Když celá země s napětím sledovala výsledky druhého kola prezidentských voleb, snad na všech obrazovkách se zmiňovalo jméno jedné firmy – Blindspot Solutions. Její umělá inteligence totiž už po sečtení třinácti procent hlasů predikovala dramatické vítězství Petra Pavla.
Konečný výsledek se od predikce lišil o pouhých devět setin procenta. Mistrným kouskem se firmě podařilo získat v kontextu startupu zcela bezprecedentní mediální prostor, byť to nejsou volby, na čem Blindspot Solutions stojí.
Foto Blindspot.ai
Foto Blindspot.ai
Zájem médií začal po prvním kole, kdy umělá inteligence namodelovala velmi přesné zisky pouhé tři čtvrtě hodiny po uzavření volebních místností a po sečtení patnácti procent okrsků. Odhadla i pořadí kandidátů včetně toho, že Petr Pavel nakonec předstihne Andreje Babiše.
Firma se při predikcích opírá o výsledky předchozích voleb. „Jakmile dorazí první výsledky, jsme schopni na základě modelů z minulosti a současného vzorce chování s vysokou přesností dopočítat, jak dopadnou výsledky v ostatních okrscích,“ vysvětluje jeden z trojice zakladatelů firmy a její výkonný ředitel Ondřej Vaněk.
Společnost Blindspot Solutions, která se specializuje na umělou inteligenci a strojové učení, založil Vaněk v roce 2014 společně se Štěpánem Kopřivou a Michalem Pěchoučkem. Znali se z Českého vysokého učení technického (ČVUT), kde působili na jednom z tamních vědeckých pracovišť.
„Psaní vědeckých článků nás neuspokojovalo tolik, jako když jsme viděli, jaké může mít technologie použití,“ popisuje Vaněk impulz pro vznik podnikání.
Bývalé studenty ČVUT ostatně nenajdete jen ve vedení firmy, ale i mezi zaměstnanci. V jejich řadách jsou i pracovníci, kteří přišli ze zahraničních univerzit či firem působících v epicentru technologického boomu – Silicon Valley.
V současné době firma zaměstnává asi sedmdesát lidí a ztenčení počtu nehrozí. Trend digitalizace a adopce moderních technologií je silnější než ekonomická krize. „Firmě se daří, rosteme organicky, nemáme umělé injekce,“ říká Vaněk. V roce 2021 tržby činily sto devět milionů korun, EBITDA se rovnala čtrnácti milionům. Čísla za loňský rok firma zatím nezveřejnila.
Kopřiva zastává pozici technického ředitele a Pěchouček – poslední z tří hlavních mozků Blindspot Solutions – tu pracuje jako strategický poradce.
Pěchouček byl v oboru umělé inteligence výraznou tváří už před vznikem firmy. Založil například startup Cognitive Security, který v roce 2013 prodal globálnímu gigantu Cisco. Dál působí také na ČVUT, kde stál u zrodu Centra umělé inteligence, které spoluřídí.
Vedle toho je od roku 2019 také technickým ředitelem softwarové společnosti Gen neboli v české antivirové jedničce Avast, ze které se loni po fúzi s NortonLifeLock stal právě Gen.
Zpočátku bylo pro Blindspot nejtěžší najít správný „product market fit“, tedy přijít s produktem, který dokáže trh nasytit a uspokojit jeho potřeby. Trh v Česku se navíc podle zakladatelů firmy tehdy k využití inovativních technologií stavěl spíš konzervativně. Jinak tomu však bylo na americkém a obecně západním trhu, kde firmy mají blíže k riziku a nebojí se zkoušet nové věci.
I proto zahraniční zákazníci dodnes dominují nad těmi tuzemskými, tvoří zhruba 65 procent obratu firmy.
Foto Michael Tomeš
Ondřej Vaněk (vlevo) a Štěpán Kopřiva Foto Michael Tomeš
Kopřiva s Vaňkem zmiňují například německého klienta Tüv Süd, který se specializuje na certifikaci a kontrolu výrobků. Blindspot mu dodal systém, který umí efektivně rozplánovat práci pro inspektory operující v Číně. Systém bere v potaz parametry, jako je druh zboží, na který se kontrolor zaměřuje, nebo jak dlouho inspektor pojede na místo určení.
