Zvyšující se ceny prémiových potravin kosí jeden udržitelný projekt za druhým, minimálně na cvrčky si ale prozatím nepřišly. Český startup Sens vyrábějící z tohoto druhu hmyzu výživný protein pro tyčinky nebo těstoviny, skončil minulý rok poprvé v černých číslech.
Firma, kterou v roce 2017 založili Radek Hušek s Danielem Vachem, vznikla původně se záměrem zasadit se o revoluci na poli udržitelné výroby jídla. Na trh totiž přinesla produkty z komponentu, který je pro kvalitní obsah bílkovin, tuků, vlákniny i svou šetrnost k životnímu prostředí označován za superpotravinu budoucnosti.
Hušek a spol. pro svou myšlenku nadchli spoustu výrazných tuzemských investorů, jako jsou fondy Presto Ventures, Reflex Capital Ondřeje Fryce a UP21 Karla Janečka nebo Michal Dědek z SFG, kteří do něj vložili v souhrnu vyšší desítky milionů korun. Ve společnosti se jim však prozatím podobné nadšení v takovém rozsahu probudit nepodařilo.
„Startupovým způsobem jsme se snažili změnit trh, naučit lidi jíst hmyz. Pochopili jsme ale, že kulturní blok u nás byl a je nadále natolik velký, že lidé ještě nejsou připraveni jíst potraviny s cvrččím proteinem. Přijali jsme limity trhu,“ nastiňuje Hušek, proč společnost, která loni vygenerovala tržby kolem patnácti milionů, pozměnila strategii a poprvé skončila v plusu.
„Už se netlačíme být všude vidět. Nejsme zbláznění do velkého růstu. Budujeme malou udržitelnou firmu a jdeme více po smyslu, po sensu,“ usmívá se člen předloňského výběru Forbes 30 pod 30.
Zatímco dříve byla loga Sens viditelná ve stovkách prodejen významných supermarketů v Česku a v Německu, dnes se jejich počet radikálně smrskl a přítomnost mouky, tyčinek či těstovin s cvrččím proteinem se zredukovala na strategicky nejvýhodnější pobočky. Místa, kde se koncentruje nejvíce osob se zájmem o ekologii a udržitelné stravování.
„Je třeba si připustit, že to je relativně městská věc, na vesnicích to není příliš téma,“ uvědomuje si Radek Hušek. Startup se tak nyní mnohem více soustředí na prémiové produkty a konkrétní oblasti, kde mohou najít smysluplné uplatnění.
Jedním z nich je například světově vůbec první hotové outdoorové jídlo s cvrččím proteinem, které Sens vyvinula ve spolupráci s trutnovskou firmou Adventure Menu, jež se na pokrmy tohoto typu specializuje.
Konkrétně se jedná o ultralehké, vakuově sušené jídlo se speciálně vyvinutými těstovinami, které před konzumací stačí zalít horkou vodou, díky čemuž je vhodné nejen pro stravování v českých horách či expedicích na Mt. Everest.
Samotná receptura produktu, který je k dostání v masové i vegetariánské verzi, se vyvíjela rok a půl. Jako nejtěžší úkol se podle tvůrců ukázala forma, v níž měl cvrččí protein být obsažen.
Nešlo jej do jídla jen tak přisypat, protože by se s ostatními komponenty dostatečně nespojil. „Zkoušeli jsme proto nespočet variant, udělat z něj koule nebo falafely, až jsme nakonec přišli se semolinovými penne, které z dvaceti procent obsahují cvrččí protein,“ říká Hušek.
Těstoviny jsou zároveň uzpůsobené tak, aby se daly optimálně připravit vakuovým sušením. Technologie dehydratace, kterou vyvinuli v Adventure Menu, je dokáže zbavit až osmdesáti procent hmotnosti, aniž by byly ovlivněny jejich nutriční hodnoty a rychlá rehydratace.
„Naší misí je dopřát lidem, aby si svoje cesty a zážitky vychutnali díky chutnému plnohodnotnému jídlu s jednoduchou přípravou, které si mohou dopřát skutečně kdykoli a kdekoli. Toho se snažíme dosáhnout prostřednictvím inovací a respektu k přírodě, což naše spolupráce se Sens jasně dokládá,“ říká ke spojení dvou tuzemských inovativních firem Radek Slabý, zakladatel Adventure Menu.
Sens Foods v dalším rozvoji nezbrzdila ani rozsáhlá dezinformační kampaň, jež se proti ní rozpoutala v posledních měsících.
Sdělení, která vycházela nejčastěji z úst proruských aktivistů a kritiků Evropské unie, se povětšinou shodovala – hmyz je karcinogenní a Unie nás chce vyhubit, protože nás nutí chroustat cvrčky.
Důvod? Akcelerátorem těchto mnohdy úsměvných názorů byla lednová změna legislativy, kdy představitelé v Bruselu povolili použití surovin hmyzího původu při výrobě potravin, což na území sjednocené Evropy dosud plošně nebylo.
„Jde pouze o možnost, a pokud se hmyz v potravinách použije, musí to být řádně označeno, stejně jako u každé jiné suroviny, která je v produktu obsažena. Informaci však řada dezinformačních zdrojů překroutila a začala ji podávat tak, že je to snad povinnost,“ přibližuje Hušek.
Tuhle komunikační příležitosti si následně nenechali ujít populističtí politici, jako namátkou Tomio Okamura a Andrej Babiš, a téma ochotně přiživili.
Důsledek byl takový, že Sensu to ovlivnilo několik byznysů. Kvůli dezinformacím ztratil důležitého distributora, který pod tlakem vyhrožování ze strany odběratelů, že by jeho zboží bojkotovali, odmítl hmyzí produkty odebírat. Definitivně startup přišel i o spolupráci s velkým řetězcem supermarketů.
„Šel jsem do tohoto byznysu s tím, že může mít pozitivní dopad na společnost. Kdybych chtěl za každou cenu vydělávat peníze, mohl jsem se zabývat hazardem nebo tabákem. A teď mi najednou starší lidé píšou, že jim chci otrávit syny, a parťákovi Danielovi přejí, abychom ho namleli do té naší mouky,“ kroutí Radek Hušek hlavou nad nenávistí, kterou coby ambasador značky částečně pocítil i lezec Adam Ondra.
„To mě mrzí, ale zase mě to přimělo pochopit spoustu věcí,“ dodává třicetiletý podnikatel.
Myslí tím třeba to, že s dezinformátory je zbytečné diskutovat. Naopak nejúčinnější je proti nim bojovat vtipem. Proto už s grafickým designérem Pavlem Fuksou, který mimo jiné ilustroval titulní stranu Forbes z loňského října, připravuje komiksový příběh cvrčka, jenž má s nadsázkou přiblížit nejviditelnější lživá tvrzení.