Vláda opět zpřísnila zákazy a opatření. Omezila pohyb mezi okresy, ale i v okolí bydliště. Od pondělí se bude smět jen do práce, na nákup, úřad, k lékaři, na nezbytné návštěvy příbuzných nebo zdravotní procházku. Zavřou se školky i školy a většina obchodů. Průmyslové firmy ale jedou dál.

Přestože i v nich se nákaza šíří, bylo rozhodnuto, že ve jménu HDP se do práce chodit bude. Bezpečí pro zaměstnance a plynulý chod společností má zajistit masivní testování a povinné respirátory. 

Bude to stačit? A nebyl by tvrdý lockdown, který by zavřel i továrny, ve výsledku i pro samotný průmysl lepším řešením? Záleží, koho se na to zeptáte.

Uzavření velkých podniků neprosazuje například epidemiolog pražského IKEMu Petr Smejkal, kterého premiér Babiš označil za možnou novou tvář boje proti epidemii. Míní, že nové podmínky lockdownu mají i bez zavření firem smysl. Tedy za dvou předpokladů: na home office zůstanou všichni, kdo mohou, a bude se masivně testovat.

„Nic jiného než zpřísnit opatření a zabezpečit jejich vynucování, například vyššími pokutami, dělat nemůžeme,“ tvrdí muž, který je zastáncem omezení kontaktů a mobility na určitou vzdálenost od bydliště, ale po narušení výroby zatím nevolá. „Pokud lidé pravidla dodržovat budou, do tří až čtyř týdnů můžeme očekávat zlepšení situace,“ dodává.

Vláda v rámci zpřísnění uzávěry nabízí měsíčně proplatit čtyři testy na každého zaměstnance a počítá s tím, že testovat budou závodní a praktičtí lékaři nebo stávající odběrová centra.

Vydání Forbesu Zázrak

Jsou ale tací, kteří se obávají, že nová opatření stále nejsou dostatečně důrazná. Mezi nimi je například datový vědec Petr Ludwig, který se dlouhodobě efektivitě proticovidových opatření věnuje a který si myslí, že stačí, aby se byť jen jedno z koleček nového plánu zadrhlo a přístup vlády se znovu mine účinkem.

Na svém facebookovém profilu napsal, že nás čeká český „pseudo lockdown“. Podle něj hrozí, že i přes nová opatření umře více lidí, ekonomika dostane ještě větší zásah a vir to nezpomalí. „A za pár týdnů stejně bude potřeba udělat lockdown doopravdy,“ míní vědec, podle kterého vláda stále jen opakuje stejný vzorec a polovičatá opatření.

„No a ono to nefunguje, tak je potřeba udělat ještě tvrdší opatření v budoucnu. Jenže to zase udělají jen napůl, a tak je zase potřeba ještě daleko tvrdší opatření v budoucnu… A tak dále a tak dále… To tuhle jednoduchou matematiku epidemie ještě nepochopili? Odkládání stojí násobně více než rozhodnost. Chirurg musí umět říznout,“ píše Ludwig. 

Vláda se nicméně tvrdému lockdownu brání s ohledem na to, jakou ránu by tím utrpělo české hospodářství. Už nynější stupeň uzavření ekonomiky ostatně značí ztrátu HDP kolem 1,7 miliardy korun denně. Otázkou je, zda politici jen neodkládají nevyhnutelné a jestli se to vyplatí.

„Tvrdý lockdown v rozsahu tří týdnů by Česko sám o sobě přišel oproti nynějšímu stavu na další nízké desítky miliard korun, neboli kolem poloviny procentního bodu ztraceného ročního HDP. Na druhé straně by nejspíš umožnil rychlejší následné otevření ekonomiky,“ spekuluje o podobě lockdownu ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

A dodává, že odhad, která z těchto možností by byla z pohledu celkových dlouhodobých dopadů ekonomicky levnější, by vyžadoval využití epidemiologického modelu dalšího vývoje. „Protože není jasné, jak dlouho by v každé z obou variant bylo nutné držet uzavření jak velkých částí ekonomiky v dalších týdnech nebo měsících,“ doplňuje.

Zároveň upozorňuje, že zatímco na pracovišti opatření často fungují, zaměstnanci bývají ohrožení při cestách. „Mnohem menší kontrolu než ve firmách mají zaměstnavatelé nad podmínkami, ve kterých se zaměstnanci přesouvají z domova do práce a zpět. Lepší než úplné přerušení výroby by tedy podle mého soudu bylo věnovat víc pozornosti dopravním podmínkám,“ míní Skořepa.

Oslovení odborníci se nicméně shodnou v tom, že aby vládou navržená opatření vůbec měla nějakou šanci fungovat, musí se dodržovat. A aby se mohla dodržovat, musí fungovat. Vypadá to jako začarovaný kruh, ale není – za předpokladu, že všichni zúčastnění budou dělat vše, co mají.

Testovat, testovat, testovat

Za prvé je potřeba, aby firmy důsledně testovaly a hlásily nakažené, kteří pak půjdou bez milosti do karantény i v případě, že nemají žádné příznaky.

Aby opatření zafungovala i bez vypnutí celé ekonomiky, musí podle Petra Smejkala firmy testovat PCR alespoň jednou týdne nebo každé tři dny antigenním testem. „A to testování je opět nutné vymáhat, nelze, aby některé firmy testovaly a jiné ne,“ říká Smejkal. 

Tak už to mnoho měsíců dělá například ve své společnosti Prusa Research Josef Průša a výsledkem je, že jeho pracovníci zůstávají zdraví, respektive nikdo z nich se nenakazil v práci. Mimo jiné firma poskytuje FFP2 respirátory zaměstnancům i jejich rodinným příslušníkům, kontroluje teplotu při vstupu do práce, či dezinfikuje pracoviště včetně výtahů.

Zavedla také sedm dní zdravotní dovolené navíc a aby se nikdo bezpříznakový nebál otestovat, po pozitivním testu doplácí u prvních 14 dní nemocenské mzdu do plné výše.

A například společnost Škoda Auto uvádí, že na protikoronavirová opatření už od začátku epidemie vynaložila téměř miliardu korun. Pokud jde o další dny a týdny, respektuje prý vládní opatření, ale o tom, že by zastavila provoz jako na jaře, neuvažuje. A to přesto, že v současné době firma eviduje několik stovek nakažených. 

Osobní odpovědnost i odpovědnost státu

Svou roli sehraje rozhodně i to, jak k novým nařízením přistoupí sami zaměstnanci a zda nebudou vymýšlet fígle, jak opatření obejít – ve firmě i v osobním životě. Čím méně „služebních cest“ do horských středisek, tajných oslav a srocování příbuzných a kamarádů, tím lépe. 

Stejně tak podstatné ale je, aby stát dokázal zajistit dostatek testů pro všechny, bezchybnou logistiku a dostatek informací, aby firmy i lékaři přesně věděli, co mají dělat.

Je to náročný logistický úkol, který si žádá zkušenosti a disciplínu. I proto Ludwig před časem navrhoval možnost, aby se do celého procesu zapojily firmy, které mají s logistikou zkušenosti a už jí dávno umí, například e-shopy. Zdali se tento úkol podaří splnit, nebo zda půjde o polovičaté řešení a vyplní se Ludwigovy varovné předpovědi, se ostatně ukáže už brzy.