Většina Američanů není spokojená se svou finanční situací a domnívá se, že mít více peněz by jim zajistilo šťastný život. Takovému komfortu jsou schopni dát i cenovku.

Podle průzkumu finanční společnosti Empower je pro ně štěstím žít bez dluhů a schopnost bez problémů zaplatit i nečekané výdaje. Dotazovaní uvádí, že aby se tak mohli cítit, museli by mít v přepočtu zhruba osmadvacet milionů korun nebo vydělávat půl milionu měsíčně.

Právě neočekávané výdaje jsou častým stresorem. Podle studie společnosti Bankrate si je nemůže dovolit šestašedesát procent obyvatel Spojených států. V těchto situacích proto musí jít do dluhu – i kvůli tomu průměrný dospělý Američan dluží v přepočtu necelého půl milionu korun.

Na důležitosti peněz dodává i nutnost platit za služby, které jsou v Česku financovány ze státního rozpočtu — vzdělávání a zdravotnictví.

„Není náhodou, že se prezident Biden snaží dostát předvolebnímu slibu z roku 2020 a odpustit dluhy za půjčky na školné. Průzkumy ukazují, že nezanedbatelné části Američanů by takové odpuštění zcela změnilo život,“ říká amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

Upozorňuje i na průzkumy, podle kterých desítky procent Američanů kvůli vysoké ceně zdravotní péče raději odkládají léčbu nemocí. Podle Beneše to ukazuje, pod jakým finančním tlakem část Američanů žije. A i když se nyní tamní ekonomice v makroekonomických ukazatelích spíše daří, běžní Američané to kvůli inflaci nepociťují.

Američané mají k penězům jiný vztah než Češi.

„To je velký problém pro Bílý dům, protože ekonomika většinou rozhoduje prezidentské volby,“ připomíná Beneš. Američané mají navíc k penězům jiný vztah než Češi. Podle Jiřího Houfka, výkonného ředitele poradenské společnosti CBH Finance, se průměrný Čech cítí svobodný s majetkem kolem deseti milionů korun.

„To v jeho očích znamená vlastní bydlení bez hypotéky a dostatečnou finanční rezervu, aby si mohl v danou chvíli pořídit jakékoli nové vybavení, nové auto nebo dopřát svým dětem startovací byt či velkou svatbu,“ vysvětluje Houfek.

Naopak průměrný Američan podle něj bere tyto věci jako samozřejmou součást bohatství a vidí za ním mnoho dalších materiálních věcí spojených s americkým snem. Houfek však soudí, že hranice štěstí znamená pro Čechy i Američany vydělávat více než trojnásobek jejich současného příjmu, z čehož vyplývá i vidina vlastnictví zhruba trojnásobného majetku.

Popstar
Vydání Forbesu Popstar

Ve Spojených státech si pak peníze se štěstím nejvíce spojuje generace mileniálů, která je podle Beneše nejvzdělanější v historii země. Ta si navíc prožila nejen finanční krizi v roce 2008 a její důsledky, které musí na rozdíl od zodpovědných finančních institucí nést, ale i ekonomické obtíže spojené s pandemií.

„Takže to je generace, která má na peníze trochu jiný náhled než ty předchozí – a hledá finanční stabilitu. U generace Z to částečně platí také,“ doplňuje Beneš.

Postoj k penězům jako zdroji štěstí se mění i u mladých v Česku. Podíl na tom mají sociální sítě, kde se předvádějí úspěšní vrstevníci s auty za miliony a dovolenými v Dubaji. „Proto vidí čím dál více peníze jako zdroj štěstí a cítí se poté nešťastní, jelikož neúměrně vysokých cílů nejsou schopni dosahovat stejně rychle jako influenceři na sociálních sítích,“ vysvětluje Houfek.

Statistiky potvrzují, že peníze přispívají ke štěstí lidí, kteří kvůli jejich nedostatku zažívají stres. Co ale u bohatých? Studie princetonských výzkumníků a výzkumnic z roku 2010 tvrdila, že do příjmu 140 tisíc korun měsíčně štěstí stoupá, ale s více penězi už se růst štěstí zastavuje. Novější studie z roku 2021 naopak tvrdí, že pocit štěstí roste úměrně výši výdělků.

Týmy za oběma studiemi se následně spojily a jejich další výzkum potvrdil, že štěstí s výdělkem souvisí. Původně zjištěný „strop“ štěstí totiž platí pouze pro nejméně spokojenou pětinu populace. Štěstí – alespoň ve formě existenčních jistot a bezpečí – se tak opravdu dá koupit.