Podle vyjádření ministra financí ČR Zbyňka Stanjury by firmy mohly od roku 2024 vést své účetnictví a platit daně v eurech. A zatímco pracovníci finančních úřadů se cítí pod tlakem a bojí se přívalu nových pravidel, podnikatelé Stanjurovo prohlášení pokládají za čistě politické gesto a vládě vyčítají příliš pomalé směřování ke společné měně.
Zejména exportéři totiž namítají, že bez toho, aby v eurech mohli platit i ostatní domácí náklady, zejména mzdy, se pro ně v realitě nic nezmění.
Česká ekonomika je úzce navázána na eurozónu, přes osmdesát procent našeho exportu směřuje do Evropské unie. Většina firem, zejména nadnárodní korporace a exportně zaměřené podniky, už proto několik let paralelně účtují a většinu transakcí provádějí v eurech. V korunách platí jen to, co musí, například mzdy nebo účty za energie.
„Aby vládou avizované opatření fungovalo optimálně, bylo by nutné ho ještě doplnit o možnost vyplácet v eurech i mzdy zaměstnancům, samozřejmě v případě jejich souhlasu a dohody se zaměstnavatelem,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Za kosmetickou úpravu považuje Stanjurovo prohlášení i daňový poradce Tomáš Navrátil z Connect Economic Group. Byť vidí omezenou hodnotu opatření ve snížení transakčních nákladů, se kterými většina firem sice umí pracovat, ale jsou pro ně přetrvávající nepříjemností.
„Pokud by šlo platit daně v eurech, pak je to určitá drobná pomoc pro ty, kdo mají v evropské měně příjmy. Samotné vedení účetnictví v eurech může být také administrativní výhodou pro společnosti působící v České republice, které mají v zahraničí matku a musí pro ni účetní výkazy do eur přepočítávat. Odpadne jim povinnost vedení českého účetnictví.“
V opačném světle vidí situaci účetní ekonomického časopisu Svět hospodářství Jiří Bořík, který upozorňuje na administrativní komplikace. „Přijímat účetní výkazy a daňová přiznání v eurech by znamenalo tyto metody jednotně systematizovat, uzákonit a vydat metodickou vyhlášku. Byl by to obrovský tlak na účetní i na pracovníky finančních úřadů. Museli by mít paralelní informační systémy na koruny a eura,“ shrnuje.
Co však jeden vidí jako překážku, vnímá druhý jako podnikatelskou příležitost. „Vypadá to jako drobná technikálie, ale myslím, že to může být velký projekt pro dodavatele softwarových účetních programů,“ míní analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.
Podle analytika společnosti XTB Štěpána Hájka pak Stanjurovo prohlášení znamená symbolický krok pro potenciálně hladší proces přijetí eura. A hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská označila možnost přijímání eura v platbách mezi vládou a firmami za originální a demokratický krok, který nejspíš přispěje k intenzivnější eurizaci ekonomiky či ke snížení transakčních nákladů.
Za přijetí eura už několik let vytrvale lobuje český průmysl. „Firmy v České republice euro požadují dlouhodobě. Vzhledem k výraznému exportnímu zaměření naší ekonomiky na trh zemí eurozóny vidí podnikatelé v přijetí společné měny značné přínosy,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Politici nejsou schopni konkrétních kroků. Ani tato vláda konkrétní rozhodnutí o vstupu do ERM II neudělá,“ posteskl si. Vše ostatní prý vnímá největší průmyslový svaz České republiky jako kosmetickou zbytečnost.
Současná vláda, stejně jako ty předchozí, pravidelně deklaruje, že euro v tomto volebním období zavést neplánuje. „Veřejné finance jsou v takovém stavu, že vstup do eurozóny nesplňujeme. Euro máme přijmout, až bude výhodné pro Česko, a to zatím není,“ uvedl Zbyněk Stanjura.
