s konkrétní vakcínou. A odborníci dodávají, že je klidně možné, že žádné z úmrtí s vakcinací nesouvisí.
Očkování tak v Česku pokračuje se všemi dostupnými vakcínami. Ani přesto však tuzemské tempo vakcinace není nijak závratné. K 15. březnu zatím čeští zdravotníci podali 1,168 milionu dávek téměř 850 tisícům lidí. Přes 300 tisíc Čechů už má za sebou také druhou dávku.
Jak zrychlit?
Česká vakcinologická společnost navrhuje urychlit očkování tím, že druhou dávku dostanou již očkovaní později – aby co nejvíc lidí dostalo v co nejkratším čase alespoň první dávku. I po té totiž vzniká částečná imunita, která by měla chránit před vážným průběhem covidu.
Zrychlit očkování prostřednictvím prodloužení doby mezi dávkami navrhuje i Mezioborová skupina pro epidemické situace, kterou vede epidemiolog Petr Smejkal. Zrychlení je jedním z doporučení, které skupina vydala v rámci strategie řešení současné situace. Za důležité považuje i zlepšení sledování mutací viru.
Vakcinologové pak také vybízejí, aby lidé, kteří prodělali covid, odložili vakcinaci půl roku po nemoci. I toto opatření by podle nich mohlo dostat první dávku k většímu množství obyvatel.
Jak fungují typy vakcín
AstraZeneca je stejně jako vakcína Janssen od výrobce Johnson & Johnson založená na principu adenovirového vektoru. S tímto způsobem přípravy vakcín má lidská medicína delší zkušenosti v porovnání s metodou založenou na mRNA. Ta je sice známá od roku 1990, ale do roku 2020 nebyla oficiálně schválená a používala se pouze v rámci výzkumu.
Typ mRNA obsahuje molekulu označovanou jako messenger RNA (mRNA), která nese instrukce k vytvoření spike proteinu, který je přítomný na povrchu koronaviru a umožňuje mu vstup do buněk.
Po podání vakcíny některé buňky přečtou instrukce obsažené v mRNA a dočasně produkují spike protein. Daří se tak tělo přesvědčit o tom, že je pod útokem koronaviru. Imunitní systém protein rozpozná jako cizí a začne tvořit protilátky a aktivovat T-buňky. Messenger RNA z vakcíny nezůstane v těle, ale krátce po vakcinaci se rozkládá.
Stejně tak i typ založený na adenovirovém vektoru obsahuje genetickou informaci pro tvorbu spike proteinu. Princip obou vakcín je tedy velmi podobný. Informace pro spike protein se ale v tomto případě ukládá do geneticky pozměněného adenoviru, tedy v lidské populaci běžně přítomného viru, který má za následek jen mírné respirační choroby.
Adenovirus však ve vakcíně slouží pouze jako nosič informace pro tvorbu spike proteinu, nemůže se reprodukovat a nezpůsobuje onemocnění.
Konkrétně vakcína společnosti AstraZeneca používá jako vektor šimpanzí adenovirus. Má totiž schopnost vyvolat imunogenní odpověď lépe než vakcína založená na běžnějším typu adenoviru. Ovlivnění genomu po očkování člověka však nehrozí, protože tento vektor se do lidské DNA nedokáže vložit.
Vakcíny schválené v Česku
Poznámka: Všechny vakcíny jsou stoprocentně účinné proti závažnému průběhu nemoci, hospitalizacím a úmrtím.
Comirnaty, výrobce Pfizer a BioNTech
- typ: mRNA
- způsob podání: dvě dávky s odstupem minimálně 21 dní
- uchovávání: při teplotě -90 až -60 stupňů Celsia
- počet osob v klinických testech: 44 tisíc
- účinnost: 95 procent
- nejčastější nežádoucí účinky: bolest a zduření v místě injekce, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zimnice a horečka
- v USA schválená 12. prosince 2020
- použití od 16 let
Moderna
- typ: mRNA
- způsob podání: dvě dávky s odstupem 28 dní
- uchovávání: při teplotě -25 až -15 stupňů Celsia
- počet osob v klinických testech: 30 tisíc
- účinnost: 94,1 procenta
- nejčastější nežádoucí účinky: bolest a zduření v místě injekce, únava, zimnice, horečka, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolesti hlavy, svalů a kloubů, nauzea a zvracení
- v USA schválená 19. prosince 2020
- použití od 18 let
AstraZeneca
- typ: adenovirový vektor
- způsob podání: dvě dávky s odstupem 28 až 84 dnů
- uchovávání: při teplotě 2 až 8 stupňů Celsia
- počet osob v klinických testech: 24 tisíc
- účinnost 59,6 procenta
- nejčastější nežádoucí účinky: bolest a citlivost v místě vpichu, bolest hlavy, únava, bolest svalů, celkový pocit nepohody, zimnice, horečka, bolest kloubů a pocit na zvracení
- ve Velké Británii schválená 30. prosince 2020
- použití od 18 let
Janssen, výrobce Johnson & Johnson
- typ: adenovirový vektor
- způsob podání: jedna dávka
- uchovávání: v chladničkové teplotě, vhodná pro očkování u praktických lékařů
- počet osob v klinických testech: 44 tisíc
- účinnost: 67 procent (81,3 procenta při rozestupu mezi dávkami 12 týdnů)
- nejčastější nežádoucí účinky: bolest v místě injekce, bolest hlavy, únava, bolest svalů a pocit na zvracení
- v USA schválená 27. února 2021
- použití od 18 let
Zdroj dat: SÚKL