Většinu zahraniční klientely ale tvoří společnosti věnující se kybernetické bezpečnosti, které Vaněk s Kopřivou s ohledem na bezpečnost nemohou jmenovat. Celkem firma za svou téměř desetiletou historii spolupracovala s vyššími desítkami až stovkami klientů. V Česku jde například o spolupráci se Škodou Auto nebo s výrobcem pneumatik Continental Barum.
Pro Barum firma vyvinula algoritmus distribuce nových pneumatik, aby otrokovický závod minimalizoval přepravu mezi sklady. Systém dopředu rozvrhne, do jakého skladu bude daná pneumatika uložena a při vyskladnění celé objednávky už pak není potřeba mezi sklady tolik přesunů. Optimalizace šetří čas, peníze i emise oxidu uhličitého.
Blindspot spolupracuje také s firmami z e-commerce. Za umělou inteligenci od této firmy můžete zaplatit několik stovek tisíc nebo milionů korun i více. Záleží na komplikovanosti infrastruktury, délce vývoje i počtu zapojených pracovníků. Zástupci firmy ale zdůrazňují, že důležitější je dívat se na návratnost investice.
V posledních letech se byznys rozšířil i o klienty z řad velkých bank, pojišťoven nebo telekomunikace. V roce 2017 totiž koupila poloviční podíl v Blindspotu mezinárodní softwarová konzultační společnost Adastra Group, která má klienty právě z odvětví bankovnictví či pojišťovnictví.
Foto Michael Tomeš
Foto Michael Tomeš
„Spojení s Adastrou nám dávalo velký smysl vzhledem k tomu, čemu se v Blindspotu věnujeme. Adastra se zaměřuje na data warehousing, cloudové technologie, zkrátka spravuje data svých klientů, a my vyvíjíme řešení pro tato data. Snažíme se hledat synergii – pomoc nejen zákazníkům Adastry, ale i našim klientům tím, co umíme my i Adastra. Zkrátka si bereme to nejlepší z obou světů,“ říká Kopřiva.
Z prezence v médiích, které se firmě v souvislosti s volbami dostalo, se podnikatelé těší. „Jsme rádi, že díky této příležitosti můžeme ukázat, co už umělá inteligence dokáže, jaké má využití v praxi a že je to již plnohodnotná technologie,“ říká Vaněk.
Volební predikce má ale navzdory přesným výsledkům stále i jisté limity. Zejména platí, že čím méně kandidátů, tím lépe. Třeba takové komunální volby by pro ni vzhledem ke své roztříštěnosti byly výzva. Už jen proto, že v některých regionech kandidují malé strany či hnutí, která nemají zastoupení v jiných částech republiky, a voličské preference jsou dynamičtější. Podle Vaňka by ale predikce použít šla, byť by ji tyto faktory limitovaly.
Výzev se ale v mladé technologické firmě, která sídlí v moderní budově na pravém břehu Vltavy v Karlíně, nebojí. Z nastupující hospodářské krize vzhledem k odvětví, ve kterém působí, nemají strach a naopak se snaží stávající i budoucí pracovníky hýčkat. Technologičtí talenti totiž na trhu stále chybějí.
„Talentu je nedostatek a ještě nějakou chvíli bude – i globálně. Naše firma ale o talent nemá nouzi díky přístupu – děláme věci kvalitně, máme širokou škálu zákazníků, používáme různé technologie. Díky tomu jsme atraktivní pro řadu uchazečů,“ věří Vaněk.
A v jiných oborech může hlad po pracovních vyřešit právě umělá inteligence a digitalizace obecně. „Výhodou je nejen to, že zefektivní chod firmy, sníží náklady a zvýší zisky, ale také že může pomoci vyřešit nedostatek lidí třeba v průmyslu,“ uzavírá Kopřiva.
