Během nejhorších měsíců pandemie covidu přijímali v liberecké krajské nemocnici denně až dvacet nakažených pacientů. Teď to jsou nejvýše tři. Situace se ale bude horšit. Nasvědčují tomu i čísla pozitivních, která v celé republice rychle rostou.
Od loňského března, kdy začal koronavirus sužovat zemi, bylo více než milion sedm set tisíc pozitivních lidí, z toho přes třicet a půl tisíce z nich zemřelo. „Další vlna přijde, už se nám dere do dveří,“ říká ředitel největší nemocnice v Libereckém kraji Richard Lukáš.
Jste na ni připraveni?
Jsme. Jsme připraveni i na těžší vlnu, ale myslím, že zátěž bude menší, než tomu bylo v zimních a jarních měsících. Máme aktualizovaný pandemický plán a výhodu, že už nemusíme vymýšlet věci za běhu. Jsme schopni lusknutím prstu vytyčit z hodiny na hodinu kapacity pro covidové pacienty.
A i když si nepřeju, aby ta situace znovu nastala, bohužel nastane. Podle primáře našeho infekčního oddělení Adama Vitouše bude ale pandemie dosahovat necelých čtyřiceti procent toho nejhoršího, co jsme zažili třeba v únoru. Projeví se proočkovanost, i když je stále nižší, než by bylo potřeba.
Přes léto se vrátil život v nemocnici do standardního provozu. Odpočinuli si i zdravotníci, kteří byli během pandemie v permanentním zápřahu?
Ano, doufám. A je pravda, že třeba sestřičky bychom měli tesat do zlata. Musely dělat úplně jinou práci, než na jakou jsou školené, na jiném místě, za jiných podmínek, navlečené do kombinéz. Stejně tak i lékaři.
Třeba chirurgové se museli přeorientovat na infekcinologii a ošetřováním covidových pacientů se zabývali i specialisté z ušního oddělení. Naštěstí nám kvůli vyčerpání personál neodcházel, sestřičky nám spíše přibyly, získali jsme i nové lékaře po promoci, i když někteří zase odešli na jiné kliniky. To je ale v tomto oboru normální.
Během pandemie sloužila právě liberecká nemocnice pro příjem covidových pacientů. Bude tomu tak i při další vlně?
Ano. Předpokládáme, že covidové pacienty budeme sdružovat právě tady v Liberci. Frýdlantská a turnovská nemocnice (které spadají pod Krajskou nemocnici v Liberci, pozn. redakce) budou dál sloužit jako necovidové, abychom tam zachovali běžnou péči. Už teď vyčleňujeme na liberecké Jednotce intenzivní péče chirurgických oborů šest lůžek pro covidové pacienty, kteří budou potřebovat ventilátor.
A to i přesto, že víme, že ta lůžka budou chybět při běžné chirurgické agendě a že budeme muset škrtat objednané pacienty, protože je nebudeme mít po operaci kam dát. Raději jim ale ten zákrok odložíme než riskovat, že nedostanou náležitou pooperační péči.
Vezměte si, že během pandemie jsme byli schopni připravit tři sta covidových lůžek, to je třiatřicet procent celkové kapacity nemocnice. Čtyřiadvacet hodin denně jel urgentní příjem, kde se nám střídali zdravotníci ze všech oddělení.
Od začátku pandemie mělo v kraji pozitivní test na koronavirus bezmála dvaaosmdesát tisíc lidí, z toho jich téměř třináct set zemřelo. Teď počty nakažených znovu rostou, od začátku října jich je v regionu kolem 360. Projevuje se nárůst už i u vás v nemocnici?
Momentálně tu máme hospitalizovaných dvanáct pacientů. Denně přijímáme tak dva až tři. Leží u nás i pacienti, kteří jsou očkovaní, ale nejsou typickým příkladem těžkého průběhu. I u těch starších lidí je ta nejzávažnější fáze nemoci zvládnutá tak, že mohou odejít po pár dnech domů. Názor, že očkovaný člověk má velmi reálnou naději, že ten jeho průběh bude mírný, tak potvrzuje praxe.
Mnoho lidí důležitost očkování zlehčuje…
Pokud někdo tvrdí, že má třeba tetičku, která je sice očkovaná, ale leží ve vážném stavu v nemocnici, je potřeba se ptát, jaké má další přidružené nemoci. Očkování má smysl, je to projev ohleduplnosti vůči ostatním občanům. Čím více očkovaných v naší populaci bude a čím více jich bude vybaveno určitým množstvím protilátek, tím lépe.
Já sám mám závažnou neurologickou poruchu, je mi téměř sedmdesát let, mám za sebou už třetí dávku očkování a nepociťuji žádné vedlejší účinky.
Čemu naopak nerozumím, je, když se neočkují zdravotníci, u nich by to mělo být povinné. Jedna z neočkovaných zaměstnankyň například nakazila nedávno několik starších pacientů na oddělení v jedné z nemocnic v kraji. A někteří na tom nejsou dobře.
Už jsme zmínili, že přes léto se nemocnice vrátila ke standardním výkonům. Už jste dohnali všechny odložené a zastavené operace?
Ano, doděláváme vše, co jsme museli odložit. Bohužel se projevuje to, před čím jsem varoval už během pandemie. Že do nemocnic se báli chodit lidé na důležitá vyšetření. Teď vidíme například u plicních nádorů, že ti lidé přišli už pozdě a zhoubné onemocnění je v tak pokročilém stavu, kdy už má pacienta ve svých spárech.
