Termín podání daňového přiznání se blíží. Koho a za jakých podmínek se týká, jaké termíny dodržet a jak daňové přiznání podat?
Povinnost daňového přiznání mají každoročně nejen osoby samostatně výdělečně činné, ale i část zaměstnanců, důchodci, studenti nebo rodiče na mateřské či rodičovské dovolené, kteří si přivydělávali brigádami či podnikali jako OSVČ.
Limitem pro podání je příjem nad padesát tisíc korun. „Do loňského roku byl limit patnáct tisíc korun, letos ale došlo k jeho navýšení. Povinnost podat daňové přiznání přitom mají i OSVČ, které vykázaly daňovou ztrátu – jejich příjmy z podnikání byly nižší než výdaje,“ vysvětluje Lenka Nováková, expertka na daně z KPMG.
Do limitu se nepočítají osvobozené příjmy, kam spadá třeba nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, rodičovský příspěvek, sociální dávky, příležitostný příjem do třiceti tisíc korun, příjmy z dohod o provedení práce do deseti tisíc korun, z dohod o pracovní činnosti do čtyř tisíc korun bez podepsání prohlášení poplatníka daně ani autorský honorář do deseti tisíc korun.
Daně musejí přiznat například i zaměstnanci, kteří v roce 2023 byť jen jeden měsíc pracovali souběžně pro dva zaměstnavatele a z obou zaměstnání jim byla odvedena zálohová daň z příjmu. Jejich hrubý příjem byl přitom vyšší než deset tisíc korun u každého ze zaměstnavatelů.
„Limit pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti, kteří mají další příjmy, se letos zvýšil na dvacet tisíc korun. Dřív byl šest tisíc korun,“ doplňuje Radka Velebná, daňová poradkyně KPMG.
Povinnost se týká osob, které si nad rámec zaměstnání přivydělaly částkou vyšší než třicet tisíc korun hrubého a nemají živnostenské oprávnění, těch, které mají pravidelný příjem z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku nebo aktivní živnostníci, kteří porušili režim paušální daně.
Mezi zákonné výjimky, osvobozené od povinnosti podat daňové přiznání, patří OSVČ, které během roku 2023 platily paušální daň, a lidé s příjmy ze závislé činnosti plynoucí od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů za podmínky, že u každého mají podepsané prohlášení poplatníka a ostatní příjmy nižší než dvacet tisíc korun.
Daňové přiznání lze podat dobrovolně i v případě, že nemáte povinnost ho podat. Vyplatí se to například, když při práci na dohodu o provedení práce byl váš příjem zdaněný srážkovou daní, která vám díky podání daňového přiznání může být vrácena.
Dále to může být výhodné v případě, že jste zaměstnavatele nepožádali o roční zúčtování nebo jste u něj neuplatnili některé položky snižující základ daně. Mezi ty patří například životní pojištění, penzijní pojištění, dary, darování krve nebo plazmy či slevy na dani.
Příležitost získat nějaké peníze zpět platí i pro ty, kdo nepracovali celý rok, a nevyčerpali tak roční slevu na poplatníka, nebo daňové nerezidenty, kteří během roku nemohli uplatnit slevy na dani.
Slevy na dani
Každý podnikatel i zaměstnanec si může daně snížit o takzvané slevy na dani. Základní je sleva na poplatníka, která za rok 2023 činí 30 840 korun. Na slevu má nárok každý daňový poplatník, který měl alespoň část loňského roku zdanitelné příjmy.
OSVČ slevu uplatní při ročním výpočtu daně z příjmu. Pracující studenti mají kromě základní slevy na dani poplatníka nárok také na slevu na studenta, stanovenou na 4020 korun. Pokud student studuje na více školách, daňová sleva se nenásobí.
Rodiče mohou získat slevu na vyživované dítě do osmnácti let a na studující děti ve věku osmnáct až 26 let. Za první dítě činí sleva 15 204, za druhé dítě 22 320 a za třetí dítě 27 840 korun.
Až o 24 840 korun si můžete ponížit daně v případě, že vyživujete manželku nebo manžela. Tedy v situaci, kdy vyděláváte, zatímco váš partner ne, protože je třeba na rodičovské.
Letos naposledy můžete uplatnit takzvané školkovné. „Školkovné se zvýšilo z 16 200 na 17 300 korun. Váže se na minimální mzdu, která každoročně roste, proto vzrostlo i školkovné. Školkovné je vždy do výše minimální mzdy. Pokud člověk platí nižší školkovné, tak může uplatňovat jen to, které hradí,“ vysvětluje Lenka Nováková.
Mezi daňové slevy patří dále sleva pro zdravotně postižené nebo sleva za zastavenou exekuci. Od základu daně si můžete odpočítat také spoření na penzi se státním příspěvkem, životní pojištění, úroky z hypotéky nebo stavebního spoření, dary, členské příspěvky odborům nebo zvyšování kvalifikace.
„Prodloužil se lex Ukrajina, takže můžeme ještě i letos v daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit dary pro Ukrajinu. Je to do třiceti procent základu daně s tím, že u fyzické osoby je potřeba, aby byl součet darů minimálně tisíc korun. U fyzické osoby se dary sčítají dohromady, takže může dát dva dary po pěti stech korunách,“ vypočítává Radka Velebná.
Kdy a jak podat daňové přiznání
Nejzazším termínem pro daňové přiznání za rok 2023 je letos 2. duben, protože na obvyklý 1. duben letos připadá Velikonoční pondělí. Termín platí hlavně pro poplatníky, kteří nemají datovou schránku a budou podávat poštou nebo osobně.
Firmy a živnostníci ze zákona vlastní datovou schránku mají, a dokumenty tak musejí podat online, například přes portál Moje daně na internetových stránkách finanční správy. Ti, kdo budou daňové přiznání podávat elektronicky, mají čas až do 2. května 2024.
Pro daňové poplatníky, využívající služeb daňového poradce, se termín prodlužuje až do 1. července 2024
Osvobozené příjmy
Lenka Nováková upozorňuje, že lidé často zapomínají na oznámení o osvobozených příjmech. Povinnost platí od roku 2015. Za nepodání v zákonné lhůtě jsou přitom velké sankce, které mohou dosáhnout až patnácti procent z daného příjmu.
„Oznámení o povinných příjmech musí podat každá fyzická osoba, která v loňském roce obdržela příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob vyšší než pět milionů korun. Povinnost se přitom týká i těch, kteří nepodávají daňové přiznání,“ vysvětluje Velebná.
Týká se to typicky třeba dědictví, příjmu z prodeje rodinného domu nebo bytu, ve kterém jste bydleli alespoň dva roky nebo jej měli v držení alespoň pět let, darů od příbuzného v přímé i vedlejší linii, nebo prodeje akcií, které jste drželi minimálně tři roky.
„Jediná výjimka, kdy povinnost nemáte, když prodáte osvobozeně nemovitost. To znamená, že splníte časové testy, prodej na základě kupní smlouvy a nemovitost je zapsaná v katastru nemovitostí,“ zmiňuje Lenka Nováková.
Do budoucna – možná už během letoška – by se oznamovací povinnost měla změnit. „Tohle nebylo součástí konsolidačního balíčku, ale chystá se to v novele, která má opravovat jeho nešvary. Zákonodárci nápravu zmínili, protože jsou si vědomi, že celá řada lidí o osvobození přišla, což je velmi kritizováno,“ uzavírá Radka Velebná.
