Ve dvaatřiceti má za sebou práci v butikové advokátce zaměřené na fúze a akvizice i vedení vlastního týmu ve Sparringu, který tady v Praze zakládal. Zaměřuje se na startupy, technologické firmy a inovace. Jaký je právník Ondřej Zemek mimo pracovní dobu?

Můj osobní styl v oblékání

Džíny nebo chinos, tričko a mikina. Pokud si příležitost žádá něco jiného, pak samozřejmě dodržuju dresscode. Oblíbené značky jsou APC, Carhartt nebo Norse Projects.

Místo, kam nejraději cestuji

V Evropě je to Toskánsko, byť jsem tam byl loni poprvé. Letos se tam ale určitě chystám vrátit. Pak je to také Thajsko, kde hodlám trávit vždy pár týdnů v roce. I když nejsem typický prototyp digitálního nomáda, trávení minimálně části roku v jihovýchodní Asii, když je v Česku zima a nevlídno, mi přijde jako dobrý nápad. Thajsko má všechno – bezpečno, krásnou přírodu, skvělé jídlo, dobré služby a příjemné lidi.

Bangkok | foto Archiv Ondřeje Zemka

Hudební album, po kterém vždy rád sáhnu

Těžko jmenovat jen jedno, ale určitě starší věci od Daft Punk, většina věcí od Kendricka Lamara a pak i hudba od „the most hated rapper on the planet“ Kanyeho Westa.

Oblíbený suvenýr, který jsem si přivezl z cest

Snažím se z cest vozit dárky spíš rodině a blízkým, ale v posledních dvou letech mám takovou trochu „old money“ tradici, kdy si z dovolených a pracovních cest vozím hodinky. Naposledy jsem si z Tchaj-peje dovezl hodinky Cartier Santos, které jsem si každý den cestou na hotel prohlížel ve vitríně, až jsem se předposlední den rozhodl, že je musím mít.

Hodinky Cartier | foto Archiv Ondřeje Zemka

Předmět, bez kterého nemůžu být

Mobil, sluchátka, kávovar a klíče od skútru, bez kterého si přesouvání po Praze nedokážu představit.

Nejlepší kniha a podcast

Zero to One od Petera Thiela a 1984 od Orwella.

V mé ledničce vždy najdete

Rozhodně skyr nebo řecký jogurt, protože přes pracovní týden nejsem schopen nasoukat do sebe jakoukoli větší snídani. Pak ginger shoty, a aby to nevypadalo tak zdravě, tak musím přiznat, že mám separátní vinotéku nacpanou červeným vínem.

Poslední věc, kterou jsem si koupil na sebe

Tenisky Adidas BW Army. Sneakers jsem od střední školy sbíral, jednu dobu dokonce přeprodával limitované edice tenisek a měl doma sbírku čítající něco mezi šedesáti a sedmdesáti páry. Doteď mám problém s místem v botníku.

Z oblečení to sice není poslední, ale nadšený jsem z džínové bundy Evisu. Od této japonské značky, zaměřující se výhradně na denim a džíny, jsem dlouho něco chtěl a konečně se podařilo. Extravagantnější kousek oblečení v šatníku asi nemám.

Denimová bunda od značky Evisu | foto Archiv Ondřeje Zemka

Předmět, se kterým se nikdy nerozloučím

Takový asi neexistuje, věci jsou jen věci. V práci se ale už dlouho držím ergonomické klávesnice od Microsoftu, a jelikož se už nevyrábí, mám v šuplíku jednu náhradní. Děsím se toho, až přestane fungovat i ta. Za klávesnici si mě půlka kanceláře a všichni kamarádi dobírají, ale pro mě je to ultimátní pracovní nástroj.

Film nebo kulturní akce, které mě v poslední době obohatily a donutily se zamyslet

Koncert Kendricka Lamara v Praze a každá návštěva technoparty noRemorse.